S Anne Flipo, mistryní parfémářkou IFF, jsem se setkal v prosinci 2023 v pařížském butiku Reine de Saba. Měli jsme v plánu probrat vůni Reine Makéda, která se stala jedním z nejprodávanějších produktů značky. Jak se však často stává se zajímavými a hloubavými lidmi, náš rozhovor přesáhl rámec jedné vůně.
IGOR MASYUKOV: V tomto rozhovoru bych se rád zaměřil na vůni, kterou jste vytvořila pro Reine de Saba a která se stala jedním z bestsellerů značky. V čem podle vás spočívá tajemství Reine Makéda?
ANNE FLIPO: O království Saba jsem slyšela už dávno, ale tato země mě skutečně okouzlila, když jsem navštívila výstavu v Panorama of the Arab World Istitute. Dojmů, které jsem si odtamtud odnesla, bylo mnoho! Při spolupráci se značkou věnovanou historii Jemenu a jeho legendárnímu vládci jsem chtěla vytvořit dokonalou ženskou vůni. Myslím, že tajemství jejího úspěchu spočívá právě v této absolutní ženskosti.
IGOR: Od prvních vteřin je jasné, že se jedná o květinovou kytici pro ženy. Můžete nám o ní říci více?
ANNE: V srdci Reine Makéda jsem použila kosatec, který je trochu pudrový, lehce připomíná vůni lidské kůže – především díky přídavku semínek ambrette, která dodávají jemný, pižmový tón. Mírný kontrast ke kosatci vytváří skupina květinových tónů - jasmínu, růže a fialky - doplněná dřevitými tóny kašmeranu a Iso E Super.
IGOR: Na vůni Reine Makéda oceňuji její vyváženost: přestože je poměrně jemná, až delikátní, má jakousi vnitřní dynamiku. Jinými slovy, navzdory své srozumitelnosti se nikdy nestane monotónní.
ANNE: Děkuji. Přestože složení neobsahuje mnoho ingrediencí, kvalita přísad dodává parfému komplexnost a bohatost.
IGOR: Nejdražšími ingrediencemi ve složení jsou kosatec a ambrette, že? Použila jste přírodní ambrette nebo ambrettolid?
ANNE: Vlastně jsem použila obojí. Bez přírodního ambrette by kompozice nebyla tak bohatá na nuance. Ale nejdražší složkou v ní je samozřejmě kosatcový beton.
IGOR: Jak dlouho trvá získání tohoto kosatcového betonu?
ANNE: Trvá to asi šest let od chvíle, kdy ho zasadíte: tři roky trvá, než rostlina vyroste, pak se její oddenky, tedy kořeny, sbírají a suší další tři roky. Poté se z nich mohou získávat vonné látky.
IGOR: V tomto případě platí, že čas jsou doslova peníze.
ANNE: Ano, dobře řečeno.
IGOR: Kromě velmi klasických květinových tónů - růže, fialky, jasmínu, kosatce - je v Reine Makéda ještě něco dalšího, něco, co dělá vůni moderní. Co to je?
ANNE: Myslím, že máte na mysli takzvané sluneční tóny. To jsou především salicyláty.
IGOR: Co můžete říct k zákazu salicylátů, ke kterému pravděpodobně v budoucnu dojde?
ANNE: V Reine Makéda jsem použila salicylát amilu, kterého by se nová nařízení neměla týkat.
IGOR: Salicyláty jsou důležitou součástí květinových akordů. Jaké jsou vaše osobní oblíbené látky nebo tóny?
ANNE: Igore, miluji především květinové tóny. Asi nejraději mám pomerančový květ. Je spojen s obzvlášť drahou vzpomínkou, kterou si s sebou nesu celý život.
Narodila jsem se na severu Francie. Tam rostou šeříky, konvalinky a růže, ale bílých květů tam moc není. Měla jsem přítele, jehož rodina vlastnila velké sídlo, a v tomto sídle byla oranžerie. Bylo mi asi patnáct, když jsem ho navštívila. Bylo to v únoru. Všechno si pamatuji, jako by to bylo včera. Vešla jsem do oranžerie a obklopila mě tak silná vůně pomerančových květů, s jakou jsem se nikdy předtím nesetkala. Byla svěží a složitá, svěží a tajemná, svěží a sexy. Navždy si budu pamatovat to sídlo a tu oranžérii.
