Před sto dvaceti pěti lety, v dubnu 1900, byla v Paříži otevřena Všeobecná výstava, která znamenala začátek nového století a stala se symbolem secese. Byla to doba míru v Evropě, pokroku, vědeckého, technického a kulturního rozkvětu – zlatý věk letectví a automobilismu, archeologických objevů, pokroku v medicíně a chemii (včetně parfumerie), umění a kinematografie. A přesto se tato doba ukázala jako křehká. Koloniální války, politické napětí a sociální nerovnost brzy vyústily v první světovou válku a revoluci.
Pařížská výstava trvala do listopadu 1900 a navštívilo ji padesát milionů návštěvníků. Rusko mělo největší národní pavilon a jeho účastníci – včetně parfumerií – získali více než 1 500 ocenění. Ruský tisk o výstavě široce informoval a přípravy začaly dva až tři roky předem.
Jednou jsem na bleším trhu našla tuto pozoruhodnou pohlednici, napsanou elegantní kaligrafií. Byla odeslána z Paříže do Ruska během výstavy v roce 1900. Obálka se nedochovala, ale odesílatelka prozíravě uvedla datum.
Vzkaz zněl: "Drahá Aňo! Dnes jsem navštívila různé sekce, dal si kávu a něco k snědku v automatické restauraci. Z výstavy jsme odešli v 18 hodin a domů jsme se vrátili ve 23 hodin." Pozdravuje V. E. A. Šurupova." A poznámka: "Zítra jedeme do Louvru – možná si tam něco koupím."
Neměla samozřejmě na mysli muzeum, ale slavný obchodní dům Grands Magasins du Louvre. Tady je, vedle stanice metra Palais-Royal.
V roce 1900 byla ruská účast na pařížské výstavě působivější než kdy jindy. Vláda a vystavovatelé společně investovali nebývalou částku a Francie poskytla Rusku největší výstavní plochu. Byly postaveny celé budovy a centrální pavilon odrážel architekturu moskevského a kazaňského Kremlu.
Byly zde velké malované panely a skici Konstantina Korovina, budovy navržené Fjodorem Schechtelem a Robertem-Friedrichem Meltzerem, expozice věnovaná Transsibiřské magistrále a řemeslná část postavená jako dřevěná vesnická ulice s izbami, statky a kostelem. Nechyběla ani Lysovská huť, která předváděla střešní železo použité na katedrále Notre-Dame v Paříži.
Noviny Liberté napsaly: "Stále jsme očarováni úžasem a obdivem, který jsme pocítili při návštěvě ruské sekce. Během několika málo let se ruský průmysl a obchod rozvinuly do takové míry, že to udivuje každého, kdo dokáže pochopit, jakou cestu za tak krátkou dobu urazil. Tento vývoj je tak významný, že vybízí k mnoha úvahám."
Nejvíce nás samozřejmě zajímá sekce parfumerie. Každý detail byl zdokumentován jak francouzskými, tak ruskými prameny. Francouzský katalog obsáhl dvacet svazků. Expozice obsahovala osmnáct skupin a 121 tříd výrobků. Parfumerie byla zařazena do skupiny 14, Chemický průmysl, a byla jí přidělena třída č. 90. Do této skupiny patřily vedle parfumerie také chemie a farmacie, výroba papíru, zpracování kůže, tabáku a výroba zápalek.
Ve francouzské sekci bylo uvedeno 89 parfumérských firem, většina z nich je dnes již zapomenuta. Mezi ty, které ještě známe, patřily:
16. Bruno Court, výrobce parfémů a esenciálních olejů z Grasse, známý svými pohlednicovými obrázky sběru a destilace květin.
19. Chiris (Antoine), nejvýznamnější parfumérský konglomerát té doby se sídlem v Grasse. Vlastnil již moskevský Rallet, kde později začínal svou kariéru Ernest Beaux. Chiris byl průkopníkem extrakce rozpouštědlem pro květinové absolue, která nahradila pracnou enfleuráž. François Coty se zde vyučil, než uvedl na trh svou vůni Rose Jacqueminot – stejnou vůni, kterou slavně debutoval rozbitím lahvičky v Grands Magasins du Louvre. V roce 1891 navštívila Chiris královna Viktorie.
24. Coudray (E.) & Cie – úctyhodný dům založený v roce 1822, který je dodnes slabě zastoupen.
35. Guerlain, který se již pyšnil náručí medailí z různých výstav, představil širokou škálu vůní. Reklama z roku 1900 ukazuje jen malý vzorek.
47. Lautier Fils, která se ve 20. století stane významným francouzským dodavatelem parfémů a vonných látek. Její dědictví je nyní součástí německé skupiny Symrise.
60. Piver (L.-T.) & Cie – historický dům, jehož kořeny sahají až do roku 1774 a který je držitelem mnoha zlatých medailí.
71. Rigaud, hvězda Belle Époque.
72. Roger & Gallet – nestárnoucí jméno, které se zasloužilo o vytvoření první fialkové vůně na světě s použitím syntetických iononů.
73. Roure-Bertrand Fils – významný výrobce vůní a přísad, dodávající suroviny do moskevské továrny Brocard. Společnost Roure-Bertrand, která je dnes součástí společnosti Givaudan, získala na výstavě Grand Prix.
87. Wertheimer (E.) & Cie – ano, rodina Wertheimerů, již vlastní společnost Bourjois. O pětadvacet let později založí ve spolupráci s Gabrielle Chanel a ředitelem Galeries Lafayette Théophilem Baderem společnost Chanel Parfums. O několik desítek let později se stanou vlastníky celého domu Chanel.
Po francouzské sekci přišla na řadu sekce koloniální: Alžírsko (pod vedením Chirise, který již předtím přesunul pěstování květin z Grasse do levnějších zemí v zahraničí), Francouzské Kongo, dnes již zapomenuté království Dahomey. Z Tahiti pocházel vonný kokosový olej, z Guadeloupu voda z pomerančových květů, z Guyany olej z růžového dřeva, z Nové Kaledonie vetiver a niaouli, z Réunionu vetiver a ylang-ylang, z Tuniska pelargonie, rozmarýn, jasmín a růže a z Indočíny parfémy a mýdla.
Poté přišli na řadu mezinárodní účastníci. Mezi zeměmi byly Kuba, Ekvádor, Korea, Mexiko, Bulharsko a mnoho dalších.
V parfumérské sekci Ruského impéria vynikly firmy Brocard, Koehler & Co, Rallet, Siu, Petrohradská chemická laboratoř a varšavská továrna Puls. Někteří vystavovatelé nebyli uvedeni v oficiálním katalogu, ale objevili se mezi oceněnými.
Rallet získal Grand Prix za svou květinovou kolínskou vodu – ocenění, které hrdě zdůrazňoval ve své reklamě.
Nejvyšší ocenění získala také společnost Brocard. Ani na ostatní se nezapomnělo.
Mnoho vystavovatelů získalo úspěšné kontrakty. Například společnost Koehler & Co. podepsala a splnila smlouvy v hodnotě 33 000 rublů. Všichni zúčastnění odjížděli inspirováni zážitky, výměnou nápadů a objevů. Před sebou měli ještě čtrnáct let klidu.
Lahve z této výstavy se dodnes čas od času objevují v aukcích. Sada lahví Bouquet Nouveau od firmy Roger & Gallet bude 19. dubna vydražena v aukci IPBA.
Vyvolávací cena: 10 000 USD; odhad: 10 000-16 000 USD.
Zdá se, že některé hodnoty jsou skutečně nadčasové.
