Shalimar Millésime Iris: Nová interpretace klasiky
Recenze parfému

od Viktoria Vlasova
11/22/23 06:30:01

Takže, Guerlain rozšířil kolekci flankerů Shalimar o slíbené Iris Millésime a najednou tato limitovaná edice vyvolala mezi milovníky parfémů rozporuplné reakce s mnoha zklamanými hlasy. Nevím, čemu přičíst skutečnost, že dva měsíce po uvedení na trh je Shalimar Millésime Iris stále k dostání – zda byl vydán ve velkorysejší várce než předchozí Millésime Tonka a Millésime Vanilla Planifolia, nebo se zákazníkům skutečně líbil méně než tyto dva. Ale tato okolnost mi dává možnost vyprávět o mých dojmech z novinky, aniž bych vyvolala výčitky, že píšu o nedostupném.

Než se pustím do Shalimar Millésime Iris, musím odbočit. Parfémy Guerlain mám ve své garderobě, ctím historické dědictví této firmy a snažím se v rámci svých možností seznámit s jejími ikonickými vůněmi: myslím, že bez takového seznámení je skutečná parfumérská erudice nemožná. Ale nenazvala bych se guerlainofilkou, protože Guerlain nesbírám, ani nevyzkoušela jsem vše, co značka v tomto století vydala, a nevidím problém v tom, že novinky Guerlain nespadají do mých parfumérských preferencí.

Avšak legendární vůně Guerlain jsou něco jiného a vyvolávají jiné emoce. Bylo mi těžké nepropadnout smutku při porovnání moderní verze Shalimaru s tou vintážní, a flankery ten smutek jen prohlubovaly – za dvacet let se prý objevily i dobré, ale z nějakého důvodu se mi ty, které jsem potkala, kategoricky nelíbily. Situaci otočilo až setkání se Shalimar Philtre, protože v něm jsem konečně spatřila záblesky toho Shalimaru, který byl vlajkovou lodí Guerlainu po většinu minulého století. Skutečným šokem pro mě však bylo vydání Millésime Tonka: zdálo se mi, že se Guerlain rozhodl vytvořit tento flanker postaru, tj. spíše na základě inspirace než marketingových kalkulací. Je to nejspíš jen dovedně vytvořená iluze, ale rozhodně není iluzí mistrovská práce s DNA Shalimaru, a to s původní, nikoliv současnou formulí této vůně. Proto rozhodla jsem se udělat něco, co by mě předtím nenapadlo: sledovat flankery Shalimaru.

Pokud je správné tušení guerlainofilů, že sbírka millezimů Shalimar je doplňována podle hlavních tónů ikonického akordu Guerlain, pak v okamžiku, kdy tento projekt Guerlain skončí (přece jenom počet tónů v guerlainadu není nekonečný), ráda bych měla všechny millesimy, abych posoudila celkový obraz. Dokonce jsem si koupila na eBay dva roky starý Millésime Vanilla Planifolia, přesto že na mě při prvním letmém seznámení moc velký dojem neudělal. A ze stejného důvodu jsem si chtěla pořídit Shalimar Millésime Iris, ať už se mi bude líbit nebo ne – ale líbil se mi

Myslím, že v sympatiích k novému millesimu sehrála roli moje absence očekávání: čekala jsem na jeho vydání, ale nesnažila jsem se představit si, jakým bude tento kosatcový Shalimar. Nesnažila jsem se představit si, jak přesně bude kosatec vynesen do popředí a jaké změny v designu to bude znamenat – prostě jsem důvěřovala profesionálům a nezkoušela jsem předbíhat jejich tvůrčí záměr ve fantaziích. Ani jsem nepřičichla k kosatcovým parfémům ze své sbírky, ačkoli kosatcové tóny miluji a ve vintážních vůních je jich opravdu hodně –  Millésime Iris měl být vydán v září a v teplých měsících mě kosatce nelákají. Zkrátka měla jsem jen upomínku v kalendáři, abych nepropásla objevení se Millésime Iris na oficiálních stránkách.

