Fève Gourmande Guerlain: návrat Elixir Charnel Gourmand Coquin nebo je to nová vůně?
Recenze parfému

od Elena Prokofeva
01/11/24 03:16:30

Můj vztah k Elixir Charnel Gourmand Coquin Guerlain byl zpočátku komplikovaný a během našeho seznámení se několikrát změnil.

Dozvěděla jsem se o něm z jednoho lesklého časopisu, kde autorka rubriky parfémů a kosmetiky tvrdě kritizovala všechny tři nové (v té době) verze Elixir Charnel, zejména Gourmand Coquin. V těch letech jsem se na recenzenty parfémů dívala jako na smrtelníky, kteří byli povýšeni na Olymp. Protože byli vybráni, aby zkoušeli nové parfémy, a jejich názory na parfémy byly publikovány v časopisech, zdálo se mi, že s nimi musím souhlasit!

Publicistka (nepamatuji si ani jméno, ani dokonce časopis) si posteskla, že Guerlain vydal parfém, který voní po čokoládě, po vlezlé cukrářské sladkosti, tak odlišné od všeho jejich znamenitého dědictví... Guerlain už ne! (Myslím, že zhruba nad tím samým jsem nedávno naříkala v souvislosti s Vanilla Sex od Toma Forda...).

Ale navzdory kritice tří nehodných Guerlainů jsem se nejvíc těšila, až vyzkouším ten nejslavnější: čokoládový Gourmand Coquin. Myslím, že jsem v té době znala jen tři parfémy s čokoládovým nádechem: Angel Mugler, A*Men Mugler a Tobacco Vanille Tom Ford (pokud jsem na něco nezapomněla). Vždycky jsem zbožňovala vůni čokolády - ta vůně je pro mě mnohem přitažlivější než její chuť - a nemohla jsem si nechat ujít parfém, který byl pro svou čokoládovost tak opěvovaný. Při první příležitosti jsem se tedy seznámila s Gourmand Coquin.

Gourmand Coquin mi připadal neuvěřitelně sladký, vražedně sladký, nejsladší parfém, jaký si lze představit. A dlouho mi tak voněl, i když teď mám ve své sbírce mnohem sladší parfémy. Byla naprosto hnusná! Všechno, co mu recenzentka parfému vytýkala, se ve skutečnosti ukázalo jako správné. A já si ji přesto, nebo spíš právě proto, zamilovala.

Guerlain Elixir Charnel Gourmand Coquin začíná silným, sladkým, alkoholickým vanilkovým tónem připomínajícím zlatavý rum a likér Baileys. Pokud by mohl existovat střed mezi těmito dvěma nápoji - vanilkovější a krémovější než rum, ale méně neprůhledný a těžký než Baileys - byla by to vůně prvních tónů Gourmand Coquin.

Pak se čokoláda objeví hned v několika nuancích jeho chuti. Hořké kakaové boby s lehkou zemitostí pačuli. Prachový suchý kakaový prášek. A drahá, nepříliš sladká čokoláda – nejjasnější inkarnace čokolády. Má elegantní a slavnostní vůni a kouzelnou záři starého cukrářského krámku v úctyhodném centru města, s vysokým stropem, štukem a zrcadly, hezkými bonboniérami převázanými hedvábnými stuhami, v nichž jsou sladkosti zabaleny a vystaveny.

Gourmand Coquin je elegantní a veselý.

Vedle čokolády v cukrárně Gourmand Coquin kvetou růže: jsou klasické, ušlechtilé, voňavé, svěží a jemné.

Sladkost čokolády krásně vyniká v tříslovinovém, lehce trpkém a kořeněném aroma černého čaje: ne zvláštního druhu, ale toho nejobyčejnějšího, jen silně spařeného.

Jak se otevírá, pačuli a vanilka se jakoby oddělují od čokolády, voní výrazně a zřetelně, ukazují svou temnotu – samet pačuli a hořkost vanilky.

Alkoholický nádech se také mění, začíná se projevovat med a byliny likéru Chartreuse.

Ano, nebyl to seriózní parfém Guerlain, jak mu bylo vyčítáno. Ale jaká to byla radost vonět! Byl příjemnější než skutečná čokoláda, protože Christine Nagel a Sylvan Delacourt, kteří Gourmand Coquin vytvořili, dokázali všechny gurmánské tóny udělat ještě krásnější a přitažlivější než ve skutečnosti.

Je možné, aby parfém voněl lépe než skutečná čokoláda? A ještě více v případě parfémovaných kakaových bobů nebo vanilky: mohou v parfému překonat vůni těch skutečných? Vždyť parfumerie je často snahou zachovat krásu přírodních vůní v lahvičce, kopírovat přírodu... Ale Gourmand Coquin je z mého pohledu lepší. Jen ty růže v něm jsou docela obyčejné. Obyčejné, krásné, živé růže.

Gourmand Coquin je mi drahý i proto, že mi připomíná mé oblíbené čokolády "Stolichnye" z továrny "Červený říjen" – čokoládu se smetanovo-likérovou náplní. V mém dětství bylo mnoho různých druhů čokolád, včetně čokolád s náplní, ale "Stolichnye" s úžasnou rovnováhou sladkosti, čokolády, smetanovosti a alkoholu byly prostě dokonalé a vzácně k sehnání, takže v jejich chuti je i nota nostalgie.

