Vše červené: Zákulisí výstavy Red Moscow
Umění, knihy, akce

od Galina Anni
07/31/25 05:30:02

Začátkem července praskalo Zotovovo centrum v Moskvě ve švech. V rozpáleném létě dorazilo na zahájení čichové výstavy Red Moscow: Žena ve velkoměstě kolem 1 300 návštěvníků.

Výstava věnovaná sovětskému parfémovému průmyslu dvacátých a třicátých let spojila stovky obrazů, grafik, filmů, reklamních plakátů, časopisů, novin, flakonů parfémů, pudřenek, mýdlenek, krabiček, etiket a nespočtu dalších artefaktů.

Návštěvníky vítaly aromatické instalace, interaktivní mapa vůní poválečné revoluční Moskvy, vzácné dokumentární filmy, ukázky ze sovětské kinematografie a pyramida postavená z tisíce kostek mýdla s vůní lesních jahod.

Vůně čokolády a petroleje, kreozotu, tabáku a šeříku se zde prolínaly s fyzickými předměty a byly doplněny úryvky z děl Jurije Oleši, Valentina Katajeva, Borise Pilňaka, Ilji Erenburga a Pantelejmona Romanova.

„...Místnost byla naplněna silnou, hořce mandlovou vůní šeříku, která se mísila s vůní deště. Natáhla ruku ke stolu a dotkla se něčeho mokrého, svěžího a těžkého. Měkce to sklouzlo na stůl a se slabým cinknutím se převrhla lahvička parfému, která vyslala rychlý, jemný proud vody stékající ze stolu na podlahu.“
(Valentin Katajev, „Otec“)

Ústředním bodem byla vonná varhanní instalace, která představovala sedm hlavních tónů Red Moscow: bergamot, koriandr, karafiát, jasmín, kosatec (zastoupený proslulou Iralií od Firmenichu), tonkové boby a aldehyd C-12. Pomocí páček na dávkovači si mohli návštěvníci jednotlivé složky zesílit či zjemnit a vytvořit si tak vlastní verzi této vůně podle svého vkusu.

„Flakon parfému je jako sbor nebo orchestr. Jsou tu jemné hlasy, violoncella, housle. A pak basy — hřmotné tóny. Samy o sobě by tyto basové noty byly nesnesitelné. Ale tady se spojily v harmonii. To, co slyšíte, je celá symfonie.“
(Auguste Michel)

Výtvarná díla pocházela z předních muzeí i soukromých sbírek — včetně Ruského muzea, Treťjakovské galerie, Ruské státní knihovny, Muzea Majakovského, Státního muzejního areálu Abramtsevo a dalších. Vystaveny byly obrazy Děneky, Lentulova, Spasského, Pimenova, Osmerkina, Rodčenka, Samochvalova, Adlivankina a Chodaseviče.

Na obrazovkách po celém prostoru běžely záběry ze Státního filmového archivu: dokument o Polině Zhemchuzhině, neoficiální první dámě SSSR, která se zasloužila o znovuzrození parfémového průmyslu, a scény z Institutu krásy, který kdysi sídlil v hotelu Moskva. Zvláštní sekce výstavy byly věnovány parfumérovi Augustu Michelovi a proslulé chemičce Lidii Bryusové. Návštěvníci si mohli poslechnout audio příběhy ve sluchátkách nebo prostřednictvím historických černých bakelitových telefonních sluchátek.

Parfumérka Yulia Makarova pro výstavu zrekonstruovala několik historických vůní: Red Moscow, Red Poppy, Kremlin, Magnolia a kolínskou Northern — některé přímo podle původních receptur dochovaných v archivech společnosti Kalina, nástupce Ural Gems, parfémové továrny založené ve Sverdlovsku po evakuaci Novaya Zarya (The New Dawn).

Za tím vším se skrývala obrovská práce. A Fragrantica, v osobě této autorky, si povídala s kurátorkami výstavy, majitelkou představené soukromé sbírky i technickým týmem, který měl na starosti vonné zážitky.

