Creed Fragaria je v pyramidové stavbě velmi podobná Marc Jacobs Daisy. Obě se otevírají svěžími, cukrově sladkými jahodovými tóny, které se stáčejí do průsvitné, zelené polohy. Obě přecházejí do fialky, která je méně pudrová a víc peříčkově-chlupatá-dřevitá. A obě stojí na neškodně vanilkovém základu. Creed se ale vdvou klíčových ohledech chová jinak: je – jak se dá čekat – namíchaná podle vkusu své doby, jako šťavnatější a přirozeněji působící ovocný zážitek, a zároveň rozšiřuje „daisy“ paletu (barev) do více směrů, zejména do rezavě-křídově-měděně-jílovitých tónů kořene, mrkve a jadérka.
Fragaria je také jednoduše plnější zážitek než Daisy – bohatší na „výplň“, hutnější v těle. Otevírá se jahodou, která je pro můj nos velmi sladká, trochu jako Phlur Strawberry Letter, ale test na kůži odhalí z fialkového jádra vůně výrazně dřevité fasety. Nejsou to parmavioletové bonbony, není to starosvětská fialková tvářenka z kosmetického stolku a není to ani ten typ fialky, který vystřelí s malinou a je napnutý jako lesklá kůže na naleštěných botách. Tahle fialka je víc spřízněná s vetiverem a cedrem než s květinami – až na tu hrubší, zrnitou, kosatcově zahřátou stopu, kterou akord vyvolává; v hlavě ji mám velmi blízko tomu, jak v kompozicích květinově-dřevitého žánru funguje mrkvové semínko.
Ve vývoji téhle ovocně-dřevité kompozice od Creed žádné šoky ani překvapení nečekejte. Směs trochu změkne, bude o něco balzámovější a nabídne příjemný, nenáročný sladký doprovod ke slunečným náladám. Ve své kategorii je Fragaria jednoduchá, ale snadno oblíbitelná parfumerie; pro nos je stejně hladká, jako je pro oči dort dozdobený glazovanými jahodami. Zařadil bych ji vedle Parfums De Marly Delina (která je roztomilejší a v liči o něco víc vodní) a Maison Francis Kurkdjian Feminin Pluriel (na cílové pásce velmi podobná v dřevitě-semišových tónech, ale v úvodu jiná – s růžovějším ruměncem a orosenou konvalinkou).
Jak jsem už dříve psal zde, jahodové tóny se v komerčních dámských novinkách objevují stále častěji jako náhrada / alternativa k malině. Posun je jemný a možná bude zajímavý a relevantní jen pro ty, kdo mají potřebu tyhle věci pečlivě sledovat. Já si ale myslím, že je významný: pomáhá artikulovat změnu v přístupu k tomuto materiálu – jahoda ztrácí konotace „dítěte v cukrárně“ a dává větší prostor konceptuální vlně nostalgie (zmrzlina, milkshaky, chleba s marmeládou atd.) oproti malině, která má v čichové paměti vazby na kožené akordy a častěji se používá v dospělejších, oudem laděných prostředích. A tak tu máme Creed se základní ovocnou vůní, která ale staví na historii a posouvá naši představivost k tomu, co bude s ovocem v parfumerii dál.