Foto autorky

Na rande s Gourmand Coquin jsem do obchodu zavítala několikrát. Váhala jsem, zda si ji mám koupit. Parfém byl drahý a nezdál se mi ničím závažný ani ohromující, prostě čokoláda s alkoholem (ach, ta recenze mi ještě leží v hlavě). Ale když jsem se dozvěděla o stránkách s rozdělováním parfémů, koupila jsem si 10 ml a uvědomila si, že bych měla jít do plné lahvičky. Ať už to krása Gourmand Coquin myslela vážně, nebo ne, potřebovala jsem hodně této alkoholově sladké hostiny!

Když jsem zjistila, že se Gourmand Coquin přestal prodávat, byla jsem smutná, protože už jsem byla přesvědčená, že tato negerlainovsky sladká gurmánská vůně má u Guerlainu velký úspěch.

A když jsem se dozvěděla zvěsti, že bude znovu vydána! zaradovala jsem se. Taková krása by měla existovat a být dostupná, alespoň v rozsahu draze dostupného Guerlainu.

Co mě však zmátlo, bylo to, že pod Fève Gourmande nejsou podepsány Christine Nagel a Sylvan Delacourt, ale Delphine Jelk. Jak je to možné? Proč? Že by to už nebyla ta samá vůně?

Těšila jsem se na vzorky nových parfémů Guerlain a jako první jsem vyzkoušela Fève Gourmande.

Zpočátku jsem si myslela, že je to jiná vůně. Chladivější, lehčí a průzračnější, bez smetanovosti v likérové nótě, bez sametu v základu, ne tak sladká, se silnějším černým čajem. Ale stále velmi, velmi krásná.

Když jsem však porovnávala Fève Gourmande a Elixir Charnel Gourmand Coquin na dvou zápěstích vedle sebe, usoudila jsem, že jde přece jen o stejný parfém. Stále jsem nedošla k definitivnímu závěru. Fève Gourmande mi připadá čistší, svěžejší a trpčí díky čaji, zatímco Gourmand Coquin je sladší a sametovější.

Ale možná je to věkem mé Gourmand Coquin, díky kterému je vůně zaoblenější a výraznější. Parfémy se časem mění. Ne vždy je to zcela zřejmé, ale zdá se, že parfémy Guerlain se mění k lepšímu, stávají se bohatšími a svěžími. Možná díky přirozenému odpařování alkoholu zhoustnou.

Fève Gourmande byla právě uvedena na trh. Možná bude za pár let vonět úplně stejně jako můj Gourmand Coquin. Když jsem si ji koupila poprvé, je možné, že moje Gourmand Coquin voněla stejně jako Fève Gourmande teď. S jistotou to ale říct nemohu.

Možná jejich rozdíl není způsoben jen stářím složení. Je možné, že Delphine Jelk něco změnila ve vyváženosti jejích tónů a její verze se stala řidší a alkoholovější. Čaj je ve Fève Gourmande silný... Nemyslím si, že by čaj byl to první, co jsem tehdy při přivonění ke Gourmand Coquin zachytila. Gourmand Coquin mi okamžitě připomněl likér Baileys Irish cream. Možná je to opravdu jediný rozdíl mezi nimi. Koneckonců Delphine Jelk při představování vůně zmínila čajový tón:

"Kakao, obvykle spojované s dětstvím, odhaluje novou zralost. Ve Fève Gourmande se výjimečně snoubí s hloubkou kouřového čajového akordu a zářivou elegancí růže."

Pokud došlo ke změně, nijak mě to nerozhodilo. A přestože mám více než polovinu láhve Gourmand Coquin, přistihla jsem se, že bych si přála i láhev Fève Gourmande. Jednoduše proto, že tato světlejší a sušší verze je také krásná a mě osobně nutí ji vlastnit a nosit.

To, co obdivuji na Gourmand Coquin a co cítím i na Fève Gourmande, je proměna už tak krásných přírodních tónů kakaa, čokolády, rumu a vanilky v ještě krásnější tóny parfému. Čokoládová a růžová, šatová a slavnostní, Fève Gourmande vám okamžitě navodí dobrý pocit.

"Kdyby to byl obraz, bylo by to surrealistické dílo Salvadora Dalího," vysvětluje Delphine Jelk.

Její přirovnání mě překvapilo. Podle mého názoru nemá radostná Fève Gourmande nic společného s podivnou imaginárností Salvadora Dalího. Parfém je naprosto srozumitelný! A jeho hlavní vlastnost - schopnost ukázat krásné i v přitažlivější podobě - mě vede k přirovnání vůně k obrazům Franze Xavera Winterhaltera, populárního portrétisty 19. století.

Pózovaly mu všechny urozené dámy Evropy a Ruska, včetně králů a královen, takže jeho sláva překročila oceán... A není divu: aristokratky na jeho obrazech jsou k poznání, ale také vypadají lépe než ve skutečnosti; jejich pleť září, vlasy jsou hedvábně hladké, mají tak jemné tváře, krky a ruce, tak jasné oči... Všichni působí jako výjimeční krasavci, a dokonce i nepravidelnost rysů podal malíř tím nejpůvabnějším způsobem.

Franz Xaver Winterhalter "Portrét Varvary Dmitrijevny Rimské-Korsakové", (1864)

A jak pečlivě dokázal vyjádřit drobné detaily! Struktura drahých látek, lesk saténu, hebkost hedvábí, nadýchanost sametu, vzdušnost tylu a krajky... Všichni se na to dívali s nadšením. Také šperky, zejména drahé perly, byly úchvatně nádherné.

Franz Xaver Winterhalter "Císařovna Evženie obklopená svými dvorními dámami", (1855).

Winterhalterovy obrazy jsou zdobné a slavnostní. A velmi líbezné.

Jako Fève Gourmande. Přesně jako Fève Gourmande.