Všechno začalo výročím: letos legendární Red Moscow oficiálně slaví 100 let. 

Nápad na výstavu vzešel od spolukurátorky Darie Doniny, absolventky žurnalistiky na Moskevské státní univerzitě a magisterského programu managementu kulturního dědictví na Moskevské škole sociálních a ekonomických věd. Daria se už dlouho fascinovaně věnuje dějinám parfémů a v roce 2021 s mou pomocí připravila pro TASS článek „Ruský vliv v pozadí Chanelu“ k 100. výročí No. 5. Její diplomová práce „Čichové dědictví: Současné praktiky a budoucí využití“ položila koncepční základ celé výstavy.

Její spolukurátorka Elena Želudková — hlavní kurátorka Zotovova centra a Dariina spolužačka — myšlenku podpořila. Následoval intenzivní půlrok příprav — na muzejní poměry neuvěřitelně krátký čas.

Další, kdo se k týmu připojil, byla Irina Vorobyeva, majitelka největší ruské sbírky předrevolučního a sovětského parfémového umění. Do výstavy přispěla celkem 230 exponáty ze své kolekce. Od dubna byla plně zapojená — neustále navrhovala nové přírůstky. Ne všechno se vešlo, ale zde je několik výjimečných kousků:

Obraz Zátiší s TEZHE od Pavla Kuzněcova, zapůjčený z Abramtseva, Irina přímo v muzeu zrekonstruovala pomocí předmětů ze své sbírky.
 

V Irinině archivu se našla i lahvička kolínské Loves Me, Loves Me Not, která figuruje na zátiší od Julie Razumovské.

Vonný zážitek vytvořil tým SensoryLAB pod vedením Nikity Bukreeva, jehož akademická práce se zaměřuje na čichový výzkum. SensoryLAB sídlí ve Skolkovu a Rosbiotech Technoparku, specializuje se na provonění veřejných prostor a zkoumá aromatické aplikace pro film i hry. Hlavním prvkem pro tuto výstavu byl vonný varhanní nástroj, jehož aromatické materiály dodal Firmenich (Givaudan přispěl vůněmi pro zbytek prostoru).

Elegantní kovové píšťaly varhan byly ve skutečnosti architektonickou iluzí, kterou vytvořila PS Culture pod vedením architektky Julie Napolové. Za nimi se skrýval rozptylovač NeuroAir. Ovládací panel byl navržen v retro stylu třicátých let — s knoflíky ze starých sovětských kamen. Nejnáročnější úkol byl však technický: zajistit stálou intenzitu vůně po celé tři měsíce výstavy.

Zkoumali různé typy rozpouštědel a jejich vliv na rychlost odpařování. Každý difuzní materiál — vulkanická hornina, aroma kameny, ratanové tyčinky, vosk — měl svou strukturu a odpařovací plochu, takže bylo nutné provést výpočty a nastavit speciální protokoly osvěžování vůní, aby si intenzita udržela sílu po celou dobu trvání výstavy.

Kurátorky také pečlivě dbaly na to, aby se vyhnuly otřepanému klišé vonných papírků pod skleněnými poklopy. Místo toho: sádrová „čokoládová tabulka“ pro čokoládovou vůni, vulkanické kameny pro kreozotový tón a vintage L'Origan Coty — předchůdce Red Moscow — použitý k provonění pudřenky s labutěnkou.

Pro rekonstrukce sovětských vůní vznikly hmatové repliky původních flakonů. Výstavní prostor, kde jsou vystaveny, evokuje atmosféru ideální parfumerie třicátých let.

Výsledky tohoto mimořádného společného úsilí — zrozeného s nesmírnou péčí a láskou — můžete vidět (a cítit) každý den až do 19. října. 
 

Foto: Denis Šumov (s laskavým svolením tiskového oddělení), Galina Anni, Irina Vorobyeva