Le Mat od Mendittorosa: Filozofické hry blázna
Recenze parfému

od Alex (Sane-Witch) Osipov
03/21/24 07:20:01

Pokud si vzpomínám, kosmetický průmysl se obrátil k tarotovým kartám dvakrát (pokud byly i jiné pokusy, nevím o nich). Jeden pokus byl velmi úspěšný, zatímco druhý byl velmi neúspěšný.

Začněme tím druhým. V letech 2009 až 2012 vydala společnost Dolce & Gabbana úžasnou sérii devíti vůní, jejichž názvy si vypůjčila z hlavních arkán tarotu. Bylo to překvapivé ve všech ohledech.

Proč si autoři z celé řady karet vybrali právě 1, 3, 4, 6, 10, 11, 14, 18 a 0 (mylně nazývanou 21.)?

Proč vzít hluboký symbolický systém, proslulý svou mnohovrstevnatou vizuální symbolikou, zbavit ho všech symbolů a vydat ho v prostých, zjednodušených lahvičkách s naprosto nahými modely pro reklamu?

Proč jsou vůně s tak krásnými a složitými sémantickými narážkami tak primitivní a nezajímavé?

Vzpomínám si, že se mi doma válelo několik miniatur – všechny jsem je dal pryč: nebylo doslova k čemu vonět. A nebylo se na co dívat.

A teď k tomu dobrému. V roce 2021 udělal Dior kampaň na tarotové karty, kterou teď ukazuji druhé kohortě svých studentů.

Film Château de Tarot (Tarotový palác) lze vnímat jako soubor vizuálně příjemných a nesouvislých obrazů. Skutečně, pro ty, kteří považují vše, co přesahuje materialistický pohled na svět, za pouhé výmysly a kterým symboly a narážky připadají jen dráždivé, je právě takto vnímán. Ale těm, kteří tento jazyk umí číst, se autorům podařilo vyprávět příběh tak soudržný a tak esoterický, že kulturní historik ve mně tleskal vestoje.

Existuje mnoho způsobů, jak projít Velké arkány tarotu. Je to skutečná mapa filosofické gnóze, přístupná výkladu podle nejrůznějších klíčů, od renesančních alegorií po jungovskou psychoanalýzu. Snadno mohu vyjmenovat půl tuctu cest, z nichž každá má jiné úkoly a konečné cíle.

Zde nám však neukazují nic menšího než alchymistický opus (známý také jako Velké dílo), vrcholící ve Sňatku, kde dochází ke konečné individuaci a splynutí lidské podstaty s božskou – nikoli po smrti, na onom světě, ale tady a teď, v životě jednotlivce.

Ano, je to v reklamní kampani na couture šaty předního francouzského módního domu. Úžasné, elegantní dílo.

Blázen v tomto filmu je obzvlášť okouzlující. Je to mladičká bytost neurčitého pohlaví s pestrobarevným peřím v rozcuchaných vlasech, která provází hrdinku a hrdinu na jejich cestě labyrintem karetních archetypů a komunikuje s nimi ptačí řečí – cvrliká, cvaká, šeptá a chichotá se, dělá různá gesta, ale nikdy nic nevysvětluje slovy.

Blázen představuje ne-racionální, instinkt, kabalistický Nefeš, jungovské Id, šílenou, zvířecí duši, která ví všechno na světě, ale nedokáže mluvit, ba ani myslet.

Ve scéně se Spravedlností ukazuje Princezně jednu možnost, pak druhou, třetí, všechny odmítá a nakonec se spokojí s poslední, nejmenší vahou. Totéž dělá s princem, který hledá cestu hradními chodbami. Tady, tam, vzadu, vpravo... ach, ne, ať je to támhle. Skrytý význam zde není jen v tom, že se má jednat podle intuice, ale také v tom, že všechny směry jsou si svým způsobem rovny – cesta je tam, kde jste.

Je to něco jako taoismus.

Na propagačních fotografiích k vůni Le Mat ukazuje Stefania Squeglia, majitelka značky Mendittorosa, Blázna z marseillského balíčku. Je oblíbený a rozpoznatelný, i když sem tak docela nezapadá.

Blázen z marseillského balíčku

Marseillský tarot je rodina balíčků pro hraní tarotu, které spojuje podobný, primitivně lidově-umělecký design (byly tištěny podle dřevorytů), známá od první poloviny 18. století. V té době se tyto karty poprvé staly populárními pro věštění. Skutečný rozmach tarotu jako okultního a věšteckého systému nastal později, v 19. století.

Nejstarší kompletní tarotový balíček se však objevil v letech 1451-1453 v Miláně na svatbě vévody Francesca Sforzy a Bianky Marie Viscontiové, po níž je dnes pojmenován "Visconti-Sforza Tarot". Dior tyto karty použil ve videu.

