Nová vůně Defender od Boadicea The Victorious byla oznámena v září loňského roku. Zvláštní pozornost si zaslouží, jak značka ve své tiskové zprávě akcentovala květinovost – konkrétně jasmín. Podle Boadicea The Victorious „Defender … se otevírá rebelskou salvou šťavnatého zázvoru, grapefruitu a nečekaných vírů temné lékořice, medového koňaku promíchaného s fascinujícím kompotem z červených bobulí a náznaky třešní … Slunečný pomerančový květ je prosycen smyslností rozpálené kůže a ohlašuje příchod nejdůležitějšího srdce Defenderu: nočního kvetoucího jasmínu, opojné květiny s těžkými, nestydatými představami, dokonalého středobodu této narkotické odstředivky.“
Značka se také snaží detailně popsat, jak použila Aromaspace od CPL Aroma – svou vlastní variantu headspace (kdy se aromamolekuly fyzicky zachytí, analyzují a poté znovu vytvoří v laboratoři) – na „vzorek nočního kvetoucího jasmínu … v anglické venkovské zahradě … Tento obraz jasmínu má industriální odstín, jako by byl poprášen kovovým práškem na nabroušené hraně.“ Taková dikce by mohla navodit dojem, že vůně bude až přehnaně uhlazená a květinová, s alkoholovým podtónem. Já osobně cítím pravý opak – bohatou, rozmařilou směs medu, bobulí a myrhy, s možná jen letmým náznakem ovocně-květinového tónu, který se někde pod tím vším mihne jako třepotavá dochuť sladkého letního vína.
Všimněte si také, že uživatelé Fragrantica přirovnávají Defender především k By Kilian Smoking Hot – jablečno-koláčové koňakovce, kořeněné smilkou. To napoví, jak daleko má jasmínová „šablona“ v Defenderu od guerlinovské soliflore. Defender působí inkoustově, hutně a vlní se v přílivech alkoholové opojnosti jako tarte tatin přelité extra medem a podávané s rumovým máslem. Likérové tóny, zmasitělé akordem červených bobulí, který už sahá až k růži, stékají kolem lepkavých balzámů s lehce dehtovým pocitem. Pokud je kilianovský příklad tohoto žánru kořeněné ambry jablečný, Defender má podobný profil, jen ho vede červený rybíz.
Jenže pak se profil rozvine do něčeho velmi hladkého (až příliš hladkého), plachého a poprášeného mandlemi; příliš klišé v trendu tonkové „cukrářské“ krémovosti, aby to znamenalo něco podstatného. Velké zklamání. Doporučil bych koupit Defender kvůli jeho ohnivému úvodnímu prohlášení a smířit se s tím, že budete muset přestříkávat, chcete-li si stejnou auru udržet po celý den. Jako na každé dobré párty: ve chvíli, kdy vstoupíte do Defenderova sabatu poupat praskajících do červena a zlata, je to ohromující vlna rozpustilé exuberance. Scéna na konci noci, kdy spánek zkrotí i to nejdivočejší veselí, je jen chudou verzí toho, jak to celé začalo. Kupte si Defender pro vzpomínku na jeho začátek, ne pro realitu jeho konce.
