Když mluvíme o orientální parfumerii, vybaví se nám především hřejivost a hloubka profilů, luxus a exotika – oud a pryskyřice, sladkosti a tabák. Tato očekávání splňují jak výrobci z Perského zálivu, tak Evropané okouzlení Východem. V kolekci francouzské značky Reine de Saba, inspirované Jemenem a jeho legendární královnou, mě už dlouho přitahují ty nejintenzivnější vůně – třešňovo-tabáková Divine Tentation, růžovo-kořeněná Esprit Saba, datlovo-pomerančový květ Oasis Saba a oudová kůže Dhofar.
Reine de Saba však nabízí i vůně, které narušují stereotypy a představují nečekaná témata. Co například dlouhotrvající citrusově-zázvorová vůně černého čaje Merveilleuse Saba? Nebo Rose Extatique, robustní zelený čaj s růžemi, který se vyznačuje charakteristickou hořkostí a kouřovými tóny yunnanského pu-erhu? Právě na tuto vůni vás chci dnes upozornit, protože sehrála roli při mé záchraně před letními vedry.
Reine de Saba je značka vytvořená s ohledem na Orient, což znamená, že i její nejčerstvější vůně mají vynikající výdrž. V Merveilleuse Saba parfémář MANE Alex Lee prodlužuje citrusově-čajovou svěžest pomocí zázvoru a jantarově-dřevitých materiálů. Co se týče vůně Rose Extatique, hlavní parfémářka MANE Véronique Nyberg ji koncipovala jako vícevrstvou. Postupně odhaluje nové tváře – zelenou, květinovou, dřevitou, kouřovou – z nichž každá se rozvíjí pod tlakem letního horka. Tato zdánlivě jednoduchá, průzračná vůně v sobě skrývá obrovský potenciál změny, nebo spíše pohybu.
Hořící tma, Nicholas Roerich, 1924
V rozporu se svým názvem Rose Extatique nestoupá k jasnějším a lehčím radostným tónům, ale spíše klesá. Místo extáze či vzestupu (nebo exodu ze sebe sama, a tedy osvobození) ztělesňuje vůně klasickou katabázi – postupný sestup do stále hlubších, temnějších sfér. Nebo ponoření se do sebe sama. Rose Extatique je kontemplativní vůně, meditace v podobě vůně. Přesto vás nenechá s vašimi myšlenkami o samotě, ale vede vás vpřed. Kam? Existuje nějaký konečný cíl této cesty? Nebo je cílem samotná cesta a zastavit se by se rovnalo smrti?
Ostrov mrtvých, Arnold Böcklin, 1883
Katabáze jako kulturní fenomén se nejvýrazněji projevuje v mytologii. Popisuje sestup boha nebo hrdiny do podsvětí či říše mrtvých, což symbolizuje konfrontaci se smrtí nebo ponor do podvědomí. Příkladem takového mýtu je příběh o Orfeovi, který sestoupil do podsvětí, aby získal zpět svou milovanou Eurydiku. Dalším je mýtus o Démétér a Persefoně, kde Persefonu unesl Hádes. Démétér, Persefonina matka, sestoupí do podsvětí, aby svou dceru přivedla zpět. Tento čin symbolizuje nejen mateřskou lásku, ale také střídání ročních období a znovuzrození přírody. Katabáze a anabáze (výstup) tak byly ústředním prvkem eleusínských mystérií. Podobně ve Vergiliově Aeneidě sestupuje hrdina Aeneas do podsvětí, aby hledal radu u svého otce.
V mytologii je katabáze cesta, která často končí významnými odhaleními nebo hlubokými změnami v hrdinově životě. Symbolizuje jednotu vědomí a podvědomí a také cyklickou povahu života a smrti.
Sirin a Alkonost. Píseň o radosti a smutku, Viktor Vasněcov, 1896
Na rozdíl od mytologické katabáze je katabáze v hudbě mnohem srozumitelnější. Jedná se o techniku, při níž melodická linka klesá ve výšce tónu, aby se dosáhlo určitých emocionálních účinků. Chci vám představit několik nahrávek, jejichž prostřednictvím můžete pocítit, jak použití sestupné hudební linie vytváří jedinečnou atmosféru, snovou až tajemnou. Obecně lze říci, že hudební katabáze nabízí širší a flexibilnější škálu interpretací než její mytologický protějšek.
Poslech vám možná pomůže představit si, jak voní vůně, které je věnován tento článek.
Když se poprvé nadechnete vůně Rose Extatique, přivítá vás svěží, průzračná růže: její vůně je bohatá na citrusy, pelargónii, mátu a zelené tóny. Tato růže připomíná ranní zahradu, která se probouzí do prvních jemných doteků slunce. Jak se vůně rozvíjí a citrusy a mátový chlad se rozplývají, zvýrazňuje se zelený tón listu černého rybízu. Kdyby se někdo s vůní Rose Extatique setkal poprvé v tomto okamžiku, mohl by říct: "Voní jako květinářství!" A měl by pravdu. Vedle ovocných tónů černého rybízu se v zeleném akordu objevuje vůně čerstvě řezaných stonků květin a vody. Vzpomínáte si na znamenité Sa Majesté la Rose a L'Ombre Dans L'Eau? Jejich rysy zde jistě poznáte.
Vůně setrvává ve své zelené fázi deset až dvacet minut a dále se proměňuje. Stává se hlubší, temnější. Objevuje se čajový akord s hořkými tříslovinami a kouřovostí, který připomíná jednu z nejlepších vůní z kolekce Armani Privé – Thé Yulong. Kouřovost a hořkost vlastní fermentovanému zelenému čaji pu-erh krásně doplňuje zesílenou vůni růže, která se nyní plně probudila z ranního spánku – nyní je to majestátní, plně rozkvetlá květina klasických rozměrů. Této růži však chybí sladkost, jako by nekvetla pro včely, ale pro můry.
Vchod do ráje, Wilhelm Bernatzik, 1906
Nakonec nás do stinného světa ponoří dřevitě pryskyřičné, svěží tóny vetiveru a cypřiše. Už nejsme v prosluněné zahradě, ale v chladném lese, kde cypřiše vytvářejí atmosféru klidu a míru. Je jasné, že katabáze, mytologický sestup do hlubin podsvětí nebo ponor do sebe sama, je tou nejpřesnější metaforou pro Rose Extatique. Dřevité akordy, jako starobylý chrám ukrytý v tomto tichém, mlhavém lese, dodávají vůni pocit nadpozemskosti. V tomto ne-prostoru a ne-času, kde zaniká hluk okolního světa, můžete najít odpovědi na ty nejdůležitější otázky. Nebo si snad jen odpočinete od letního horka?
