Al-Jazeera Perfumes: Šest vůní z hlavní kolekce
Recenze parfému

od Elena Prokofeva
07/04/25 07:30:02

Ještě jsem neměla příležitost vyzkoušet luxusní kolekci Al-Jazeera Perfumes – tu, o které Igor tak svůdně psal zde. Možná ta šance brzy přijde. Zatím jsem se pustila jen do jejich základní řady. Jak už to u blízkovýchodních značek bývá, kolekce je rozsáhlá, ale co ji odlišuje, je fakt, že vůně jsou podepsané uznávanými parfuméry, nikoli anonymními nosy schovanými za značkou.

Z těch, které jsem zkusila, mě zaujalo šest vůní. Tahle recenze je samozřejmě čistě osobní – obsáhnout celou kolekci by bylo nereálné.

Řeknu to rovnou: všech šest bych nosit nemohla. Některé jsou na mě příliš výrazné, jiné zase dost sladké. Ale ani jedna z nich nemá ty drsné, módní akordy, které dnes ovládají většinu mainstreamové parfumerie. Každá vůně je komponovaná v duchu klasické parfumerie – v různých stylistických tradicích –, ale v té husté koncentraci, kterou Blízký východ tolik miluje. Nejsou to tradiční „arabské“ parfémy; mají západní charakter, ale bohatou, vrstevnatou texturu.

Začnu kolekcí, která mě oslovila nejvíc – Asian Collection, která zahrnuje dvě vůně: Asia a Japanese. Obě mi připadají velmi povedené. A – podle mě – mají i nejkrásnější flakony. Pro mě není Asian kolekce od Al-Jazeera Perfumes o asijské kultuře jako takové, ale spíš o nápojích, které jsou oblíbené v Evropě: Asia je o horké čokoládě, Japanese o černém čaji s jasmínem.

Japanese

Parfumérka: Sophie Labbé

Mezi uvedenými tóny se objevuje ambroxan, ale není tu nic ostrého ani pronikavého – právě naopak: Japanese je především jemná, suchá dřevitá vůně.

Na dřevitém základu leží sametově sladký jantar, temně čokoládové pačuli a vanilkově pudrový benzoe. Ty pak tvoří pozadí pro černý čaj s jasmínem a velmi tichou, ale rozpoznatelnou vůni tropických květin – bílých a krémových – něco jako frangipani a gardénie, které nejsou v oficiální pyramidě, ale já je pokaždé v Japanese cítím.

Japanese má v sobě určitou zdrženlivost, která mě velmi přitahuje. Je to asi nejméně orientální ze všech parfémů Al-Jazeera, které jsem zkusila – a z mého pohledu prostě nejlepší z dostupné řady této značky.

Asia

Parfumér: Paul Guerlain

Asia je pro mě pokračováním čokoládového tématu, které Paul Guerlain načal pro Maison Tahité – Officine Creative Profumi s Carnal Cacao: stejná kombinace čokolády a květin.

Asia je opravdu čokoládová: čokoláda je tu sametová a bohatě sladká, s doteky jantaru a růžového pepře. Šťavnatá sladká hruška a zralý černý rybíz se propadají do čokolády, a shora se snášejí pomerančový květ a lehce nahořklá tuberóza… Čokoládový tón je spíš suchý, připomíná spíš kakaový prášek než horkou čokoládu jako v Carnal Cacao – ale čokolády je tu v Asii mnohem víc.

Já bych uvítala o něco méně sladkosti. Ale málokdy je všechno přesně podle představ.

Tobacco a Patchouli nejsou samostatnou kolekcí, ale pro mě mají společnou útulnou, sváteční náladu. Myslím, že by byly obzvlášť příjemné na podzim a v týdnech před svátky.

Tobacco

Parfumér: Julien Rasquinet

Tobacco je příjemný, suchý a sladký tabák, jehož základ lehce připomíná Tabacco Toscano od Santa Maria Novella, jen je sladší… Ne však natolik, aby byl ulepený. Ale možná právě tak sladký, že se lehce dotýká ženskosti.

Na Tobacco od Al-Jazeera Perfumes mě nejvíc baví skořice: je nádherná, hebká a hřejivá. Švestka se tu objevuje jak v podobě kouřových sušených švestek, tak husté povidlové marmelády. Je tu i kouřová, neslazená vanilka a svěží jehličnatý tón jedlového balzámu – tahle kombinace dává Tobacco slavnostní nádech: stromek, pudink s kořením a švestkami… A někde v pozadí přemýšlivá postava z pomalého anglického románu plní dýmku voňavým tabákem. Možná i hobit. I když hobiti, tuším, Vánoce neslaví.

Patchouli

Parfumér: Olivier Cresp

Patchouli je strohá, čokoládová pačuli, zvýrazněná spoustou sladkých, téměř gurmánských tónů, ale nikdy se nestane vtíravou. V Patchouli cítím jemnou suchou vanilku, muškátový oříšek, med – hodně medu! – a čokoládový dort s kmínem. Med a kmín mohou být rozdělující, takže pokud je nemáte rádi, raději opatrně… Ale tady je med příjemný, ne močopudný, a kmín není nijak zvlášť „upocený“.

Patchouli od Al-Jazeera Perfumes mi trochu připomíná Angel od Muglera, kdyby byl původně vytvořen pro muže – méně rozmařilý a svůdný, více zdrženlivý a vážný.

Silk Rose a Velvet Rose jsou na mě příliš sladké, ale nesou se v koketním, „barbie“ ženském stylu, který se často objevuje v moderních dámských mainstreamových vůních. Oblékněte se celé do růžové – nebo si aspoň nasaďte růžové brýle… A noste tyto parfémy.

Silk Rose

Parfumérka: Sophie Labbé

Kandované okvětní lístky růží a růžový pudr. Chlazená pomerančová šťáva a vanilková zmrzlina. Džem z černého rybízu a ostružinová marmeláda. Jahodové marshmallow pod našlehaným krémovým pižmem. Ve Silk Rose nenajdete čerstvé bobule ani čerstvé růže – jen sladkosti s aroma růže nebo bobulí.

Silk Rose mi připomíná La Nuit Trésor od Lancôme, jen bez kávy a pralinek – místo toho s marshmallow a růžovým pudrem. Jako by La Nuit Trésor měla románek s Love Don’t Be Shy od Kiliana a narodilo se jim dítě. Velmi sladké dítě.

Velvet Rose

Parfumér: Jean-Louis Sieuzac

Hruška ve vanilkovém sirupu, zdobená karamelovou mřížkou a cukrovou vatou (ano, obojí najednou!), s kandovaným jasmínem a čerstvým, živým pomerančovým květem. Velvet Rose je neuvěřitelně šťavnatá, doslova překypuje hruškovou šťávou, velmi sladká – sladká natolik, že ji téměř ochutnáte. Postupně se nejvýrazněji prosazuje pomerančový květ, ale sladkost zůstává pro mě stále intenzivní.

Velvet Rose mi připomíná hruškovo-květinovo-vanilkový akord v Black Opium od Yves Saint Laurent – bez kávy a lékořice. Jen hruška, květiny a vanilka.

A cukrová vata. Spousta cukrové vaty.