Blázen z balíčku Visconti-Sforza

Její bohatý renesanční design a zlatě zdobené pozadí se mnohem lépe hodí k estetice vůně, o které dnes hovoříme.

Stojí za zmínku, že velký tarotový balíček (78 karet) se skládá z tzv. velkých a malých arkán. Hlavní arkány jsou významově významnější, ale z hlediska svého vývoje jsou mladší.

Menší arkány se podobají známému hracímu balíčku čtyř barev s číselnými a dvorními kartami v každé z nich. Předpokládá se, že prototyp těchto karet vznikl v 10. století v Číně. Do Evropy se postupně dostaly přes Indii, Persii a arabský Východ. Původ tohoto bloku je čistě herní a lidový.

Velké arkány představují soubor existenciálních alegorií. Na kultivovaných italských dvorech se používaly k filozofickým hrám, které popisovaly vesmír a hierarchii duchovních sil a nabízely účastníkům možnost vyniknout svým vzděláním a výmluvností. Podobně je tomu v Petrarkově básni Triumfy, která zobrazuje vítězství lásky nad člověkem, čistoty nad láskou, smrti nad čistotou, slávy nad smrtí, času nad slávou a věčnosti nad časem.

Do této kategorie duchovních symbolů patří i Blázen. V moderní praxi je jeho výklad dvojí. Kontinentální tradice se domnívá, že karta zobrazuje nevědomou, neosvícenou duši, kterou trápí výčitky svědomí za její hříšnost (pes kouše postavu do hýždí), která si dosud nezasloužila zjevení a nevědomky bloudí po cestách pozemského života. V této tradici nemá karta žádné číslo a je umístěna mezi 20. a 21. arkánem.

Anglická tradice přisuzuje Bláznovi podstatu na samém prahu vtělení do osobnosti – moudrou, spontánní, chaotickou, iracionální a otevřenou všem možnostem. Zde jde karta v balíčku jako první (s číslem 0) a slouží jako počátek všeho.

Odborníci tvrdí, že v tarotu existuje pouze jedna karta – Blázen, v níž je obsaženo ostatních 77 karet.

Právě v anglické tradici se v ikonografii karet poprvé objevila růže. Je však bílá, což symbolizuje touhu směřující k duchu.

Růže uprostřed Le Mat je tak složitě propletena bylinami a pryskyřicemi, že se vůbec nezdá být bílá. Spíše má barvu západu slunce.

Je, řekl bych, drsná, silná, s tóny koňaku a pelargonie. Nekompromisní růže s úderným počátečním poselstvím, která téměř vzápětí s blaženým úsměvem rozpřáhne ruce a padá zpět do propasti v nesmyslné důvěře, že ji andělé ponesou na svých křídlech a ona nezakopne o kámen... Růže bezpodmínečné lásky ke světu.

Zajímavé je, že hlavním doprovodným tónem je immortelle, suchá, senná a medová, spojená buď s uschlými kyticemi ve staré váze na krbové římse, nebo s polem spáleným a pozlaceným letním sluncem. Její kouzlo spočívá v kombinaci hořkých a sladkých bylinných tónů: hořká sladkost života, immortelle, nostalgie staré duše, která znovu vstupuje do kola znovuzrození.

Stáří, starobylost jsou dalším klíčovým tématem této vůně. Rozprostřená, sirupovitá růže, tělová immortelle, hořké pačuli, suché, palčivé koření, to vše vyvolává představu starých truhel, archivních skříní a muzejních skladišť, kde tiše spí relikvie minulosti, uchovávající zkušenosti a duši stovek generací. Zdá se, že vůně žije už tisíce let, ale její tvář je mladá a krásná, její vnímání plné svěžesti a připravenosti na zázrak jako Eve z Only Lovers Left Alive.

Zároveň je Le Mat zřejmý středomořský východ, poměrně těžký díky dřevitým a pryskyřičným tónům. Pryskyřice zde nejsou chrámové kadidlo, ale mastika a labdanum, jako by se na větvích objevily husté, sladce ostré kapky a uschly pod horkým sluncem. Je to příroda, divoká, prastará, trpělivá, nikoliv struktury vybudované člověkem, duševní či hmotné.

Závěr Le Mat je rozkošný: pryskyřice zůstávají, ale získávají minimální čokoládové a vanilkové nuance, téměř krémové a dětské, právě tak akorát pro kartu, která kromě jiných významů zahrnuje vnitřní dítě a věčné božské dítě.

Málokdy se vidí, aby vůně v sobě zahrnovala tolik poezie a tolik alegorií – Mendittorosa je tím proslulá. Navíc je tento parfém božsky klidný a plný vnitřní důstojnosti a odstupu – klidu, moudrosti a osvobození od marnosti. Vynikající nástroj pro psychoterapii a vnitřní magii.

Fotografie z oficiálních webových stránek Mendittorosa