Parfumér Anatole Lebreton na výstavě Esxence (Milán, 2025)
Anatole přivezl do Milána svou novou kolekci extraitů Artefacts a já byla mile překvapená, když jsem se setkala s jeho podivuhodnými, ale velmi charismatickými poklady. Představuji si, že podobný dojem musel vyvolávat krámek středověkého kupce v očích tehdejších vnímavých návštěvníků, když se jeho majitel vrátil z daleké cesty za obzory. Prohlížíte si artefakty z cizích krajů, vycpaná exotická zvířata, vdechujete vůni neznámého kadidla a jen těžko věříte, že všechny tyto divy nejsou výsledkem alchymie či magie, ale prostě zázraky přivezené z dalekých zemí.
Mým naprostým favoritem a čichovým zjevením celé výstavy byl kožený kosatec Armonia. Patří mezi nejcharismatičtější vůně svého druhu. Inspirovaný je uměním italské renesance.
Itálií, Florencií, patnáctým stoletím a novými malířskými technikami, které přinesl Leonardo da Vinci. Anatole v této vůni chtěl zachytit da Vinciho průkopnickou techniku sfumato – její mistrovské rozostření, jemné a plynulé přechody a neuvěřitelný pocit hloubky a ponoření.
Kosatce jsou zde neuvěřitelně krásné – jako hlavní symbol Florencie – světle šeříkové, pudrové a lehce nasládlé. Nechybí ani jemná hořkost hyacintů. Nejvíce mě ale překvapilo, že květy nesou zřetelnou nuanci čerstvé a hutné kvašové barvy, převážně ve světlých, hlavně bílých odstínech. V základu se rozprostírá kůže s temnotou pačuli a tonky.
Hřejivý živočišný akord propojuje jemné okvětní lístky kosatce s koženým základem – nejde o agresivní animalitu, ale ani o lehké pižmo, je to něco mezi tím. A co je nejzajímavější, Anatole tento akord nečekaně... okořenil kořením. Výsledkem je neobvyklý a nezapomenutelný kontrast mezi chladnou květinovou vůní a ostrostí koření, živočišnými tóny a temným balzamikem. Komplexní, mnohovrstevná kompozice, která si vás získá svým charismatem. Pokud milujete kožené kosatce, rozhodně zkuste tuto vůni; s takto zvláštním a přitom svůdným pojetím jste se pravděpodobně ještě nesetkali.
Rubaiyat je poctou čtyřverším Omara Chajjáma, která oslavují radosti vína a chvíle tvůrčího opojení. Pro mě odhalila nové stránky kardamomu. Luxusní orientální vůně, v níž jsem našla kvintesenci Orientu, jak si jej představuje Západ.
Anatole zde namíchal koření a tradiční orientální oleje tak sytě a živě, že jediná kapka stačí k tomu, aby za vámi zůstal stopový závoj, který se nese na míle daleko. Pro Evropana je stereotypní „Orient“ kořením orientálního bazaru: zářivé barvy, žár sluncem rozpáleného vzduchu a hřejivost všemožných druhů pepře, kmínu i kardamomu. Zde najdeme růžový olej z tureckých břehů, tak voňavý, že jeho charisma bez námahy proniká celou kořeněnou atmosférou tržiště. Spolu s růží proudí jako řeka silné ovocné víno. V pozadí je cítit lehký kouř z doutnajících kousků světlé pryskyřice. Je to jedna z nejlepších čichových skic orientálního bazaru, která přenáší jeho atmosféru s dokonalou přesností a detailností.
Kairos nás zavádí do starověkého Řecka, do doby Aristotela. Kairos byl ten dokonalý, příhodný okamžik – být ve správný čas na správném místě. Staří Řekové jej zobrazovali jako mladého, okřídleného boha s váhami, symbolizujícího chvíli, kdy se může vše obrátit naruby.
Pro mě je však Kairos skutečně novou interpretací mandlového tématu. Anatole mistrovsky doplňuje drcené mandle a marcipánovou sladkost dužinou sladkých pomerančů a opojnou sladkostí nektaru z pomerančových květů.
Jedinečnost Kairos spočívá i v tom, jak temná sladkost tonky a bohaté balzámy vytvářejí dokonalé pozadí pro sněhobílé okvětní lístky. Tento kontrast světla a stínu podle mě skvěle vystihuje ten zlomový okamžik, který dokáže převrátit lidský život naruby v jediném momentu.
Uruk je poctou stejnojmennému městskému státu ve starověké Mezopotámii. Právě tam bylo před téměř pěti tisíci lety vynalezeno písmo pro politické a správní účely. Hliněné tabulky zaznamenávaly zákony i moudré myšlenky vládců a tento vynález ovlivnil rozvoj starověkých civilizací mnohem víc, než moderní lety do vesmíru a na Měsíc ovlivnily tu naši.
Uruk je poměrně komplexní balzámově-jantarová vůně. Horký jantar s animalními podtóny je doplněn kouřem kadidla a drsnou, zelenou hořkostí (zřejmě evokující papyrus), která se na kůži proměňuje v pevnou, téměř fougèrovou strukturu. Výsledkem je komplexní, mužná, tradičně pojatá kompozice, která je určena jen pro odvážné duchem nebo pro ty s velmi teplou pokožkou.
Novinka Duende je postavená na živočišných tónech a oudu. Překvapilo mě však, jaké téma Anatole zvolil pro tuto animalní kompozici – udělal ji nečekaně... sladkou. A horkou. Hřejivost vytváří koření, v čele s hřebíčkem. Sladkost mají na svědomí kakaové boby, ale já v ní cítím i hořký med, který jako by v krystalkách ulpíval na srsti velké šelmy. Hřebíček, med a čokoláda jsou poněkud zvláštním doprovodem k výrazným animalním tónům. A právě tato kompozice mi připomněla některé vůně od Francesca Bianchi. Přestože miluji všemožné civetové a kastoreové akordy, zde mi kompozice přišla nevyvážená.
Anatole Lebreton na Paris Perfume Week, 2025
Moje celkové dojmy z kolekce extraitů jsou velmi pozitivní. Jsou to výrazné, zajímavé a charismatické kompozice a jejich objevování slibuje nový čichový zážitek. Anatole je nezávislý parfumér, který ve své tvorbě používá vzácné a často velmi neobvyklé materiály a odvážně s nimi experimentuje (v mezích povolených IFRA). Všechny artefakty (kromě nejnovějšího Duende) jsou k zakoupení na parfumérových stránkách za 130 eur za 30 ml.
