Čím víc svátků, tím lépe – zvlášť těch sladkých, zasvěcených vyznáním lásky, darování růží a čokolád ve tvaru srdce, mlsání dezertů a popíjení šampaňského.
Když jsem byla malá holčička a později mladá žena, Valentýn se v SSSR ani v Rusku po perestrojce neslavil. Stejně jako Halloween jsem se o něm dozvěděla ze zahraničních – převážně amerických – filmů. Samozřejmě jsem víc toužila po Halloweenu s jeho hravou strašidelností… ale i Valentýn mi připadal neodolatelně okouzlující svou cukrovou elegancí a mrzelo mě, že ho neslavíme. Valentýna jsem nikdy doopravdy neslavila rande a vyznáními lásky: když se u nás stal populárním, byla jsem už příliš dospělá. Vždycky jsem ale měla parfémy, které jsem si spojovala právě s tímhle svátkem.
Přirozeně to byly vůně sladkých dobrot, nejčastěji postavené na tónech čokolády a růže. Vždyť typickými dárky k 14. únoru jsou čokoládové bonboniéry ve tvaru srdce v červeném balení a kytice červených či růžových růží. Valentýnské dezerty v restauracích často mívají čokoládovou nebo růžovou polevu, zdobenou okvětními lístky růží nebo červenými bobulemi – jahodami či malinami. Dokonce i šampaňské podávané v tento den bývá často růžové.
O růžích a sladkých valentýnských pochoutkách jsem už psala v předchozím tematickém článku. Tentokrát ale využiji 14. únor jako záminku, abych znovu vyznala lásku vůni čokolády. Na čokoládě si nejvíc cením jejího aroma: hořkosladkého, nejkrásnějšího ze všech „sladkých hříchů“. Rozbalit čerstvou tabulku a nadechnout se její vůně mi přináší větší potěšení než ji ochutnat. Nikdy nepřestanu mít radost, že žijeme v době hojné gurmánské parfumerie – včetně vůní postavených na čokoládě.
V roce 2019 jsem publikovala přehled čokoládových parfémů, kde jsem zmínila několik vůní, které patří k mým oblíbeným dodnes: Xocoatl od Fueguia 1833, The Taste of Fragrance od Angel Mugler, Mandala of Desires od Nimere Parfums, Coffee and Chocolate od Anna Zworykina Perfumes, Trastevere a Dolce Passione od Pantheon Roma… a valentýnsky dokonalý Elixir Charnel Gourmand Coquin od Guerlain, provoněný čokoládou, alkoholem a růžemi, který byl naštěstí znovu vydán jako Fève Gourmande. Mám radost, že je opět k dostání: z čokoládových parfémů, které jsou v současné době na trhu, jsou podle mého názoru dva nejlepší Xocoatl od Fueguia 1833 a Fève Gourmande od Guerlain. V průběhu let jsem ale narazila na mnoho dalších čokoládových vůní a můj seznam favoritů se výrazně rozrostl.
Za nezaměnitelně čokoládový považuji Coromandel od Chanel – zejména v parfémové koncentraci. Voní jako luxusní hořká čokoláda ochucená pomerančovou kůrou a květy, pačuli, pryskyřičným kadidlem, kosatcem a jasmínem. Coromandel drží tu dokonalou rovnováhu mezi hořkostí a sladkostí, kterou na vůni kakaových bobů tolik miluji. V téhle kompozici vnímám čokoládu silněji než pačuli – především jako kakaový prášek promíchaný s kosatcovým pudrem.
Dorian's Spleen od L'Entropiste je opulentní, sametová vůně tmavých čokoládových lanýžů nasáklých koňakem a zaprášených kakaem, která se postupně rozpouští do vůně horké čokolády prokreslené pálivým kořením. Je tu i kouřová whisky, silná káva a lehce nahořklý domácí karamel. Dominantní a pro mě nejpodmanivější notou je však čokoláda – úplně neslazená. Dokonale sedí gentlemanovi a v mých očích je navzdory své hédonistické bohatosti pozoruhodně elegantní.
Další nádherná hořká čokoláda spojená jak s koňakem, tak s rumem je Vanille Havane od Les Indemodables. Čekala jsem vanilku, ale téměř po ní nevoní – snad jen v tom vanilkovém odstínu, který má rum sám o sobě. Co skutečně nabízí, je hořká čokoláda, a to ve velkorysé dávce: víc než tabák, kůže nebo sušené ovoce nasáklé alkoholem. Vanille Havane má sirupovou texturu, a přitom je úplně nesladká.
Už dlouho miluji pačuliovo-čokoládovou vůni Borneo 1834 od Serge Lutens. Přes veškerou její krásu jsem v ní ale vždy cítila víc pačuli než čokolády – a navíc pačuli syrové, výrazně kafrové. Serge Lutens však vytvořil dvě vůně, které jsou skutečně postavené na čokoládě.
