Portraits Collection od Penhaligion mě vždycky mrzela svou vysokou cenou. Nikdy jsem neměla pocit, že jsou tyto vůně dost dobré na to, abych za 75 ml zaplatila 245 eur. Ale měla jsem pocit, že téměř polovina ceny je za obal a legendu. Ty designy víček ve tvaru hlav se mi moc nelíbily... Snad kromě jelena z The Tragedy of Lord George a nosorožce z Terrible Teddy, ale ne natolik, abych si za ten design dobrovolně připlatila. Mými favority mezi "portréty" (přesněji řečeno oblíbenými dámami) jsou hyacintově-dafodilová The Revenge Of Lady Blanche, skořicově-medová The Ruthless Countess Dorothea a slaná vanilková Changing Constance. Ale ani ty na mě nezapůsobí natolik, aby ve mně vyvolaly extázi a touhu vlastnit. Ačkoli o The Revenge Of Lady Blanche uvažuji už několik let, moje peněženka stále bojuje s mou touhou.
Najednou jsem se poprvé po tolika letech (první vůně z kolekce Portraits se objevily v roce 2016) zamilovala do jedné z postav. Je asi velmi symbolické, že touto postavou není představitel fiktivní šlechtické rodiny, ale komorník - Mr. Thompson.
Okouzlila mě láhev The Omniscient Mr Thompson. Tento slon je velmi roztomilý a podle mého názoru atraktivnější než všichni ostatní dohromady. Tento uzávěr lahve se mi opravdu líbí! Ačkoli mi jsou láhve obvykle celkem lhostejné, tento slon je rozkošný a dokonce má i určitý výraz ve sloní tváři (fotografie láhve to nevystihují). Ostatní zvířata vypadají poněkud neživě (možná aristokraté potlačují své emoce), ale tento slon vypadá mile, naivně a lehce rošťácky. Nejsem si jistá, zda je ta laskavost opravdová, ale naivita je určitě předstíraná.
Kéž bych měla takového komorníka, který by se o mě staral a střežil má tajemství!
The Omniscient Mr Thompson je výjimečně jemný. Ostatně měkkost je jeho hlavním rysem, který ho odlišuje od celé série Portraits. Je to hedvábí a kašmír. Je jemný, hřejivý a delikátní na dotek.
The Omniscient Mr Thompson voní převážně po vanilce a kosatci. Přesto si tóny téměř nesladké, něžné, nadýchané vanilky a rafinovaného, chladivého, pudrového kosatce neustále vyměňují role ve složitém tanci: chvílemi se zdá, že parfém je především o kosatci, a jindy - že je převážně o vanilce... Nakonec kosatec převládne, ale nestane se tak brzy.
Nelze nazvat The Omniscient Mr Thompson nesladkým, protože vůně vanilky je vždy sladká, i když je její přirozená sladkost potlačena, jako v tomto případě. Zároveň však nelze vůni The Omniscient Mr Thompson označit za vysloveně sladkou. I když má gurmánské tóny: Vůně sezamových sušenek a silného černého čaje se smetanou. V jednu chvíli se sladkost stává zcela zřejmou, když vanilkovo-mléčný tón evokuje pudink a dokonce i smetanové pochoutky... The Omniscient Mr Thompson však umí sladkost své jemné povahy krotit. Vrací se k vůni kosatcového pudru, kvetoucích kosatců a kořene kosatce: sladce, ale s jinou, ne-gurmánskou sladkostí.
The Omniscient Mr Thompson je starostlivý. Pan Thompson je vždy připraven zabalit vás do měkkého kašmíru, nabídnout vám šálek čaje s čerstvými sušenkami, udělat vám pohodlí u okna, které se otevírá do zahrady, kde je věčné léto a vždy kvetou nádherné kosatce. Pan Thompson přinese knihu z knihovny, vonící opotřebovanou koženou vazbou a vanilkou provoněnými stránkami starých knih. Pokud vás čaj se smetanou dostatečně neuklidní, pan Thompson vám navrhne čaj s rumem s příchutí vanilky, který svou sladkostí připomíná téměř likér. Pokud se pán cítí naprosto opuštěný, pan Thompson najde kočku, ať už se schovává kdekoli, a položí mu ji na klín, čímž zajistí naprostou pohodu: Vůně The Omniscient Mr Thompson je jemná jako kočičí srst a rozkošná jako mrouskání.
Vánek ze zahrady mezitím přináší nejen vůni kosatců, ale také růží a levandule; růže jsou ve své svěžesti trochu ostré, ale levandule je něžná... Přesto nejněžnější ze všech jsou kosatce, jedinečná odrůda, s níž jsem se ve skutečnosti nikdy nesetkala, podbarvená nádechem vanilky.
The Omniscient Mr Thompson je tlumený, ale vytrvalý. V posledních hodinách převážně hladí smysly vůní kosatců... Kosatce s teplým mlékem.
The Omniscient Mr Thompson je uklidňující a uvolňující vůně. Můžete se do ní ponořit jako do teplé koupele nebo do snu.
Mezi postavami kolekce Portraits je pro mě právě sloní komorník nejen nejpříjemnější, ale i tou, kterou chci poznat blíže. Abych hlasovala peněženkou, chci si tuto vůni přidat do své sbírky.
A nemohu si pomoci, ale vzpomenu si na aforismus George Bernarda Shawa.
"Ve hře pana Barryho "Velkolepý Crickton" je komorník vylíčen jako hodný člověk a jeho pán, hrabě, jako titulovaný podvodník, a to není fantazie, ale skutečnost, a to skutečnost v jistém smyslu pochopitelná, protože Angličané si komorníky vybírají velmi pečlivě, ale ctí každého, pokud má modrou krev."
Jenže Shaw udělal chybu v názvu hry o komorníkovi: nejde o "Velkolepého Cricktona", ale o "Obdivuhodného Crichtona".
Když se pokusím představit si pana Thompsona jako postavu. Tipovala bych, že pan Thompson je členem klubu mladších komorníků a sluhů Ganymed z románů P. G. Wodehouse. Je totiž jedním z nejstarších a nejvýznačnějších. Má ovšem koníčka: pěstování kosatců. Možná už je dokonce v důchodu, pečuje o své kosatce na vlastní zahradě a účastní se jarních květinových výstav Královské zahradnické společnosti.
Dovedu si snadno představit, že jeho bledě žluté kosatce, vonící vanilkou a smetanovým čajem, získaly nějaké ocenění, protože jsou prostě úžasné, úžasné, úžasné...
