O vlastní značce Oliviera Crespa toho bylo mými kolegy napsáno již tolik... první rozhovor o značce Akro od Miguela Matose, recenze od Sergeye Borisova, Johna Biebela, Sandry Raicevic Pertrovic a Eleny Prokofevy. Říkáte si, jestli by se k tomu dalo ještě něco dodat? Pokusím se.
Silvestr je pro mě časem nostalgie. A obvykle v očekávání tohoto období pořádám generální úklid – jak ve svých úložných skříních, tak ve složkách notebooku. A tentokrát se s vámi o svůj nález prostě musím podělit! Našla jsem archivní rozhovor s Maestrem, složku s fotografiemi a láhev Akro Night, kterou mu věnoval v předvečer uvedení značky na trh.
Kdysi dávno, v roce 2017, to byl rozhovor s Olivierem, který byl vlastně mým prvním rozhovorem pro Fragranticu. A pak v roce 2018, kdy se Olivier Cresp právě chystal uvést na trh vůni Akro, jsem navštívila jeho kancelář ve Firmenichu ještě jednou, abych se na to zeptala, a také jsem se tam setkala s jeho synem, který, jak se ukázalo, pracuje ve Firmenichu také. Rozhovor se ztratil ve víru dění, ale myslím, že je na čase to napravit a ohlédnout se za dobou, kdy se Maestro právě chystal uvést na trh svou vlastní niche značku Akro.
DARIIA: Bylo by zajímavé slyšet o vaší koncepci a přístupu k práci s vlastní značkou.
OLIVIER: Akro znamená závislost, jak víte (pozn. red.: ve francouzštině). Být závislý na filmu, závislý na hazardu, závislý na jídle, na kávě, na čaji, závislý na čemkoli jiném. Samozřejmě mě velmi zajímá vytváření mých vůní, mého "accro".
Například co se týče závislosti na alkoholu, vytvořil jsem pěknou whisky Malt. Vůně by mohla být také o ginu nebo vodce, ale jde o dobrou kvalitu vodky, čistou kvalitu, voní jako voda. Nebo když si vezmete gin... Dobrý gin voní po jalovcových bobulích s trochou citrusů.
DARIIA: To zní jako úžasný koncept! A cítíte nějaký rozdíl mezi tím, když pracujete na briefu například pro Dolce & Gabbana, ve srovnání s tím, když přemýšlíte jen o svém vlastním, pro svou niche značku. Je v tom pro vás nějaký rozdíl?
OLIVIER: Ne, je to jako řídit auto. Jsem velmi soustředěný, velmi vážný. Když tvořím pro malý projekt nebo pro velký projekt, je to jedno: některé projekty skončí za šest měsíců a jiné mohou trvat tři roky. Ale obvykle používám úplně stejné produkty, stejně kvalitní paletu. V rámci palety Firmenich máme krásné produkty. Takže pro všechny používám ty nejlepší produkty. Pro malou značku nebo velké jméno, velkou společnost použiji a mám úplně stejný přístup, stejný styl práce.
DARIIA: A vytváříte vůně Akro také s paletou Firmenich?
OLIVIER: Ano, s paletou Firmenich. Vynikající vlastnosti přírodních produktů Firmenich, to bych nemohl získat sám nebo v jiné společnosti, protože produkty, které používám, jsou velmi vzácné a jedinečné.
DARIIA: Když vytváříte parfémy pro svou vlastní značku, jste zároveň osobou, která si tuto vůni objednává, i osobou, která tuto vůni dělá. Takže jako byste si dělala brief pro sebe. Je to velká svoboda, je to velké potěšení a zároveň větší zodpovědnost.
OLIVIER: Ano, to je pravda! Ale vlastně ten, kdo objednává a rozhoduje – to je moje dcera Anais. Ona našla ten koncept. Řekl jsem jí: Dobře, můžeme založit firmu, ale potřebujeme nejdřív velký pilíř. Velký pilíř, aby všechno udržel, to je najít koncept, silný koncept. A moje dcera je velmi chytrá. Žila v Anglii, ve východní části Londýna, která se jmenuje Acne. A jednou mi zavolala a řekla: Mladá generace chodí v noci ven, hýbe se, je plná energie, velmi si užívá života – tak proč nezkusit založit koncept o tomhle rock'n'rollu a undergroundovém životním stylu? Takže je to spíš její koncept než můj – řekla, že budeme pracovat se závislostmi. Náš koncept o závislostech a víte, že někdy jsou závislosti zakázané. Ale na vlastní kůži můžete závislost používat bez jakýchkoli zábran a je to legální.
