Coreterno uvádí Egocentrique

Výstřední niche značka Coreterno oznámila příchod nové vůně Egocentrique, která oslavuje střet protikladů: zářivé citrusy tu stojí v kontrastu s temnějšími dřevy, kořením a pryskyřicemi. Značka, jež spojuje italskou citlivost s newyorským šmrncem, na kompozici spolupracovala s parfumérkou Ashley Santiagem. 

„Egocentrique je manifest radikální sebelásky. Tato vůně si okamžitě podmaní scénu neomluvitelnou, silnou jiskrou čistého absolutu yuzu, propojenou s pulzující italskou kůrou zelené mandarinky a bergamotu — jako čepel zlatého světla, která prořízne stíny a vyžádá si veškerou pozornost. V oku téhle bouře tepe magnetické srdce: kořeněná, vibrující duše akigalawoodu a krémová dřevitost amyrisu změkne pod narkotickým, pudrovým šepotem heliotropu. Ale teprve v hlubinách se napětí stává skutečně návykovým. Akord černé vanilky odhalí svou temnější, hmatatelnější tvář: strukturovanou, smyslnou, lehce kouřovou a téměř koženou, tančící s prastarým teplem labdana a pižma. Chiaroscuro svěžesti a hloubky, nevinnosti a nebezpečí — stvořené pro ty, kteří jsou středem vlastního vesmíru.“ - Poznámka od značky

Stejně jako u všech nedávných novinek Coreterno i tentokrát uvedení doprovází příběhovější, vrstevnatější ztvárnění vůně:

„Náraz mého srdce tříštícího se na kusy mi pořád propaluje spánek. To křišťálové srdce se mi rozbilo v rukou a strach, že tě ztratím, otupil řezné rány, které mi způsobilo, krev stékala dolů. Budím se uprostřed noci a myslím na všechny ty stoly, které nás sledovaly, jak jíme v tichu. Skoro nic mi nevzalo dech: jediný pramen tvých vlasů přilepený na stěně sprchy, nesourodá ponožka, tvoje rozházená podtrhávání v mých knihách. V té posteli už nikdo nespí. Obloha nad městem je nabobtnalá černými, sladkými mraky, jako modřiny. V krbu plameny požírají pomerančové slupky; vzduch chutná kouřem a žhavými uhlíky. Ale existuje neúprosný, hořkosladký zákon: musíš se ztratit, abys našel sám sebe. Musíš narazit na dno, abys mohl znovu vstát. Pomalu se vrací slunce, aby mi zahřálo kůži. Ulice se plní vůní teplého chleba, z pekárny stoupá vanilka a prodavači se překřikují nad římskými kočičími hlavami. Moje páteř se narovnává, obratel po obratli, jako zvíře, které ze sebe oklepává zimu. Myslím na to, zatímco na mě čeká jeviště. Cítím, jak pod mými botami vibrují prkna; dav křičí moje jméno. A ty? Ty jsi teď jen rychlé pokrčení ramen. Čárka v příběhu, který už ti nepatří, jediný řádek v mé nové písni. Rozsvítí se světla. Vykročím. A právě v tom okamžiku, kdy první nota vybuchne do vzduchu, mizíš. Pro „nás“ už nezbývá místo. Na tomhle pódiu teď všechna světla míří na mě.“

Ještě jsem neměla možnost přivonět k Egocentrique, ale podle toho popisu to bude bezpochyby zážitek, na který se vyplatí těšit. Značka si vybudovala pověst tvůrce nositelných, ale přece jen trochu neobvyklých vůní, které nesou lehce punkovou, rebelskou estetiku — a já se těším, jestli tahle novinka v té tradici pokračuje.