Electimuss Vici Leather: Mám neokázalý vkus
Recenze parfému

od Matvey Yudov
10/17/23 06:00:02

Společnost Electimuss London klade velký důraz na to, že je z Londýna. Jejich Londýn však není stejný jako například Londýn od Jo Malone, který je zdrženlivý, zdvořilý, nikdy nezvyšuje hlas a je trochu snobský. Jejich Londýn představuje ztělesnění aristokracie, srdce smetánky a otevřený projev těžkého luxusu.

Název a koncept značky jsou odvozeny od starověkého Říma, pohádkového luxusu, přílišného požitkářství, extravagance, filozofie hédonismu a dekadence - všechny tyto stereotypy nám v posledních letech vtiskla kinematografie. Tvrdí se, že latinské electimuss znamená "vybrat to nejlepší možné" (z latinského electo, které znamená "volit" a z něhož máme také volby a elektorát).Tato teze se kopíruje po celém parfémovém internetu, ale moje znalosti latiny nejsou dostatečné, abych ji potvrdil nebo vyvrátil - stále existují jisté pochybnosti, že jde jen o krásný pseudolatinský neologismus, ale v podstatě je to jedno. Osobně mám vymyšlená slova rád stejně jako ta uvedená ve slovnících.

Vše je samozřejmě stylizováno odpovídajícím způsobem - po starořímsku - s maximální okázalostí: těžké vyřezávané sklo a spousta zlata. Není to jen tak nějaká láhev, ale spíš Lykurgův pohár (i když ten byl údajně stříbrný, což je ještě lepší). Okamžitě si uvědomíte, že majitel takového předmětu je když ne triumfální vítěz, tak alespoň několikanásobně poctěn ovacemi.

A to nejlepší je samozřejmě uvnitř: "Vynikající oleje a pryskyřice v našich vůních jsou vzácné a drahocenné a jsou míchány s pečlivou pozorností věnovanou každému tónu a detailu. Na kvalitě nám vášnivě záleží. Všechny naše vůně obsahují 25 % nebo 30 % čistého parfému / extraitu a naše směsi jsou nestydatě dekadentní a odvážné."

Většina vůní značky má blízkovýchodní nádech, což není překvapivé, protože autorem mnoha vůní je Christian Provenzano. Na takovou nekompromisní nádheru se specializuje, v jeho portfoliu jsou vůně pro značky Boadicea the Victorious, Clive Christian, Penhaligon's, Sospiro Perfumes a další - celkem 242 kompozic v databázi Fragrantica. (Jen na okraj, pokud neznáte značku Spirit Of Kings, pro kterou Provenzano vytvořil 31 vůní, není to nic hrozného; stačí si v duchu představit jejich flakony. Ano, vypadají přesně takhle).

Díla Christiana Provenzana navzdory rozmanitosti tónů a olfaktorických pyramid zprostředkovávají zhruba stejné emoce, jako herec Jason Statham. Bez ohledu na to, jaké vzácné oleje a pryskyřice jsou do nich přidány, všechny mají vůni Dubai Mall: prestižní, podstatnou, reprezentativní (dobře, s příměsí italské radosti ze života). Jsou to dokonalé dárky pro někoho, kdo už má všechno - silné a nepřekonatelně vytrvalé, přesto neschopné vyděsit nebo jen trochu překvapit. Vysoce kvalitní vůně pro vysoce postavené muže. Někdy mi dokonce připadá zvláštní, že vytvořil i první Agent Provocateur - poměrně odvážnou vůni, která v jistém smyslu redefinovala koncept chypre, dodnes je replikována a často vyvolává značný rozruch v komentářích.

Tím nechci říct, že by vůně Christiana Provenzana byly špatné, naopak. Pro svůj účel jsou prostě dokonalé. Jde o to, že parfumerie může být dost rozmanitá, a tohle asi není úplně můj styl. Existují fanoušci eurodance, ale pro běžného člověka nejsou všechny tyto skladby od sebe zrovna k nerozeznání. Jde jen o to, že stylové hranice jsou poměrně úzké: TR909 bubnuje, ve slokách rapuje opálený chlapík a v refrénu skřehotá dáma. Tady je to stejné: ambra, oud, růže, pačuli, pižmo, vanilka, šafrán.

Nicméně i v takto zefektivněné mašinérii se stávají závady, takže jsem chtěl mluvit o něčem jiném. V loňském roce byla kolekce Nero (Black Caviar, Capua, Summanus, Vixere) doplněna vůní Vici Leather, kterou vytvořil Julien Rasquinet. Tady je něco v nepořádku, protože je to nádherná vůně, ale lidé, které by mohla oslovit, by se pravděpodobně vyhnuli takovým oslnivým flakonům.