Olivier Cresp se svou dcerou Anais
DARIIA: Vaše dcera Anais je kromě designérky a architektky také spoluzakladatelkou značky Akro. A váš syn, jak vidím, šel také ve vašich stopách? (pozn. red.: asi před pěti minutami přišel do Olivierovy kanceláře mladý muž a představil se jako Sebastian, jeho syn).
Olivier Cresp a jeho syn Sebastian v kanceláři společnosti Firmenich.
OLIVIER: Můj syn Sébastien pracuje hned nahoře ve druhém patře a je parfumérem, který pro Firmenich vyrábí šampony, sprchové gely a svíčky.
DARIIA: Váš syn je vám velmi podobný! Těší mě, Sébastiene! To je zajímavé, pracovali jste spolu na nějakých projektech?
OLIVIER: Ach, ano, my dva jsme společně vytvářeli několik vůní, protože Sébastien před třemi lety začal pracovat tady v Paříži. Nyní je mladším parfumérem ve firmě Firmenich (pozn. red.: v době rozhovoru, 2018). Sébastiene, raději vysvětli, jak dlouho se věnuješ parfumérství se školou?
SEBASTIEN: Tak se školou to bylo asi pět let. A cestoval jsem do Ženevy, do Německa, do Velké Británie, do Londýna a do Paříže. Nejprve jsem začal s parfumérskou školou v Grasse a poté jsem nastoupil na pět let do školy Firmenich. K dnešnímu dni pracuji ve Firmenichu již tři a půl roku.
DARIIA: Sébastiene, a jaký byl váš první projekt, první značka, se kterou jste pracoval, vzpomínáte si?
SEBASTIEN: Můj první projekt byl tělový mycí gel v Itálii. Byla to značka Manetti & Roberts.
DARIIA: A jaká je vaše nejoblíbenější vůně od vašeho otce? Jen pro vaši představu. Co si myslíte?
SEBASTIEN: To je zajímavé přemýšlet. Osobně mám rád vůni Dolce & Gabbana Light Blue. Vlastně je mnoho vůní, které se mi líbí, ale samozřejmě ne všechny.
DARIIA: A která se vám nelíbí?
SEBASTIEN: Například Kenzo Jungle Homme. Je kořeněná a na můj vkus se špatně nosí.
DARIIA: No jo, jasně, každý má jiný vkus! A co si o tom myslíte vy oba? Máte podobný styl a přístup k tvorbě vůní, nebo ne?
OLIVIER: Sébastien má minimalistický styl. Přesně ví, co chce, a je velmi precizní, dokonce ještě preciznější než já. Přesně ví, s čím pohnout, co přidat, ubrat a tak dále.
DARIIA: Takže řekněme preciznost a jasné akcenty – to je Sébastienův styl! A když se vrátíme k Akro: plánujete, že by tento start byl něčím výjimečným jako Angel?
OLIVIER: Angel, když byl uveden na trh, byl jakoby úplně jiný a inovativní kvůli vůni, kvůli ultimátní vůni. Manažerka Thierryho Muglera byla velmi moudrá, protože řekla: "Nechci se zavděčit 98 % spotřebitelů, chci se zavděčit zbývajícím 2 % spotřebitelů." A 2 % spotřebitelů, to už je hodně lidí, víte. Takže s Akro bych chtěl potěšit jen 1 % spotřebitelů. Protože my nehledáme klasické lidi, my hledáme divné lidi. A nechceme být ve 20 000 obchodech. Zítra můžeme být ve 20 000 obchodech na světě. Ale raději budu ve 350 obchodech a v každém z nich budu jedničkou. A já tomu opravdu věřím, protože máme všechny síly na to, abychom uspěli.
Můžeme si sednout a já vám ukážu balení. Všechno navrhla moje dcera Anaïs, jak víte, je to designérka. Vytvořila všechno: od lahvičky až po uzávěr.
DARIIA: Vaše koncepce se mi líbí, je jasná. A také se mi líbí design, který je v minimalistickém stylu.
OLIVIER: Takže, jak jsem vysvětlil, kolekce je o závislostech. Budu se snažit kolekci udržet a každý rok do ní přidat jen jednu vůni. A teď vám jako první ukážu vůni Akro Night. Když jsem měl v září novináře, nic jsem neříkal, jen jsem ji ukázal a ta se jim líbila – byla první mezi zařazenými.
Myšlenka byla pracovat na pižmové růži, která najednou přechází do něčeho mnohem teplejšího. Použil jsem trochu kmínu, aby to bylo trochu špinavé. A také trochu agarového dřeva, aby byla živočišná, velmi smyslná, velmi sexy.
