Když jsem si vzpomněl, že továrna Dzintars v Rize vyrábí mužskou kolínskou pod názvem Ekipāža, začal jsem se o ni zajímat. Jak moc se sovětská baltská Ekipāža (1986) podobá francouzské Equipage (1970)?
Pro vyzkoušení jsem si dokonce musel zjistit, jaké jsou dnes možnosti poštovní komunikace mezi Ruskem a EU (stručně: dopisy, tj. polstrované obálky se vzorky jsou možné, balíky s lahvičkami zatím ne). A je to tady, vzorek je v mých rukou, vůně je příjemná, velmi vzdáleně připomíná vůni Hermes prostřednictvím své fougere struktury. Spíše voní jako Edgars Dzintars.
Začal jsem hledat, jak vypadá vůně Ekipāža, a najednou jsem ji poznal podle fotky. Úplně stejný flakon jsem viděl v minulosti. Okamžitě jsem si vzpomněl na svá polistopadová studentská léta, na otcův flakon na poličce příborníku jednoho z mých kamarádů z těch let. Jantarová tekutá kolínská ve fasetové lahvičce s kulatými "světýlky" v řadách na každé fasetě. "Není špatná, ale není francouzská," – tak jsme o ní tehdy říkali. Bílý plastový sprej, který působil lacině a kosmeticky. Kovový povlak na plastovém uzávěru. Dzintars vyráběl i jiné vůně ve stejném flakonu. Jak jsem si všechny ty obrázky a slova pamatoval – vůbec si nepamatuji vůni!
Ale teď ji můžu zkusit znovu, přičemž o parfémech vím o něco víc než za svých studentských let.
V době svého uvedení na trh stála kolínská 14 rublů (oficiálně 28 USD) a byla inzerována jako "citrusová vůně s lehkým tabákovým nádechem", určená pro "vkus řidiče a jeho společníka". To je první rozdíl oproti vůni Hermes, která byla propagována jako "vůně pro posádku", s pomocí čtveřice veslařů. Vůně týmu bojujícího o vítězství, bojujícího o co nejlepší výsledky – a vůně společnosti přátel, kteří jezdí za zábavou.
Podívejte se na krabičku kolínské s kresleným vzhledem historického auta, ale přesto s okřídleným maskotem na kapotě – jako jeden z těch historických Rolls-Royců nebo Bentleyů!
Originální Ekipāža Dzintars voní dvojnásobně, sladce i hořce. U hořké části je víceméně vše jasné: zlatavý fougere v duchu o rok dříve vydaného Edgars s koriandrem, muškátovým oříškem, suchým tabákem a dřevitým základem. Sladká část je méně zřejmá. Je záměrně zastřená a schovaná za jemnou kořeněnou clonou – ale je to jemná růže vyrůstající z kořeněného koriandrovo-citrusového začátku. Není to zelená růže, ale čajová růže, a dokonce medová růže, kvetoucí vedle karafiátů – a právě tato sladkost odlišuje Ekipāža od Edgars a Equipage Hermes.
Vedle květin se objevuje i lehký nádech připomínající sladké hrozny a některé ovocně-laktonické materiály. Je možné, že květinové a ovocné akordy zde byly přidány jen pro dívčí vkus, aby se z mužné Edgars stala Ekipāža spíše unisex vůní.
Srovnáme-li obě vůně Dzintars s Equipage Hermes, Edgars je jí bližší. Není tak expanzivní a dynamická na začátku, s menší energií a vytrvalostí – poměrně skromná fougére. Celkový akord Edgarsu však poměrně přesně vystihuje podstatu Equipage, zatímco Ekipāža Dzintars by mohla plnit roli Equipage Femme v 80. letech: méně tabáku, více květin a jantarových pryskyřic a vybroušené zlatavé vintage pižmo.
Vůně Ekipāža Dzintars byla v roce 2001 znovu uvedena na trh v nových lahvičkách, ale nemohl jsem ji porovnat s tou starou. Nová Ekipāža zdědila po té předchozí obraz auta a nejspíš i celkovou kořeněnou fougere strukturu. Obě kolínské jsou poměrně vzácné, ale na sekundárním trhu se stále vyskytují.
Tóny: citrusy, zázvor, bylinky, kapradí, tabák, koření, pryskyřice, dřevité tóny, pižmo.
Svrchní tóny: růžové dřevo, muškátový květ, šalvěj, aldehydy, bergamot, pomeranč a majoránka
Střední tóny: karafiát, borovicové jehličí, skořice, konvalinka, jasmín, yzop a liatris
Základní tóny: dubový mech, vetiver, pačuli, fazole tonka, pižmo, vanilka a jantar.
Děkuji Vibia_Sabina za fotografie a možnost vyzkoušet vzácné vintage vůně Dzintars!
