Naše kolegyně Daria už představila vědecký parfémový projekt Scentologia. Stručně řečeno, tato značka vzniká pod heslem „vytvořeno vědci, zdokonaleno umělci“ a jejich nejnovější parfém Lac.ton.ic byl zrozen ve společnosti Symrise, která nedávno navázala spolupráci s IBM Research na vývoji aplikací umělé inteligence v parfumerii.
Lac.ton.ic staví na dnes velmi módním krémově-laktonickém tématu a podle složení vypadá všechno lákavě. Jak se říká, každý si tu najde to své: mandle a pistácie, klasické i kokosové mléko, karamel a různé nadýchané, krémové, pižmově ambrové tóny. Podívejte se sami:
Musím hned na začátku přiznat, že i přes milé a vstřícné zástupce značky na veletrhu a skvělou prezentaci nejsem příznivcem využívání umělé inteligence jako tvůrčího nástroje. Jak jsem pochopila, právě to vývojáře zajímá — ne jen obyčejná AI asistence, kterou už parfuméři běžně využívají, ale AI jako samotný tvůrce. Opravte mě, pokud se mýlím.
A moje první otázka zní: proč? Umělá inteligence může vyprodukovat záplavu módních, atraktivních kompozic. Jenže parfém nenosím jen proto, že hezky voní, ale protože něco znamená. Tenhle zásadní rozměr může do vůně vtisknout jen člověk — její autor. Jeho vize, jeho příběh, jeho volby, dokonce i jeho chyby, to je to, co nás zajímá. Jsme spoluspiklenci v tiché výměně krásy.
Umělá inteligence může parfumerii zkomercializovat natolik, až se stane zcela nesnesitelnou. A to je ještě ten lepší scénář — kdybychom na čichu záviseli tak jako včely, mravenci nebo psi, mohla by se AI stát noční můrou a nástrojem kontroly. Jako pomocník je AI úžasná věc; v každém oboru je skvělé mít informace po ruce. Ale jako tvůrce je buď nudná, nebo děsivá.
Přistupovat k parfému a současně nesouhlasit s principy jeho vzniku není pro vůni zrovna ideální startovní čára. Lac.ton.ic je příjemná, ale čekala jsem od ní větší svůdnost — vždyť už samotný název je dost výmluvný a složení tak slibné. Jenže zřejmě se v algoritmu něco pokazilo a podle mého názoru do flakonu přibylo až příliš „mužských“ ingrediencí. Možná bylo cílem svést opravdu každého, bez ohledu na pohlaví či věk.
Lac.ton.ic voní zpočátku ovocně a krémově, jasně a radostně — jako karamelka, kterou jste ještě nestihli olíznout. Pak získá mléčnou hebkost, zjemní se a ztěžkne. Tady by to mohlo skončit, ale z nějakého důvodu přišla na řadu sůl a všechny ty mužné fougère tóny. Ne moc, ale dost na to, aby to vyděsilo každého, kdo je citlivý na různé „vylepšovače“ už tak dobrých věcí. A člověk si říká, proč byl na tuhle dětskou oslavu pozván kníratý chlápek třeba od Diora?
Cizorodé, slané a naprosto nejedlé tóny, i v nepatrném množství, mají tu schopnost svou výraznou nesourodostí přebít vše ostatní. Možná byla chyba na mé straně, když jsem si Lac.ton.ic hned spojila s jemnou lahodností? Ne, to přece slibovali sami: „Krémový sen z mléka + slaného karamelu. Sladké gurmánské dobrodružství v každém střiku.“
S tímhle mužným vpádem, který rozbil karamelovou kompozici, začala vůně připomínat pěnu na holení, slaný nálev, možná i gumu — a už nebyla ani krémová, ani ovocná. Nebo spíš tak náhle odbočila do mužského teritoria, až mě přešla chuť hledat ten krém. Parfém je najednou příliš „sladký“ pro muže a příliš drsný pro ženy.
I když — někteří říkají, že dezerty pro dospělé nebo fajnšmekry potřebují k dokonalosti i něco ne úplně lahodného, aby byla chuť skutečně plná a pochopitelná. Já jsem v tomhle jednoduchý člověk.
Umělá inteligence, zkontroluj své algoritmy a kroť své ambice.