IGOR: Zkoušela jste tu vůni přetvořit v parfém?
ANNE: Pokoušela jsem se o to několikrát a v závislosti na věku, ve kterém jsem k tomu přistupovala, a na zkušenostech, které jsem v té době nasbírala, dopadla vůně pokaždé jinak. (usmívá se ) Řemeslo parfuméra se dá přirovnat k řemeslu umělce. Je známo, že umělci procházejí ve své tvorbě různými obdobími. U nás je to stejné.
IGOR: Když se vrátíme k Reine Makéda, možná si ji lidé oblíbili proto, že jim připomíná něco dobrého? Podobně jako květ pomerančovníku připomíná něco dobrého?
ANNE: Sluneční noty a odpočinek na pláži? Mohlo by to tak být.
IGOR: Vnesu do našeho rozhovoru trochu stínu. Co pro vás představuje špatnou vůni? Reine Makéda má poměrně jednoduchý a účinný vzorec. Každý významný prvek kompozice je rozeznatelný, přesto všechny dohromady fungují jako celek...
ANNE: To je přesný postřeh. Pro mě je špatná vůně taková, kde se neshoduje nápad a jeho provedení. Nebo provedení neodpovídá nápadu – cítíte vůni, ale nechápete, o čem nebo proč je. Když už jsme zmínili umělce, tento pocit by mohl souviset s blátivými barvami.
IGOR: Ale jsou například lidé, kteří oceňují disharmonii...
ANNE: Ano, i já dokážu ocenit disharmonii. Mám ráda nerovnováhu v některých vzorcích, ale aby člověk mohl nerovnováhu uspořádat, musí ji umět ovládat. Ne každý umělec tuto dovednost má. A samozřejmě nemá vůbec žádný smysl tvořit, pokud neobsahuje emoce a nedokáže v lidech vyvolat emoce.
Co se týče emocí, je značka Reine de Saba značkou, jejíž zdroj inspirace se nachází daleko na východě. Proto jsem při tvorbě Reine Makéda, přestože se v obecné rovině jedná o západní květinovou kytici, měla na paměti slova, která mi v polovině 90. let řekl jeden starší pán, klient ze Středního východu. V té době jsem pracovala ve společnosti Creations Aromatiques. Řekl: "Na Blízkém východě komunikujeme prostřednictvím vůní, parfém je pro nás jedním z hlavních komunikačních prostředků." Už tehdy jsem pochopila, že na Blízkém východě platí pravidlo: pokud vaše vůně nevyvolá v lidech emoce, je to, jako byste mlčeli. Proto mají lidé z Blízkého východu pro parfémy pochopení, protože pro ně nejsou o nic méně důležité než pro nás Evropany. Proto vůně jemně oceňují, váží si jich a očekávají od nich emoce.
IGOR: Začali jsme mluvit o lidech z Blízkého východu a připomnělo mi to, jak často jsem tam na mužích cítil růžové vůně. Jak si ale představujete nositele vůně Reine Makéda? Měla by to být nutně žena?
ANNE: Víte, často jsem potkávala na ulicích, v kinech a muzeích lidi, kteří nosili vůně, jež jsem vytvořila, a rozhodně to nebyli lidé, jaké jsem si představovala. Samozřejmě, že pro mě je Reine Makéda naprosto ženská vůně. Ale krása parfémů spočívá v tom, že pro někoho jiného to tak být nemusí. Jak jste správně podotkl, v arabském světě muži voní po růžích, a to je normální. Věřím, že při výběru vůně by se každý z nás měl stát patnáctiletým teenagerem. Patnáctiletí si mohou dovolit cokoli, co chtějí. A stejně tak si to můžete dovolit i vy. V konečném důsledku je volba na vás.
IGOR: Děkuji vám, Anno, byl to velmi zajímavý rozhovor!
ANNE: Potěšení je oboustranné, Igore!
