Poprvé jsem se s Vanant In Astra setkala na Esxence 2025 a i tam – uprostřed oslnivého, opojného kaleidoskopu vůní – mě tahle nová temná, ohnivá růže doslova omráčila. Značka ještě neměla vzorky Vanant. Vlastně neměla skoro nic… protože parfém ještě nebyl oficiálně uveden na trh. Přesto mi na stánku laskavě odlili trochu vůně do flakonku, který jsem náhodou měla u sebe. A když jsem si pak Vanant In Astra doma později nanesla, zasáhla mě znovu – a mnohem silněji – žhnoucí krása téhle růže.
K růžovým vůním mám zvláštní vztah. Čas od času mám pocit, že je to ono: dokonalá růže, za kterou už nic lepšího přijít nemůže. A pak se objeví další – možná ne lepší, ale neméně dokonalá – a i ta se stane nepostradatelnou. Když jsem si koupila Rose Centifolia Extrait 1 od Guerlain, myslela jsem si, že u růží tím končím. Pak přišla Jubilè Rose od Arte Profumi a já se rozhodla, že ta bude poslední tečka. A teď je tu ohnivá růže Vanant In Astra a inkoustová růže Ensang Noir od L’Entropiste – a potřebuju je obě.
O to zábavnější je, že vlastně ani nejsem milovnice růží, ale spíš tuberózy.
Mimochodem, obě moje nejnovější růžové posedlosti – Vanant In Astra a Ensang Noir od L’Entropiste – vytvořil Bertrand Duchaufour.
Když jsem si dohledala informace na webu In Astra, překvapilo mě zjištění, že hlavní květinou ve Vanant prý vůbec není růže, ale karafiát. Duchaufour o své vůni píše:
„Vanant ztělesňuje tajemství, jako hvězda, která drží všechno pouhou silou své přitažlivosti. Postavil jsem ji na představě černého karafiátu – hlubokého, sametového, vyzařujícího vnitřní světlo.“
A přesto – ať už jsem Vanant In Astra nosila jakkoli často – na jaře, v létě, na podzim a teď v zimě (lahvička je téměř prázdná) – jsem čím dál víc přesvědčená, že je to především růže. Všechno ostatní ji jen podpírá.
Růže ve Vanant In Astra je sladká, ale ne tou dezertní sladkostí růžové marmelády nebo lokumu. Je to spíš sladkost čerstvých růží samotných: hluboká, lehce krémová, nepatrně pižmová a jemně svíravá. Všechna ta „lehce“, „nepatrně“ a „jemně“ jsou důležitá, protože růžová nota ve Vanant In Astra je vystavěná z polotónů. Odstíny její sladkosti jsou složité a téměř se vzpírají popisu.
A je sametová – opravdu sametová – a působí velmi temně. To, co Duchaufour zamýšlel pro karafiát ve Vanant In Astra – sametovou texturu a černotu – já vnímám v jeho růži. Mezi pěstovanými odrůdami existují růže tak husté a sytě červené, že vypadají téměř černě… Ve Vanant In Astra je to samotná růže, která působí temně, hutně a viskózně.
Čajově tříslovitý okraj a pižmové teplo téhle růže nádherně modeluje myrha. V Vanant In Astra je myrhy spousta – a je stejně šťavnatá, jako by byla promíchaná kapkou hořkého medu, podobně jako v La Myrrhe od Serge Lutens. Opoponax ještě víc prohlubuje stín, v němž se tahle téměř černá růže ukrývá – balzamicky sladký, s vanilkovým nádechem a pryskyřičný. Člověk by si dokázal představit, že se Vanant In Astra přiblíží orientálnímu stylu, nebýt včasného vstupu karafiátu.
Ne, karafiát tu není jen vedlejší – není ani rovnocenným partnerem růže. Zůstává v jejím stínu a nese její těžkou stopu. Přesto jeho ostrá svěžest vytváří výrazný kontrast k měkké, teplé sladkosti růže. Duchaufour píše, že parfém vystavěl na černém karafiátu, ale pro mě je karafiát ve Vanant In Astra bílý. Jeho chladné, pevné okvětní lístky se zoubkovanými okraji jako by prosvětlovaly plynulé linie růže.
Kromě květinové stránky karafiátu cítím ve Vanant In Astra i hřebíčkové koření – tón, který parfému dodává jemnou hořkost a špetku vintage charakteru. A právě tenhle kořeněný akcent jako by temnou růži zapaloval a měnil ji v ohnivou. Růže, která ještě před chvílí hladila sametem svých okvětních lístků, se teď začne pálit – a ten obraz planoucí tmavé růže mezi chladnými bílými karafiáty přetrvá až do drydownu.
Vím, že spousta lidí karafiát v parfumerii nemá ráda – nemají rádi tu květinu samotnou a obzvlášť její kořeněnost. Ale virtuozita, s jakou je karafiát – jako květ i jako koření – ve Vanant In Astra zpracovaný, mi připomíná způsob, jakým byly tyhle tóny vystavěné v nádherném Metallica (Metalys) od Guerlain.
Další špetku říznosti přidává ostrá bobulová nota černého rybízu. A co víc: čím déle parfém na kůži leží, tím silněji se tahle ovocná stránka prosazuje; černý rybíz sladne, jako by v teple těla dozrával. Vanant In Astra se během nošení znatelně proměňuje: černý rybíz a karafiát sílí a jsou ostřejší. A přesto zůstává růže znovu středem – sladká růže pomazaná myrhou.
V základu Vanant In Astra leží temnota, kouř a hořkost ruské kůže: tvrdá kůže napuštěná březovým dehtem, která tu zároveň vyvažuje sametovou sladkost růže i hedvábnou svěžest karafiátových květů.
Vanant In Astra je bujný, dramatický a hluboký parfém. Z mého pohledu si právem zaslouží označení skutečné dílo parfemářského umění. Jako vůně z dřívější éry, kdy novinky vycházely zřídka, ale každá byla osobitá, složitě krásná a obdařená výraznou osobností. Vanant In Astra možná osloví především milovníky vintage parfumerie. Ale parfémy by se měly vyrábět i pro nás – nejen pro fanoušky hlasitých, ostrých současných vůní.
Vanant In Astra má solidní výdrž a znatelnou stopu. Jen nekřičí – na rozdíl od mnoha módních parfémů to nemá zapotřebí. Stejně si ho všimnete.