Julienu Rasquinetovi se podařilo od základu překombinovat profil kůže. Náš čichový rozpoznávací systém neomylně identifikuje Vici Leather jako kůži, ale je to jiný druh kůže, nepodobný ničemu, s čím jste se dosud setkali. Takové precedenty se v parfumerii nevyskytují často.

Známe mnoho přístupů k profilu kůže. Viděli jsme ruskou kůži připomínající dehet; květinovou španělskou kůži; italskou kůži s kosatcem a kořeněnými bylinami; štiplavou a hořkou zelenou izobutylchinolinovou kůži, fermentovanou všemi druhy fenolů, které mají parfuméři k dispozici; šafránovo-malinovou toskánskou kůži, která se stala vlastním podtypem; a celé spektrum osmanthovo-meruňkového semiše. Existují celé značky specializující se na kožené vůně - toto téma stále nabízí prostor pro inovace. Nikdy jsem si však nepředstavoval, že by mohl existovat tak radikální přístup, zásadně odlišný od všeho předchozího.

Vici Leather nelze označit za minimalistickou, ale zároveň jde o zcela pevnou a soudržnou konstrukci. Jestliže většina orientálních vůní připomíná spíše slanečka pod kožichem, kde jsou všechny růže a pačuli úhledně uspořádány ve vrstvách, pak tato vůně je mnohem homogennější a jen stěží v ní najdete nějaké samostatné tóny. Pokusy vysvětlit takové vůně konvenčními pojmy jsou vždy odsouzeny k nezdaru. V našem případě zmínka o tuberóze v pyramidě jen zmate ty, kteří vůni neznají. Vaše paměť vám již pravděpodobně vstřícně nabízí výběr ve stylu "pět nejlepších koženo-tuberózových vůní" (ELdO Vierges et Toreros, Histoire de Parfums Tubéreuse 1 La Capricieuse, The Different Company Adjatay, Tom Ford Tubéreuse Nue, Evody Parfums Tubéreuse Manifeste atd.), ale ne, tohle je jiná kůže a jiná tuberóza, a nejsem si jistý, jestli je to vůbec tuberóza. Ano, formálně lze některé detaily této vůně považovat za laktonické a zeleno-celerovo-jasmínové aspekty tuberózy, ale je to jako pájet kondenzátory z desky vysavače do telefonu: telefon nezíská vlastnosti vysavače.

Důležitou roli ve vůni hraje pelyněk; udává hořký, bylinný tón a vytváří šedozelené pozadí sluncem spálené stepní trávy. Hlavní kožený akord je velmi minerální a působí jako rozžhavené keramické střepy. Někdy se zdá, že doslova vydávají pronikavý vysokofrekvenční syčivý zvuk. Něco podobného mají i indické attary, například z čeledi Choya (nejkoženější z nich je pravděpodobně Choya Raal, vyráběný ze Sala, jinak Shorea Robusta, stromu z čeledi Dipterocarpaceae) nebo Mitti - ty mají obvykle výrazný vodnatě-zemitý geosminový charakter.

Minerálně bylinnou hořkost vyvažuje jantarově balzamický akord, který znatelně zjemňuje všechny ostré hrany a dodává pocit serióznosti - pro vůně této značky tak zásadní. Byla nalezena velmi přesná rovnováha mezi téměř šokem, který vzniká při prvním seznámení, touhou "studovat" tuto zvláštní vůni (pocit, který mi připomíná nutkání poškrábat si ránu: je to téměř bolestivé, ale z nějakého důvodu velmi žádoucí), a pohodlím při pravidelném nošení (ne hned, ale zvyknete si na tuto zvláštní, téměř mystickou vůni buď kočovníka, nebo gladiátora). Pro mě je Vici Leather jedním z nejlepších Rasquinetových děl, vedle Naomi Goodsir Cuir Velours, Masque Milano Russian Tea a Frederic Malle The Moon.

Kdysi jsem psal o tom, jak je příjemné být "okouzlen" něčím, co jste vlastně nečekali, ale najednou vás to zasáhne a překvapí. Vici Leather mě nutí dívat se na vůně Electimuss úplně jinak. Přinejmenším jsou tu další dvě díla Juliena Rasquineta (Aquila Absolute, Gladiator Oud), která je třeba prozkoumat. Zjistil jsem, že v důsledku toho člověk zkoumá všechny ostatní pozorněji a vyčítá si předchozí ukvapenost při vyvozování závěrů.