Ó, novinka od Versace! Ovocně-květinová, říkáte? Beru všemi deseti. (Navíc byla se slevou 20 %, což rozhodně pomohlo.) Na Versace Crystal Emerald jsem narazila úplnou náhodou ve městě – poslední osamělá krabička na poličce, a koupila jsem ji okamžitě, ze soucitu i zvědavosti, protože nebyl tester. Když jsem ji zahlédla, slyšela jsem o ní poprvé. Po krátkém pátrání po informacích jsem doufala, že by mohla připomínat ovocně-květinové vůně z počátku milénia. Samozřejmě, že není, i když mi je vlastně docela sympatická. Tak nějak.
Flakon je stejný jako u zbytku této řady, tentokrát v nepřirozeně zářivé modrozelené barvě (první náznak, že tu máme něco lehce nadpozemského), kterou někteří označují jako tyrkysovou, ale já bych to tak nenazvala. Spíš mi připomíná radioaktivní spirulinu. Možná je to trochu jako smaragd, který může mít i modravý nádech. Více se mi líbí barva krabičky – ve skutečnosti je jemnější, pastelovější, než by se zdálo z obrázku výše. Dojmem částečně odpovídá vůni uvnitř, ale flakon na mě působí příliš tmavě.
Jeho flankerový původ je jasně patrný – Bright Crystal z něj cítím velmi zřetelně, jen místo pivoňky tu dominuje růže. „Růžové poupě“ pyramidy – velmi mladá, zředěná růžová vůně, která není sladká. Právě tato absence sladkosti ji odlišuje od ovocně-květinových vůní z počátku nultých let; je to jejich dietní, chemická varianta. Méně hravá, křehčí a méně organická.
Úvod je téměř mentolový, chladivý citron s limetkou kontrastují s jiskřením růžového pepře. Právě začátek je pro mě tím nejlepším, ale ten závan máty rychle mizí a vůně se stává velmi podobnou Paul Smith Rose – průzračná, orosená, zelená a svěží, ale s lehce příliš teplým nádechem „laku na vlasy“, který občas přichází a odchází. Jediná promo fotka zdůrazňuje vlasy, i když pochybuji, že to mělo naznačovat, že by parfém mohl připomínat špetku Elnett.
Poté se promění v čisté tělové mléko s lehce ostrým akcentem, syntetickou, jemně mýdlovou krémovostí. Nic tu nenaznačuje jedlý sorbet, není to vůbec gurmánská vůně – spíš jemná, chladivá a elegantní. Broskev se tu objeví jen lehce, pokud vůbec. O malině nemůže být řeč. Nejvýraznější je růže, která ale nikdy není silná – je velmi průsvitná, hebká, a přitom svěží a křišťálově čistá v té vodnaté mléčné složce. Růže je někde mezi růžovou a stříbrnou, ne zcela kovová, spíš jakoby postříbřená. Pokud bychom vůně přirovnávali ke kamenům, tahle by možná lépe vystihovala růženín.
Tonka v závěru je spíš tabáková než mandlová, ale opět působí velmi „vypraně“, jako by byla usušená na vzduchu, úhledně vyžehlená a složená. Celkově je Crystal Emerald velmi jarní, což ji činí ještě podivnější, protože vychází právě teď, v pro vůni ne zrovna typickém ročním období. Ale vlastně voní jako zimní představa jara – když kolem nejsou žádné opravdové květiny, musí je lidská vynalézavost vytvořit z plechovky, v barvě sinic.
