Câline z rozsáhlé a slavné kolekce parfémů Jean Patou podle mého názoru vždy zůstávala trochu stranou. Byla jako ošklivé káčátko, které se z vůle osudu zařadilo do skupiny zářivých, svůdných a sladkých Patouových vůní, pyšnících se svou nepopiratelnou ženskostí. A samozřejmě se z ní vyklubala sněhobílá labuť.
V roce 1964, kdy byla Câline uvedena na trh, byla určena mladým dívkám a dokonce i teenagerkám. Slogan zněl Le Parfum Tendre, Něžný parfém (možná obdoba Něžného věku?), a do češtiny se překládal jako Esence mládí, tedy Vůně mládí (nebo jeho podstata, duše, nedílná součást atd.).
Lze říci, že Câline Jean Patou byla první vůní Mademoiselle, předchůdkyní Coco Mademoiselle Chanel, Mademoiselle Ricci, Rochas, Azzaro, Robert Piguet atd. Dívčí obrázek představující vůni v reklamě zobrazoval zadumanou blondýnku s vážnýma očima v bílých letních šatech. Pro zdůraznění jejího obrazu odstranil autor z obrázku všechny ostatní předměty, včetně opěradla židle nebo pohovky, a pozadí vymaloval broskvově růžovou barvou, takže jediným doplňkem obrazu byl flakonek vůně.
Henri Giboulet, který se po Henrim Almerasovi stal interním parfumérem domu Jean Patou, byl přizván z Parfums Lubin. Pokud si vzpomeneme, že na svém bývalém působišti vytvořil úspěšnou vůni Gin Fizz (1955), věnovanou Grace Kellyové, můžeme předpokládat, že Câline je pokračováním stejné linie. Ukazuje se, že zůstala zachována pouze čistota a svěžest mládí. Místo šumění bublinek a cinkání skleniček šampaňského je linie bílá, mýdlově čistá, dokonale hladký pudr a nesmělé květiny na lehce nahořklém chyprovém základu.
V podstatě je Câline chladná aldehydická vůně – citrusy jsou tu, nazelenalé a svižné, a naplňují začátek příjemnou kolínskou svěžestí, ale velmi jemně, nepolemizují s mužnými kolínskými, jako je Monsieur Net. Aldehydy zklidňují citrusy bílou mýdlovou pěnou a zároveň vyhlazují i jemné květinové akordy.
Klasická kytice růže, jasmínu, konvalinky, ylangu a pomerančového květu je harmonicky zakomponována tak, že žádná jednotlivá květina nevyčnívá, přepudrovaná kosatcem, fialkou a karafiátem podle dobové módy. Zdá se mi, že k této aldehydově pudrové bělosti přidali také kouř kadidla, pro čistotu nejen tělesnou, ale i duchovní.
Základ této ženské vůně zůstává lehký a nesladký, v dřevité kombinaci cedrového a santalového dřeva s teplým pižmem a suchou mechovou hořkostí dokonale vytvořený. Vůně je jemná, ale trochu odměřená a zádumčivá, tlumená, jako záběr z černobílého filmu – ostrý kontrast k moderním dívčím vůním ovoce, lesních plodů, karamelu a cukrové vaty.
Mám-li najít podobné vůně jako Câline od Jeana Patoua, pak mě v první řadě napadají sovětské kolínské vody leningradské továrny "Northern Lights": Ring, Ivanhoe, Iskra a další chladné aldehydově-květinové chypre kolínské. Câline byla vytvořena ve stejném duchu, něco zimního a čistého, svěžího s mrazem, aldehydy a květinami.
Vůně Câline Jean Patou byla znovu uvedena na trh v roce 1984 jako součást Ma Collection Jean Patou, ale poté se opět přestala vyrábět. Přesto je stále častým hostem na sekundárním trhu. Doporučují ji zejména fanoušci černobílých filmů z 50.-60. let.
Svrchní tóny: aldehyd, neroli, bergamot, mimóza, bazalka a mandarinka;
Střední tóny: jasmín, pačuli, koriandr, zázvor, hřebíček (květ), ylang-ylang, růže, cyklámen, kořen kosatce a africký pomerančový květ;
Základní tóny: dubový mech, virginský cedr, pižmo, santalové dřevo, ambra a francouzské labdanum.