Po otevření flakónu Millésime Iris jsem zjistila, že vůně má poměrně silnou příbuznost s klasickým Shalimarem, ale s větším příklonem k orientalismu než originál. Je však třeba poznamenat, že orientalismus v parfémech první poloviny 20. století, kdy Shalimar vznikl, znamenal něco jiného než dnes: tehdy byl Orient spíše o sladkosti než o koření - a právě takový sladký Orient je cítit v novém flankeru. Millésime Iris ro mě začíná nejčerstvějším jahodově růžovým lokumem – jako kdyby někdo na okamžik sundal skleněnou poklici z misky, na které leží. Ten pocit trvá jen několik vteřin a jeho účinek bych přirovnala k povzbuzujícímu startu tradičních kolínských vod, jen zde převažují jahody a růže nad citrusy. Myslím, že takový začátek by měl uchvátit milovníky gurmánských vůní, ale pro mě osobně je důležité, že Shalimar Millésime Iris při vší své sladkosti nepřekračuje hranici a nepřechází do oblasti vaření – právě takové balancování na hraně bylo v minulosti charakteristický pro mnoho vůní Guerlain. Tato jemně vyvážená rovnováha pokračuje s tóny čokoládové ganache a čerstvého kardamomu.

Čokoláda – černá s hořkými koňakovými a ořechovými tóny – zůstává v Millésime Iris po celou dobu vývoje vůně. V určitém okamžiku je jasné, že tato oříšková čokoládovost je jedním z aspektů kosatcového akordu, který postupně nabývá na síle a hutnosti, pohrává si s odstíny kůže a pudru, podřizuje si kouřové a živočišné tóny klasického šalimarského základu. Ale ani na svém vrcholu kosatec nezastiňuje hlavní konstrukci: stále je to ten rozpoznatelný Shalimar.

Líbí se mi, jak se v Millésime Iris ednotlivé složky navzájem vyvažují: sladkost ovoce tlumí hořkost čokolády, jiskry bergamotu se interagují s kouřem kadidla, kosatec se prolíná s jasmínem, santalovým dřevem, růží a tonkovými boby. Žádný z pokladů klasického Shalimaru není zapomenut – Millésime Iris lze ucítit vanilku, levanduli, mandle a živočišné tóny. Vůně je velmi bohatá, vícesložková, ale zároveň dokonale hladká a jakoby plynoucí.

Hlavní výtka vůči Millésime Iris d těch, kterým se nelíbil, je, že není dostatečně kosatcový. Podle mých pozorování má však koncentrace kosatce v parfémech jakýsi zvláštní práh, po jehož překročení, jakkoliv malém, kosatec jednoduše přebíjí zbytek kompozice. Čili při pokusu udělat Shalimar kosatcovější než Shalimar Millésime Iris vznikl by kosatcový soliflor na guerlainovském základu – bylo by to krásně, ale už by to nebyl Shalimar. Není žádným překvapením, že Delphine Jelk a Terry Wasser zanechali předávkování kosatce pro Iris Pallida Extrait 6, který byl vydán téměř současně se Shalimar Millésime Iris.

Nový flanker Shalimar je přirovnáván k L'Heure Bleue – něco společného určitě mají, ale jeden rozhodně nenahrazuje druhý Millésime Iris je sladší, tmavší a živočišnější a L'Heure Bleue má více koření a citrusů. Na mé poličce však tyto dva rozhodně stanou vedle sebe – tam, kde mám parfémy pro chladné podzimní večery. Nyní, v listopadu a prosinci, je ideální čas pro Shalimar Millésime Iris; příjemné se do něj zabalit a procházet se s kávou s sebou, protože Millésime Iris vytváří tu náladu, pro kterou v chladném období sedí v cukrárnách i zarytí přívrženci zdravého životního stylu.

Srovnáme-li Shalimar Millésime Iris s dalšími dvěma millesimy (Philtre asi není z této kolekce, i když se k ní koncepčně blíží), je Iris na můj vkus zajímavější než Vanilla, který je při všech svých přednostech opravdu více o vanilce než o Shalimaru. Srovnávat Iris s geniálním Tonka si nechám pro zvláštní příležitosti, a Iris budu nosit jen tak.

A nemohu nezmínit, jak jsem vděčná společnosti Guerlain za návrat historických “netopýřích” etiket! Jejich rozmarná silueta mě nakonec smířila s moderní lahvičkou s rozprašovačem Shalimar, která mi dříve připadala prosťácká až poněkud parodická, ale nyní působí téměř luxusně.

Fotografie lahviček pořídila autorka.