Patřím k lidem, kteří nemají rádi horko natolik, že i ta nejhorší listopadová břečka je pro mě příjemnější než být obklopena horkým vzduchem a rozpálenými stěnami. Ano, nejsem jediná taková, i když vím, že nás není mnoho. Většina lidí si teplo užívá a je to pochopitelné: v Rusku snášíme téměř devět měsíců zimu a letos se příroda překonala, když nás zasáhla květnovými přívaly sněhu. Ale pro mě není odpočinkem od zimy vedro, ale rovnoměrné teplo jara nebo začátku podzimu.
Nicméně, jak už jsem mnohokrát psala, milovník parfémů má útěchu: ty vůně, které má smysl vytáhnout ze zadní části police právě v těch nejteplejších dnech a nosit, nosit, nosit a užívat si je, dokud ty dny neskončí.
Dnes je jedním z nejvýraznějších příkladů v mé sbírce Parfum d'Aube od Arte Profumi.
Pokud jste ji vyzkoušeli pouze v chladném počasí, zapomeňte na své zkušenosti; o Parfum d'Aube nic nevíte.
Parfum d'Aube, věnovaný africké bílé květině karo-karounde (Leptactina Senegambica, která roste v západní a jižní Africe), odhalí svou plnou krásu teprve tehdy, když okolní svět téměř taje a krev v těle milovníka parfémů jako by vřela.
Když Parfum d'Aube nanesete na teplou pokožku, rozkvete v kytici těch nejjemnějších, nejsladších a nejživějších bílých květů. Nevím, jak voní karo-karounde, která je zde kombinována s tiaré, ale zdá se, že Parfum d'Aube má také medový jasmín, nazelenalou tuberózu, pronikavý bílý šeřík, zelenavě-akvatický ostrý bílý hyacint a bílé velikonoční lilie s lehce voskovou a vanilkovou vůní, a dokonce se zdá, že jsou v ní bílé lekníny se sladko-melounovými nuancemi... Všechny tyto květiny jsou lehké, průsvitné, téměř éterické, přesto objemné, živá a svěží kytice, i když se zdá, že je jen z poloviny tak voňavá, jak tyto květiny voní v přírodě. Ale když je jich tolik a vzájemně se doplňují, poloviční síla je zcela dostačující, aby byl sbor jejich vůní poměrně silný.
Kolem bílých okvětních lístků víří kouř, bez sebemenšího náznaku dýmu nebo kadidla, jen čistý hořký kouř; jeho hořkost se mísí se sladkostí květů, hořkost odstíní a zvýrazní sladkost, takže krása Parfum d'Aube je ostrá, intenzivní a fascinující. Když poprvé použiji Parfum d'Aube, na několik okamžiků se cítím skutečně okouzlená: Ztuhnu a lačně ji vdechuju...
Ve skutečnosti je Parfum d'Aube krásná kdykoli. Ale v chladném počasí je Parfum d'Aube jako zkrácená verze sama sebe. Začíná stejným hořkým kouřem, do něhož se postupně, téměř líně, vplétají bílé hedvábné stuhy květinových vůní, z nichž nejsilnější se zdá být tuberóza a hyacint. V silážích je cítit převážně hyacint. Je zelený, chladný a ostrý. V chladném počasí je pro mě Parfum d'Aube ze šedesáti procent kouřem a ze čtyřiceti procent květinovými tóny. V horku je z osmdesáti procent květinová a maximálně z dvaceti procent kouřová. Jako by to ani nebyly dvě různé verze, ale dva různé parfémy. Stačí si uvědomit, co od Parfum d'Aube chcete.
Já chci verzi, kterou přináší teplo: hodně květin a trochu kouře.
Navíc v horkých dnech mi Parfum d'Aube připadá naprosto ženský, zatímco v chladném počasí je rozhodně unisexový, nebo dokonce spíš mužský... Ano, vím, že parfém nemá pohlaví, ale mnoho lidí mé generace je zvyklých chápat příslušnost vůně k pohlaví. A v tomto ohledu je Parfum d'Aube také složitý.
Doporučuji přečíst si recenzi, kterou Sergey napsal hned po vydání Parfum d'Aube Arte Profumi. Píše, že při tvorbě parfému byly použity přírodní materiály, včetně karo-karounde a tiaré absolutu.
Ráda bych si přivoněla ke karo-karounde... Absolut jsem dokonce získala, ale jeho vůně se blíží směsici tuberózy a pomerančového květu s vanilkovo-animalickým podtónem. Zatímco v Parfum d'Aube cítím jasmín, šeřík, hyacinty a bílé lilie... A v horku také lekníny. Ale možná v přírodě voní stejně komplexně? Nejsem si jistá, jestli jsem připravená jet za touto květinou do Afriky. I když...
Ne. Pořád ne. Spokojím se s Parfum d'Aube. Je nepravděpodobné, že by se mi africké klima líbilo.
