Historie parfumérské značky Gucci je jako patchworková deka. Začínáme u distributora Scannona, pak následuje prodej značky. Nový majitel Kering (vyráběl Wella) si počínal po svém. Pak si to Procter & Gamble udělal zase po svém a pak - Coty. Tom Ford přinesl svou vizi, kterou nahradily nápady Alessandra Micheleho.
A pokaždé poté byli fanoušci značky změnami zaskočeni a přišli o své oblíbené vůně: Gucci Nobile, Gucci No.1, Gucci Pour Homme (v roce 1976 i 2003), Gucci Envy (pro muže i ženy)... Jednou z takových ztracených vůní je Eau de Gucci.
Je to svým způsobem jedinečná vůně. V tom smyslu, že neznám jiný případ, kdy by koncentrovaná verze (Eau de Gucci Concentree, 1982) vyšla DŘÍVE než běžná verze (Eau de Gucci, 1993). Obě vůně jsou však zelené květinové kytice s chypre základem, které byly určeny mladšímu ženskému publiku. Obě jsou mladé a svěží, obě vyzvedávají kytice jarních a letních květin, obě jsou jarně zbloudilé, jakoby omámené teplým vánkem po chladné zimě.
Hyacint a šeřík s hořkou zelení galbana jsou zodpovědné za jarní a lehce omamnou vůni Eau de Gucci - společně proměňují začátek vůně v chladnou místnost květinářství, kde je stále vlhko a lehce nad nulou a voní uříznuté stonky, pomačkané listy a nejrůznější kytice květin objednané květinářstvím a čekající, až na ně přijde řada ve studené vodě.
V každém případě si Eau de Gucci zachovává DNA prvního dámského chypre Gucci No.1 nejen vizuálně, se sloupcovým flakonem s kanelurami (viz také Gucci Memoire d`une Odeur), ale také tím, že si zachovává květinovou složku vůně. Přitom Eau de Gucci doplňuje DNA o pocit jara a květinový chypre omlazuje a osvěžuje lehkým základem.
A ano, zdá se, že parfémář Michel Almairac použil ve své kompozici náladu mladé, svěží a květinové Anais Anais Cacharel vydané v roce 1978. Svůdná bílá kytice pomerančových květů, tuberózy, jasmínu - a přitom svěží, jemná, mladistvá a jarní díky zvonivým konvalinkám, průzračné sladkosti zimolezu a zelenému opojnému koření hyacintu a šeříku. Trocha slunce rozhodně není na škodu, ani když se přidá do studené vody.
Zelená svěžest je pak zjemněna pudrovými akordy (kosatec, fialka a lilie), přičemž zůstává stejně elegantní: zde, stejně jako v mnoha dalších dámských vůních, od Miss Dior, No.19 a Cristalle Chanel až po A Scent od Issey Miyake, je velmi dobře využita příbuznost galbana a kosatce. Pokud ji srovnáme s Gucci No.1, chybí hřebíček a heliotrop, je zde mnohem méně aldehydů a ambry, méně dubového mechu - díky tomu se vůně stává lehčí a mladší, jako by vzlétala a vybízela k letu. Zároveň však zůstává chypre, nepříliš hořká, jen trochu živočišná, s hřejivým orientálním základem, aby zahřála a postarala se o křehké jarní květiny.
Je třeba poznamenat, že vůně voní lépe na jaře a na podzim, kdy se průměrná teplota vzduchu pohybuje kolem nuly, obloha je jasná a vzduch je stále vlhký. Za těchto podmínek působí přirozeněji a květinověji, dokonce slavnostněji.
Vůně Eau de Gucci se přestala prodávat (milovníkům jemných vintage vůní je jako vždy k dispozici trh s použitým zbožím) a květinovou tematiku Gucci nyní ztělesňují kolekce Flora a Bloom. Další názor na vůni si můžete přečíst také v článku Marlen o prvních třech vůních značky zde.
Svrchní tóny: hyacint, galbanum, ylang-ylang, bergamot, mandarinka a citron
Střední tóny: zimolez, jasmín, kosatec, konvalinka, fialka a růže
Základní tóny: dubový mech, vetiver, pižmo, jantar, cedr a vanilka
P.S. Děkuji uživatelce Тицианка za možnost připomenout si, jak krásné byly vůně Gucci v minulosti; a uživatelkám titanlis, Cobfiona-Ioxia za nádherné fotografie flakonů.
