Armani Code Elixir vás unudí k smrti
Recenze parfému

od Eddie Bulliqi

Moje logika, proč miluji Bleu de Chanel L'Exclusif a nemám rád Armani Code Elixir, je jednoduchá: Chanel se alespoň snaží posunout zavedenou podobu své ikonické pánské vůně, zatímco Code Elixir se jen schovává do děr, které si sám vyhloubil posledními koncentrovanými flanker verzemi. Armani Code kdysi měl přítomnost, jedinečnost a charisma! Každá další verze (Eau de Toilette, Eau de Parfum, Parfum) je čím dál anonymnější. S novým Elixirem je to tak nevýrazné, že vás to unudí k smrti. Téměř není co říct, kromě toho, jak málo je co říct.

S Elixirem se Armani vzdává anýzového nádechu původního Code; nesmírně ironické rozhodnutí, právě ve chvíli, kdy Dior (Sauvage Elixir), Chanel (Bleu L'Exclusif) i Hermès (Terre Intense) vnášejí do svých intenzivních řad tóny lékořice. Olfaktorický koncept Armani Code býval soubojem anýzu a kůže, dnes je v jeho srdci už jen vláknem tonky. Každý nový Code činí jeho DNA stále mdlejší, opakuje únavné mandlové motivy, které jsou tak nudné, až vás to začne iritovat.

Code Elixir je variací na architekturu L’Homme Idéal. Je dortově nasládlý, s jemným závanem semiše. Ale je to opravdu „kůže“? Spíš marcipán ve tvaru kůže na dětském dortu. Mandarinka zvedá vůni tím nejgeneričtějším způsobem. Je tu náznak opojnosti, který možná činí vůni aktuální v době „drinkables“ a bezpečného hédonismu, ale zážitek je přesto velkým zklamáním pro každého, kdo si dříve užíval hořkosladký záblesk Code, nebo miluje opojné vůně typu By Kilian. Code Elixir se podbízí publiku nižší úrovně za cenu té nejvyšší. Vyčpělé nápady ve vyčpělém provedení. Code Elixir voní jako cvičení v průměrnosti, které se ani nesnaží skrývat svůj záměr. Tak nudné, až je to výjimečné – a ani to není chaoticky nesmyslné jako Paradigme.

Pokud si Armani nedá pozor, tenhle rozpor mezi vůní a cenou může být začátkem konce jejich hlavního parfémového byznysu. Ale o tom více v dalším článku tento měsíc…