Jeřáb ptačí v přírodě a parfumerii
Suroviny

od Matvey Yudov
09/18/25 10:00:11

Dnes bych se rád zamyslel nad jeřabinami a vůní jejich plodů: rozhodně nejde o nejvyhledávanější tón v parfumerii, ale kdo ví – třeba jednou jeřabina zažehne novou vlnu zájmu.

Díky své nenáročnosti a působivé odolnosti vůči mrazu roste jeřáb ptačí napříč celou Evropou, Asií i Severní Amerikou, a to až do poměrně drsných severních oblastí. I když vědci napočítali úctyhodný, trojciferný počet druhů jeřabin, nejrozšířenější je jeden: Sorbus aucuparia. Původ slova sorbus zůstává ne zcela objasněn, zato druhové označení je průzračnější: aucuparia pochází z latinských slov avis (pták) a capere (lákat, chytat). Zářivé bobule přitahují ptáky a dříve se používaly i jako návnada. Právě z nezralých jeřabin byla poprvé izolována kyselina sorbová a název sorbitol (polyol známý jako sladidlo a projímadlo) je rovněž odvozen od jeřábu ptačího.

Jeřáb ptačí patří do čeledi růžovitých (Rosaceae): jeho poměrně blízkými příbuznými jsou růže/šípky a celá řada ovocných rostlin – jabloň, hrušeň, třešeň, švestka, broskvoň, jahodník, maliník, meruňka, hloh, bobkovišeň, mandloň, muchovník (shadbush) i mišpule. O švestce si jistě povíme někdy příště, teď se ale zastavme u vůně jeřabin. I když nepatří mezi nejpopulárnější ani nejchutnější plody, mají svůj hospodářský význam. Existuje řada pěstovaných odrůd jeřábu ptačího a někteří vědci detailně zkoumali chuťové i aromatické vlastnosti bobulí – dokonce sledovali, jak se jejich profil proměňuje během zrání.

Kromě pěstovaných odrůd (ať už ovocných či okrasných) najdeme i celou řadu mezidruhových hybridů (mezi různými druhy jeřábu ptačího), a dokonce i mezigenových: jeřáb ptačí byl křížen například s aronií, mišpulí, muchovníkem, hlohem, ale i s jabloní či hrušní. Slavná Nevěžinská jeřabina přitom není samostatný druh, ale pouze odrůda Sorbus aucuparia.

Aromatické látky, které utvářejí vonný profil jeřabin, zapadají do známého vzorce mnoha druhů ovoce a bobulí: jde především o směs aldehydů, esterů, alkoholů, karboxylových kyselin a terpenů. Z těch hlavních jmenujme: mezi aldehydy – benzaldehyd (hořké mandle, třešeň), hexanal a trans-2-hexenal (čerstvě posečená tráva, zelená slupka banánu); mezi estery – hexylacetát (hruška, jablko, banán), butylacetát (kandované ovoce–banán–hruška–ananas), propionáty (ovocné s „fermentovaným“ nádechem) a estery cis-3-hexenolu („listový alkohol“); mezi ketony – methylheptenon (zelenina, zelené fazolky, sýr, citronová tráva, jablko); a mezi terpeny – E-β-karyofylen (nasládlý, dřevitě-kořeněný, hřebíčkový), Z-ocimen (bazalka, mango), α-pinen (pryskyřičný), linalool (koriandr, levandule), limonen (pomeranč), a α-gurjunen (dřevitý, balzamický).

Parfuméři nás jeřabinovým akordem rozmazlují jen zřídka: například Berry Painting od Ruskolon Andreje Chibisova, a někteří si možná vybaví Ryabinushku od Northern Lights. Sám vnímám hořké jeřabiny, rozdrcené v dlaních, ve Faberlicově Pour Toujours od parfumérky Nejly Barbir – ta mimochodem stála i za legendární Dunou od Diora. Podělte se o své dojmy, pokud jste se s jeřabinou v parfémech také setkali: teď je pro to ten pravý čas!