Ve Veilleur de Nuit se čokoláda objevuje ve všech podobách: kakaové boby, kakaový prášek i nejtmavší tabulka bez cukru. Skutečným protagonistou je však tuberóza – sotva pootevřená, stále mladistvá, ještě nevydávající svůj plný narkotický květ. Jako by tu tuberózu těsně před rozkvětem polili čokoládou, a její vůně tak nasála kakaový odstín. Jak se parfém na kůži zahřívá, vynoří se jemná, tělová smyslnost – jako by se skrz čokoládový opar kolem bílých okvětních lístků prodíralo něžné pižmo. Je srdcervoucí, že Veilleur de Nuit byl ukončen. Velkou naději na návrat nemám, protože jsem si všimla, že reedice Serge Lutens se často citelně liší od původních verzí (na rozdíl od Guerlain, který oživil Elixir Charnel Gourmand Coquin pod novým názvem a přitom zachoval jeho někdejší krásu).
Écrin de Fumée od Serge Lutens voní po kakaových bobech a čokoládových lanýžích plněných koňakem a zaprášených kakaem. Po čistém, hořkém kouři. Po popelu s nahořklou stopou na rtech. A také po květinách, jejichž jména ani neznám – fantastických orchidejích napuštěných čokoládou. V Écrin de Fumée převažuje hořkost nad sladkostí. Možná je to nejhořčejší čokoláda, na jakou jsem v parfumerii narazila.
Bisquit od Arte Profumi evokuje čokoládový piškot bohatě nasáklý pomerančovým sirupem a přikrytý silnou vrstvou lesklé čokoládové polevy. Nevím, jak tvůrci dosáhli toho efektu, ale Bisquit nepůsobí jen jako čerstvé čokoládové pečivo – působí neodolatelně vláčně a šťavnatě. Na rozdíl od výše zmíněných vůní Bisquit vypráví stejně o chuti jako o vůni. Není to jen o aromatu; je to o požitku. Není přehnaně složitý, a přitom je vytvořený s jemností a péčí – čistá, možná až naivní radost do chladného počasí. Když se vrátím domů unavená a promrzlá, toužím si po sprše nanést Bisquit: okamžitě přinese pocit útulna a zvedne mi náladu. Zvlášť si ho užívám s dobrou knihou. Pro mě je Bisquit vůní tichých večerů doma – a protože jsem domácí typ, mizí mi rychle. Můžu jen doufat, že ho neukončí.
Velvet Rouge od Arte Profumi je jasnější a průbojnější než Bisquit, formálnější a dospělejší – a méně sladká. Káva a čokoláda jsou tu v rovnováze: káva silná a hořká, čokoláda zřetelně horká a poprášená paprikou.
Musím také zmínit všechny čokoládové vůně od gurmánského mistra Theodoros Kalotinis.
Velvet Chocolate zahrnuje prakticky všechny odstíny čokolády: horkou čokoládu, koňakové lanýže, likér Mozart Chocolate Cream i čokoládový dort s čokoládovým krémem, stejně vláčný a šťavnatý jako Bisquit od Arte Profumi. Bisquit mám raději: je vytříbenější a má méně cukru. Velvet Chocolate ale upřímně doporučuji všem milovníkům čokoládových parfémů.
Kalotinis přidává dotek čokolády i do Coffee Addict a Tiramisu – a je to tak kvalitní, realistická čokoláda, že je nemohu nezmínit. V Coffee Addict se silná káva podává s čokoládovými bonbony s fondánovou náplní a kouskem čokoládového dortu. V Tiramisu je alkoholové tiramisu z piškotu a krému štědře poprášené hořkosladkým akordem strouhané čokolády.
V Joli Coeur - La Reunion od Fiilit je čokoláda nezvyklá: slaná. Je cítit vanilka, karamel, tonka, mandlová mouka, pečené kaštany i čokoláda – a všechno je to dotčené solí. Nejvíc mě ale okouzluje nota připomínající čokoládu s mořskou solí, kterou mi kdysi přivezli z Vladivostoku.
Cafe at the Edge of the Universe od parfémového projektu Space-Time voní po horké čokoládě, čerstvě mleté kávě, cukrovaných mandlích a čokoládovém pečivu – možná dokonce po husté čokoládové omáčce přelité přes dezerty. Samotný parfém působí stejně hutně a lákavě jako ta omáčka.
Váhala jsem, jestli do tohohle čokoládového výběru zařadit Prends-Moi (Take Me) od Isabey, protože je spíš kosmetický než gurmánský… Nakonec jsem se ale rozhodla ho zmínit, protože hořký kakaový prášek a akord neslazené mléčné čokolády jsou v něm velmi výrazné. Obohacují a komplikují ultraženskou kompozici sladké rtěnky, kosatcového pudru, malin a jemně promlouvající tuberózy; bez kakaa by voněl mnohem obyčejněji.
Nakonec musím zmínit Patchouli & Benjoin od 100 Bon. Pro mě voní v první řadě čokoládou, spíš než pačuli – sametovou horkou čokoládou provoněnou vanilkou a podávanou s kouskem marcipánu. Pačuli je tu určitě také, promíchané s muscovado cukrem, ale v důležitosti ustupuje čokoládě. V jiných mých oblíbených pačuliovo-čokoládových vůních, jako jsou Borneo 1834 od Serge Lutens a Coromandel od Chanel, hraje pačuli výraznější roli.
Pokračování příště… Dále se budu věnovat čokoládovým parfémům, které se nedostaly na můj osobní seznam favoritů, ale přesto mohou zaujmout milovníky čokoládového tématu.
