Dnes si povíme o téměř zapomenuté vůni, kterou vydala žena, jež byla v úzkých kruzích velmi známá. Vůně se jmenuje Lucienne a vydala ji hraběnka Lucienne von Doz, žena se zajímavou a velmi komplikovanou historií.
Američanka z New Yorku, která měla ve svých dvaceti letech to štěstí, že potkala rakouského hraběte von Doz a provdala se za něj. Bohatý hrabě ji kromě titulu obdaroval spoustou drahých šperků od Cartiera a šaty od Chanelu, Gresu a dalších módních návrhářů. Coco Chanel jí sama upravovala oblečení na míru. Hrabě s ní cestoval po Evropě a ukazoval jí krásu klasické opery z vlastní lóže v La Scale. Seznámil ji s mnoha bohatými a slavnými lidmi a hodně jí dal – ale ona ho po několika letech opustila, "unavená životem pod neustálou ochranou". Mé pátrání po hraběti se šlechtickým příjmením von Doz nebylo úspěšné: ani v Rakousku, ani v Rakousku-Uhersku jsem takovou rodinu nenašel.
Co je však zajímavé: Wikipedie ani Google o ní nic nevědí, ale lesklé časopisy v USA znají její příběh docela dobře. Z glamour publikací jsem se dozvěděl, že se narodila před druhou světovou válkou, možná kolem roku 1939. Po rozvodu následovaly schůzky s Frankem Sinatrou, kamarádský vztah s Lucianem Pavarottim a setkání s "šíleným vědcem" Maxem Huberem, vynálezcem zázračného bujonu Crème de la Mer. Max se do ní zamiloval a každý měsíc posílal "své múze" 200 skleniček krému, a tak začala její dlouhá kariéra v propagaci této kosmetiky. Byla velkou mistryní ve vyprávění různých příběhů.
Ale - překvapení! - to všechno vešlo ve známost poté, co Crème de la Mer v roce 1995 koupila společnost Estee Lauder a začala mega propagace zázračné kosmetické značky. Tehdy Karl Lagerfeld a Donatella Versace, Sharon Stone a Sylvester Stallone trpělivě seděli v pořadníku, aby si mohli koupit nádobku zázračného krému. Tehdy Lucienne vyprávěla spoustu anekdotických historek o zázračném krému, který se dal jíst i lžičkami, o strašlivých popáleninách Maxe Hubera v laboratoři NASA a jeho dvanáctileté práci na vytvoření krému, o jeho extravagantním chování, o vytváření kosmetiky pomocí zvuků z vesmíru (sonochemie)... Dalo by se říct, že byla tváří, hlasem a přesvědčovacím prostředkem Crème de la Mer.
Hraběnka také vedla Nadaci pro rozvoj zpěváků, financovanou rovněž společností Estee Lauder. V roce 2000 se stala spoluautorkou knihy Sedmý strop, která pojednává o tajemstvích světa kosmetiky a parfumerie.
A konečně v roce 2003 hraběnka uvedla na trh svou vůni Lucienne by Lucienne Von Doz. Chandler Burr ji poté recenzoval na svém blogu o parfémech a proslýchalo se, že se chystá toto "neoklasické mistrovské dílo" zařadit na svou olfaktorickou výstavu 12 největších vůní v Muzeu umění a designu v roce 2012. K tomu však nikdy nedošlo.
První a jediná vůně, Lucienne by Lucienne Von Doz, je také založena na legendě, kterou nelze ověřit. Hraběnka prý našla ve starém kufru lahvičku parfému své matky – před lety vytvořili parfuméři z Grasse pro její matku osobní parfém a hraběnka von Doz se rozhodla ho znovu vytvořit pod svým jménem. Tuto květinovou vůni s duchem glamouru třicátých let (obzvláště vzácný druh glamouru, který začal s velkou hospodářskou krizí) prostudoval a poté znovu vytvořil parfumér Laurent Bruyère (IFF).
A je to nádherná květinová kytice v duchu mladé rozkvetlé zeleně 70. let.
S hyacintem a gardénií zeleně, které milujeme v Tatianě Diane von Furstenberg. Se svěžími akordy konvalinek v Muguet du Bois, se zelenou strohostí a růžovou něhou v Catherine Catherine Deneuve, s pudrově hebkým srdcem Chamade Guerlain a příjemným šeříkovým květem.....
Obecně lze Lucienne od Lucienne Von Doz označit za jednu z věčně mladých sester Anais - vzpomínáte na fotografie Anais Anais Cacharel? - Jenže rozená Američanka. I přes více než dvacetiletý rozdíl by si při setkání velmi rychle porozuměly. Lucienne je ještě čistší a lehčí, bez chyprových a kožených tónů v základu. Je jako "věčně mladý člověk".
Vůně Lucienne stála v nultých letech 250USD za 50ml lahvičku, ale nyní jsou oficiální webové stránky zavřené a Lucienne (Parfum, Eau de Parfum, Voile de Parfum) lze získat pouze na sekundárním trhu. Velmi krásná vůně, škoda, že se na ni po všech těch krásných příbězích zapomnělo. Každopádně bych ji doporučil milovníkům mladistvých květinových kytic, které kvetou od 70. let až do současnosti, aby ji vyzkoušeli, dokud se ještě dá sehnat.
Svrchní tóny: zázvor, citron, bergamot, růžový pepř, zelený akord
Střední tóny: bulharská růže, marocká růže, jasmín sambac, heliotrop, gardénie, lilie, konvalinka, tulipán, kosatec
Základní tóny: šedá ambra, vanilka, pižmo, cedr, santalové dřevo, vanilka.