DARIIA: Existuje přírodní agarové dřevo?
OLIVIER: Ano, přírodní. Agarové dřevo pochází z Indie, ze severu Indie, stojí asi 35 000 dolarů za kilo, k dovozu používáme speciální certifikát.
A je velmi mnohotvárné. Myslím tím, že je velmi přitažlivé, nesmírně smyslné... Chcete ji vyzkoušet na vlastní kůži?
DARIIA: Ano, jistě!
OLIVIER: Uvidíte, jak se tato klasická růže, od které jsme začali, náhle promění a přenese vás do jiného světa!
Na závěr setkání mi Olivier věnoval flakonek tohoto nemravného a jednoho z nejkontroverznějších parfémů z prvního uvedení Akro na trh. A za těch pět let jsem s touto vůní udělala tolik pokusů, že je čas podělit se o dojmy!
První věc, kterou mohu jednoznačně prohlásit, je, že je to stoprocentně niche vůně. Opravdu není pro každého, je pro určitý segment, pro úzkou niku a ani se nesnaží předstírat, že je něčím jiným.
Je to ta nejzvláštnější růže, jakou jsem kdy cítila. Slaná, minerální a vulgární orientální růže, zcela netriviálně si pohrávající s oudem a šafránem. Pokud si myslíte, že o kombinaci "růže – oud" víte všechno – věřte mi, Night vás překvapí! Nejdiskutovanější nóta kmínu vytváří efekt zpoceného těla. Pokud však často jíte pilaf nebo jiné orientální pokrmy, v nichž je toto koření častým hostem – odstín špinavého sexu nebo nemytého těla dost možná budete vnímat jako kulinářský aspekt. Mimochodem, jak se podělil Olivier, vůně má také akord spermatu – Firmenichova zajatce, který spolu s kmínem promění Night v citadelu chtíče...
Při nošení této vůně v létě se cítím trochu dusně, jako v malém baru, kde je horko, hodně lidí a všichni se k sobě tisknou. Takže mě to nutí jít na čerstvý vzduch. Podle mého názoru je ideální doba pro tuto vůni pozdní podzim nebo brzké jaro (od 0 do 10°C). V takovém případě má čas se otevřít, ale zůstává zajímavým polonádechem, alespoň na mé kůži (ale samozřejmě záleží na typu kůže a vnímání).
Tato vůně je buď vaše, nebo ne. Je nejednoznačná. Je to ten typ, který musíte pochopit. Znáte tu větu: "Šaty od Very Wang si nepředěláte, aby vám seděly, ale aby ony seděly vám." To je Akro Night.
Co se týče technických vlastností: rozptyl, výdrž a všechny ostatní parametry jsou na bezkonkurenční výši!
Jsem si jistá, že kdyby ji Olivier chtěl udělat jednodušší, srozumitelnější a lichotivější, aby se jako dolar líbila všem – udělal by to. S jeho znalostmi technik, publika, trhu, zkušenostmi v rámci luxusního segmentu a vytvářením mistrovských děl – myslím, že by s tím nemohl být žádný problém.
Proto byste při seznamování s vůní měli být připraveni vnímat a cítit myšlenku tvůrce – vydat se na tuto cestu, dobrodružství a objevování, abyste našli nové aspekty ve vůni i v sobě. V tom je její krása a smysl.
A na závěr mi dovolte připomenout, jak Akro toto oplzlé Night (noční) dobrodružství umisťuje:
Night přináší okamžik touhy a jeho pižmovou příchuť. Kdy noc patří těm, kteří touží a milují.
Nápoj v bytě. Taxík. Večírek ve skladišti, kdesi v hloubi Hackney Wick, olympijský stadion vám ukazuje cestu. Platíte, pijete, tančíte. V nanosekundě mezi záblesky stroboskopů se vaše oči setkají s jiným párem na druhé straně parketu. Jdete za nimi k baru a řeknete něco hloupého. Koupíte jim drink. Přesunete se do kuřácké části a pak zpátky na parket. Mluvíte. Tancujete. Dotýkáte se. Líbáte se. Objednáte si další taxi. Noc strávíte v posteli a den v hospodě. Plánujete, že se znovu uvidíte, ale už se nikdy neuvidíte. Noc je vůní těch dávno ztracených milostných románků na jednu noc, které s vámi zůstávají dlouho poté, co by pravděpodobně měly.
Tóny: bulharská růže, kmín, šafrán, agarové dřevo.
