Když přivoním ke Incense 01 od Swiss Arabian, okamžitě mi vytanou na mysli tři další značky: Le Labo, Marc Antoine Barrois a Tiziana Terenzi. Od Američanů beton a borovice, od Francouzů chai latte s dotekem šafránu a od Italů radostná gestikulace amalfitánského ovoce, tak sladkého, že se vám chce plakat.
Incense 01 od Swiss Arabian není solinotová kompozice, na jaké jsme zvyklí, ale patří k nové generaci vůní inspirovaných – jsou odbočující, zdobné a promyšlené. Kadidlo v ní exploduje už na první dojem, ale upřímně řečeno, rychle se vytrácí z centra dění. Někdy se autorovi vyčítá, že opustil vyšlapané cesty. Jindy je to naopak inspirativní. Barometr úspěchu u Incense 01 určuje čistě subjektivita. Pro mě je tahle vůně zatraceně povedená.
Otevírá se meruňkovými tóny džemu, kůže a octa, ale její zasazení do gurmánsky bohatého kadidla znamená, že rovnováha je téměř dokonalá. Objevují se zde i kouřové akordy, připomínající vůně jako Oudh Osmanthus, s texturou jemně rozpraskané kůry – trochu jako když Santal 33 obrousíte smirkovým papírem a pak polijete medem. Kadidlové vůně vždy přinášejí svěží, křupavé dojmy a Incense 01 není výjimkou.
Na Incense 01 mě baví právě ten pocit bohatosti bez dvou klišé, k nimž kadidlové vůně často sklouzávají: pudrovosti a gotiky. Pokud jde o první, představte si třeba Coromandel – jantar, který ztěžkne a udusí taneční lehkost kadidla. Na opačném konci je tu Trudonův Mortel Noir, který je většinu času až příliš draculovsky temný, než abyste se v něm cítili příjemně. Incense 01 nabízí plnost bez pudru a hloubku bez hrůzy.
Ovocné tóny této vůně s postupem času dozrávají, stávají se lehce kokosové, s nádechem jablka a švestky. Nejde však o letní ovocnost, ani o orosenou zeleň jarních výhonků. Pro mě je to raně podzimní kadidlo, ovocné jako mošt, s posledními zlatavými odlesky letní úrody zřetelně v paměti. Med a fíky na stole, brzké západy slunce a první hnědé listí křupající pod nohama. Zapálíte svíčku a pomalu se chystáte na zimu.
