Ne že bych byla nějaký velký odborník na konopí, ale ať už jde o kouř marihuany nebo vůni čerstvých listů, je to specifická vlastnost: po jednom přičichnutí si ji navždy zapamatujete a při dalším setkání ji poznáte.
Za nejautentičtější marihuanovou vůni v parfumerii považuji Ganja od Comme des Garcons. Nedokážu si představit, jak se dá tento parfém nosit, aniž by přitahoval pozornost policie.
Co se týče kolekce Cannabis od Bois 1920, nejvíce konopí připomíná ta první: Cannabis. Ačkoli jsou v ní více cítit konopné listy než marihuanový kouř, Cannabis Bois 1920 na mě stále působí provokativně: kombinace konopí s orientálním, hippie pačuli na pozadí čerstvě posekané trávy. Oceňuji ji jako voňavý pomník mladistvého ducha šedesátých let. Zelená a kouřová, svérázná a romantická, Cannabis Bois 1920 šeptá: "Milujte se, ne válčete. Květiny jsou lepší než kulky". Bylo by moudré ho poslechnout.
V lesní, jalovcové, borůvkové vůni Cannabis Fruttata a v Cannabis Salata vonící po mořských řasách ucítíte konopí, jen když víte, že tam má být.
V nové verzi Cannabis Dolce je konopí o něco více... Ale jen nepatrně. V úvodních tónech můžete cítit zelené konopné listy rozdrcené mezi prsty a nasládlý závan marihuany. Zelený tón však pomine a ustoupí do pozadí. A marihuana se rychle mísí s dalšími kouřovými tóny - kadidlem, orientálním kadidlem a šalvějí - a nehraje významnou roli.
Cannabis Dolce je o čokoládě. Voňavé kakaové boby v konopném kouři se šalvějí a kadidlem postupně přecházejí v hořkou čokoládu s vanilkou a chilli papričkou... A jestliže nám Cannabis připomíná hippie mládí 60. let, Cannabis Dolce nás zavede do Mezoameriky. Kde Olmékové domestikovali kakao (což nebylo snadné kvůli potřebě stromu mít dostatek vody). Kde Mayové připravovali nápoj z drcených kakaových bobů a chilli papriček, který měl zároveň povzbuzovat i uklidňovat, pomáhat soustředění a dodávat sílu. Kde Aztékové pokračovali v přípravě povzbuzujícího nápoje podle mayských receptů, ale se svými obměnami: byli to Aztékové, kteří do čokolády přidávali vanilku a okvětní lístky magnólie mexické pro vůni.
Mayové věřili, že nápoj z kakaových bobů je darem mocného Hunahpu, boha kukuřice. Z kakaových bobů vyráběli léky, které míchali s léčivými bylinami a medem. Směsí kukuřičné mouky a kakaa se také snažili vyživovat oslabené děti.
Aztékové věřili, že kakaové boby jsou darem boha moudrosti Quetzalcoatla, a používali je také jako platidlo. Čokoládu podávali studenou a pít ji směli pouze vznešení lidé a válečníci, ostatní byli považováni za nehodné.
Montezuma II. na zvláštní znamení úcty nabídl Hernánu Cortésovi čokoládu s vanilkou a chilli, když dorazil do Tenochtitlánu. Španělsky píšící badatelé o historii čokolády tvrdí, že to byl právě Cortés, kdo poslal do Španělska první várku kakaových bobů.
Čokoláda byla prvním výrobkem z Nového světa, který se aktivně konzumoval ve Starém světě: nejprve Španěly a poté všemi ostatními. Pro Evropany byl však domorodý osvěžující nápoj příliš hořký; nevyhnutelně ho osladili a rychle upustili od tradice přidávat do horké čokolády chilli papričku.
Cannabis Dolce voní po čokoládě z dob, kdy evropští hledači nových zemí a zlata ještě nevkročili na americkou půdu. Samozřejmě nevíme, jak přesně tehdejší čokoláda voněla, ale na základě její receptury si ji můžeme představit... A to je téměř Cannabis Dolce! Je hořká. Je kořeněná. Není v ní dost vanilky, aby byla sladká. Kouřové tóny, které jsou v Cannabis Dolce neoddělitelné od vůně kakaa a vanilky, dělají vůni zvláštní, fascinující a mystickou.
Ještě více než kouř v Cannabis Dolce zaujme zelené pozadí, šťavnaté a štiplavé. Člověk si představí spleť lián a listů, husté a vlhké lesy... Tam na kmenech časem erodovaných, padlých pod tíhou parazitických rostlin, nabobtnalých od vlhkosti a rozpadajících se, rostou mechy a žahavé houby. Květy, motýli a žáby jsou stejně zářivé a ptáci připomínají létající drahokamy. Za vší tou krásou, za tancem třpytivého slunce a měsíce, se skrývá tolik hrozeb... Od jedovatých květin, hmyzu a plazů až po zuby a drápy dravců, kteří se nepozorovaně připlížili...
Cannabis Dolce voní nejen čokoládou, voňavým kouřem a zelení, ale také těmito stromy, těmito mechy, a dokonce i skrytým nebezpečím. Na Cannabis Dolce je cosi znepokojivého. Typicky čokoládové vůně vyvolávají pohodlí a požitkářství. Ne však Cannabis Dolce. Je v ní příliš mnoho zeleně a kouře. A čokoláda je tak hořká, že je doslova zdrcující. Zároveň je nádherně aromatická: jako skutečné kakaové boby fermentované a pražené, ale čerstvé, ne příliš dlouho skladované. Vůně zprostředkovává nejen vůni kakaových bobů, ale i jejich chuť.
Cannabis Dolce je výstřední a luxusní zároveň. Chvíli po nanesení na pokožku se zdá zkrocena, pak se objeví květy kosatce. Svou jemnou a hedvábnou vůní krotí jedovatou štiplavost tropické zeleně. Pudrový kosatec smíchaný s vanilkou a mechem vnáší do tohoto pralesa vůni starých francouzských parfémů. Představuji si jemný vánek Dioressence Dior a Vol de Nuit Guerlain. Kosatce a francouzské parfémy jsou v tomto exotickém a krutém světě zcela cizí. Usadí se však s jistotou dítěte, které nikdy nečelilo nebezpečí ani nepoznalo zákazy.
Podle mého názoru je Cannabis Dolce nejlepším parfémem z kolekce Cannabis. Vůbec nevadí, že je v něm málo konopí a že není dolce. Cannabis Dolce úspěšně kombinuje starobylost, nebezpečí a mystiku s evropským půvabem. Naštěstí je v ní jen náznak půvabu, ale všeho ostatního je v ní víc než dost.
V každém případě je na něm hlavní čokoláda, vyrobená podle aztéckého receptu. Žádná dětská pochoutka, žádné dámské potěšení, ale čokoláda pro bojovníky. Čokoláda pro Hernána Cortése! Cannabis Dolce však ocení i ženy. Mně se líbí. Vlastně mi opravdu chutná.
