Nedávno jsem oznámil uvedení zcela nové vůně Comme des Garçons: Max Richter 01. A přestože je tato vůně exkluzivní pouze pro pařížské a berlínské butiky, podařilo se mi poprosit kamaráda, aby mi ji přivezl z Berlína. Když dorazil do obchodu, právě rozbalovali zásilku. Technicky vzato jsem byl první, kdo si tuhle vůni v Berlíně koupil – byť přes přítele. Teď ji mám před sebou a nemohl bych být šťastnější, protože se okamžitě stala vůní, kterou jsem si letos zamiloval nejvíc.
Nová vůně nese jméno skladatele: Max Richter. Německo-britský skladatel a klavírista, známý svými díly, která propojují současnou vážnou hudbu s elektronikou a postminimalistickými vlivy. Studoval na univerzitě v Edinburghu, na Royal Academy of Music a u Luciana Beria v Itálii. Je oceňován za své kompozice pro divadlo, operu, balet i film, stejně jako za svá sólová alba.
Max Richter – foto: Rory Van Millingen
Nejsem odborník na hudbu, ale jsem velký fanoušek jeho alba The New Four Seasons – Vivaldi Recomposed. Richter tu znovu objevuje Vivaldiho klasiku, kterou všichni známe, ale vdechuje jí současného ducha. Někdy ubírá noty či jiné prvky, mění tempo i náladu jednotlivých částí. Mění nástroje, přidává elektronické zvuky, někdy skládá minimalističtěji a repetitivněji, s lehkostí a živostí, která je prostě ohromující. S Richterem se Vivaldiho Čtvero ročních období rozšiřuje v čase i prostoru. Max Richter vrací Vivaldiho do současnosti a dává mu podle mě ještě větší smysl. Mám pocit, jako by zvuk fyzicky tančil – je v něm emoce, dynamika, čistota i filmová atmosféra. Ostatní Richterova díla mě teprve čekají, musím přiznat.
Vůně zve nositele, aby vnímali parfém jako médium paměti, tiché vyprávění složené Richterovým jedinečným hlasem. Středobodem jsou objekty spjaté s jeho životem a tvorbou: grafit, vetiver, cedrové dřevo z klavírní rezonanční desky, kalafuna na houslový smyčec, tranzistor a magnetická páska. „Vždycky jsem chtěl komponovat parfém, protože v mé mysli jsou vůně a zvuk sestry. V obou médiích pracujete s tím, co ještě neznáte, nebo se toho dotýkáte – a to mě nesmírně vzrušuje,“ říká Richter. Na této vůni spolupracoval s parfumérem Guillaumem Flavignym.
První dojem po aplikaci byl: „Aha, kadidlovka. Nic převratného.“ A převratná skutečně není. Spíš se obrací zpět k dřevitým vůním, které byly v niche parfumerii před dvanácti lety tak v kurzu. Ale pak náhle přijde něco jiného – jiný druh kouře, nejen přírodní hořící kadidlo. Je to něco plastického, s texturou, štiplavé v nose a syntetické. Něco, co probouzí vzpomínky. Ale vzpomínky na 80. a 90. léta. Je to pach přehřívajícího se tranzistoru, nebo počítače z dob, kdy monitory byly obří krabice. Ano, přesně ten zápach.
I když má Comme des Garçons Max Richter 01 ten zvláštní, hravý prvek bateriového radiomagnetofonu, nikdy nepřestává být velmi seriózní a zamyšlenou vůní. Má v sobě formální, ale přitom lehký charakter, který je nesmírně okouzlující a jde proti většině současných parfémových trendů. Ale právě ten formální tón je pro CDG typický. Tohle mě vrací k Odeur 71. Je tu cítit stejná DNA, a to mě těší. V tomhle ohledu je to vůně, kterou si člověk okamžitě spojí s touto japonskou značkou. Opět žádná revoluce, ale stále je jiná než cokoli mimo CDG. Postupně vystupují do popředí dřevité tóny, vždy propojené s oním dřevěno-plastovým kouřem. Ten ale nikdy není hutný. Naopak, nemám problém nosit tuto vůni ani v srpnu, což bych původně nečekal. Není těžká, ale tuším, že v chladnějším počasí se projeví jinak. Je v ní melancholie, která mě přenáší do podzimu – a to by mohl být její ideální čas.
Max Richter 01 je přesně ten typ vůně, která při nošení přichází a odchází. Někdy na ni zapomenu, abych ji vzápětí znovu zachytil v nečekaném závaně. Jsem si jistý, že jednou z hlavních složek je Iso E Super – přesně tento efekt totiž při hojné aplikaci přináší. Co se týče dalších zmíněných prvků, jako je magnetická páska nebo kalafuna na smyčec, myslím, že když popustíte uzdu fantazii, dokážete si je s vůní spojit. Já osobně ne, ale je v ní něco, co mi připomíná vůni hudebního studia nebo pódia s právě navoskovanou dřevěnou podlahou.
Tato vůně působí jako návrat ke stylu, který definoval celou éru Comme des Garçons Parfums – a dnes je to opět velmi aktuální. Projekt ale není jen o vůni a zvuku. Významnou roli tu hraje i vizuální stránka. Spolupráce vznikla z tvůrčích dialogů mezi Richterem, jeho kreativní partnerkou Yulií Mahr a prezidentem Comme des Garçons Parfums Adrianem Joffem.
foto: Yulia Mahr
foto: Yulia Mahr
foto: Yulia Mahr
Multidisciplinární umělkyně Yulia Mahr poskytla pro balení originální dílo ze své série The Church of Our Becoming, zatímco designér Zak Kyes vedl návrh obalu i produktu. Samotná vůně vznikla ve spolupráci s dlouholetým kreativním ředitelem Comme des Garçons Parfums Christianem Astuguevieillem a parfumérem Guillaumem Flavignym. Slavnostní uvedení v Dover Street Market Paris doprovázela výstava dalších děl z Mahrovy série, která bude k vidění do 24. srpna. „Jsem moc šťastná, že má série může být po boku tohoto krásného parfému a v mimořádném nádvoří Dover Street Market Paris. Svět, jak ho vidím, je krásný ve své rozmanitosti, ve své komplexnosti – a právě tím je silnější. Svět, jak ho vidím, je ve stálém procesu proměny,“ říká Yulia Mahr.
