V Anglii toto "léto" většinou prší jako z konve, ale já jsem bez ohledu na to voněla jako nejlepší letní den. Murmure d'Ete znamená "Letní šepot"; možná nekřičí, ale jasným poetickým hlasem vypráví o teple, slunci a idylických časech.
Tuto vůni jsem málem ani netestovala. Při prvním zběžném pohledu na web mi blikla popisná slova ambrově dřevitá, na což jsem měla pavlovovskou reakci: Eau no. Ale vzorky se dodávají v těch krásných malých bílých organzových sáčcích, lákajících jako svatební výslužka, takže jsem je vytáhla a znovu si přečetla tóny, a kromě toho i další. Měla bych si uvědomit, že ambra a dřeviny znamenají tisíc věcí, nejen těžké hitovky, které občas napadají kolemjdoucí, nebo hůř, zdejší pobyt. A léto v láhvi je takové klišé. Každý ženský časopis, každý červen. Zív. Ale tohle je opravdová záležitost. Žádný opalovací krém nebo nudný modrý fresh, ale přírodní, sugestivní a dokonalý.
Jedna z nejotravnějších frází, která koluje po sociálních sítích, je "dotknout se trávy." V podstatě to znamená držet hubu. Ať už vám vadilo nebo vás vytočilo cokoli, nezáleží na tom; podle názoru člověka, který říká "dotkněte se trávy", jste nerozumný pedant. Je to stejně uklidňující fráze jako calm down (uklidni se).
Murmure d'Ete říká "dotknout se trávy", ale říká to přenosným, vlastně uklidňujícím způsobem, dává vám trávník pod nohy. Přestaňte. Vzpomeňte si na zelené věci. Takový je svět ve skutečnosti. JSOU v něm hezké věci. Posaďte se tady, pozorujte, jak se třpytí: seno tančící ve slunečních paprscích, potok, nebo je někde blízko moře, náznak na listnatém vánku, dokonce i drobné nuance kočičích hlav, dětských vlasů, neumytých šamponem, ale čistě vodou, takže zůstávají měkce huňaté a přirozeně vonící. Nad hlavou je modrá obloha s tím nejlepším druhem mraků, které se na větru pohybují do tvarů bytostí, jako duchové zvířat těch dole, ležících tam na trávě.
Tóny: davana, cypřiš, fíková dřeň, fíkové dřevo, frézie, santalové dřevo, cedrové dřevo, fazole tonka.
Vůně vytvořená typicky nepřeplácaným způsobem parfumérem Quentinem Bischem (jako parfumér feng-šuej, není tu příliš mnoho prvků, o které by se dalo zakopnout, vše je harmonické a přehledné) pro kolekci Elusive od Plume Impressions, připomíná mi velmi konkrétní místo. Ne kouzelné středomořské prázdninové letovisko, které pro ně majitelé značky chtěli vůní ztvárnit, ale malý kout Oxfordu. Doslova roh Beaumont Street a Worcester Street naproti Worcester College. Tento roh je porostlý břečťanem.
Je pod obrovskými buky, dlouhou břečťanovou stěnou, v níž jsou dveře. Jakmile zahnete za roh, vzduch naplní úžasná svěží vůně vegetace. Je to prostě obecná vůně vlhké zahradní zeleně, ale z nějakého důvodu je tady obzvlášť voňavá a mimořádně výrazná. Možná proto, že jste právě museli projít rušnou silnicí, takže ten kontrast vždycky nažhaví receptory.
Samotný břečťan mě fascinuje; nemůže se rozhodnout, na co se soustředit, a tak vytváří všechny druhy listů, všechny najednou. Všechny výše uvedené jsou z jedné rostliny na mé zahradě, ale nikdy nevoní tak jako Beaumont Street. Když listy utrhnete, voní sice podobně jako obecná zeleň, ale příliš ostře. Mumure d'Ete není ostrá, ale má jasnost, definici, v rámci své jemnosti.
Slunce svítá s prvním postřikem. Hyperreálná, vlhká, generická zahradní svěžest, není plochá, ale stejně jako břečťan jsou v ní všechny tvary zeleně, odděleně, a přesto spolu tančí. Listí se pohybuje ve větru, odhaluje mléčně dřevnatý fík, ale fík je vždy ve stínu všech těch ostatních nesčetných listů. Je v něm trochu sladkosti, ale není sladký, jen šťavnatý. V přímém srovnání se Philosykos (platónská forma fíku) jeví jako syntetičtější, vodnatý sirup, s výrazným kokosem, který z něj dělá dovolenkový balíček k vibracím toskánské vily Murmure.
Pro mě však Murmure není jenom Med. I pro mě voní jako anglické léto*, protože jak se nosí, slunce vychází, chladná tráva peče; slunce svítí, děláme seno.
Stejně jako je mnoho tvarů listí, je tu i více druhů sena: čerstvé, čerstvě posekané, ale i mnohem vyzrálejší seno ve stodole, smíšené s borovicovou vůní samotné stodoly. Tento souzvuk sena víří mezi jasně zelenými listy, jako když v proudu světla tančí senný prach. Navzdory teplu a suchu stále cítíte, že je poblíž nějaká voda, ve které se dá pádlovat. Dokonale utkaný obraz krajiny. Arkádie.
Nosit ji znamená dotýkat se nejen trávy a sena, ale i vody, ovoce, polí a stromů a koupat se ve slunečním světle nejdelšího dne.
*Možná léto 2018, to bylo skutečně horké.
