Teti, nejnovější vůně od Lorenza Villoresiho, staví na komerčních klišé: červené bobule, vodní magnólie, světlé pižmo. Dnes recenzuji verzi eau de toilette (existuje i parfémovaná voda). V mnoha ohledech to nevoní jako niche parfém. Chybí jí hloubka, působí rušivě uměle a její struktura – „poprsí vpřed, boky zpět“ – mi připomíná design bytových vůní, jako když jsou osvěžovače vzduchu samý třpyt, ale bez stínu.
Myslím, že tu jsou dvě hlavní zajímavosti coby odpověď na to, co jsem právě napsal. Zaprvé, v ovocném salátu Teti najdete nečekané textury, které skutečně dodávají známému profilu trochu niche elegance. Zadruhé, Teti mi mnohem víc připomíná doprovod k Teint de Neige než součást kolekce Mare Nostrum. Není vůbec mořsky slaná! Je to spíš pižmo polité džemem a usušené do pergamenové křupavosti v troubě. Pokud je Teint de Neige hutný, hrudkovitý cukrový sníh, pak Teti je tentýž profil vysušený do posledního krystalku a promíchaný se zmrzlými jahodami.
Uvedené hlavní tóny: mandarinka, bílé květy, mimóza. Co cítím já: červený rybíz, jablko, kosatec. Jinými slovy, citrusy, indol a medový semiš, které značka deklaruje, se nakonec projevují méně jako kyselost, sex a kůže a více jako ovocné pyré, křupavost a papír. Úvod je trpký, ale nevzbuzuje ve mně vzpomínku na Amalfi. Vůně je věrná flakonu: růžová, zářivá, neonová! Stejně jako Ushirā od Karmic Hues používá pomeranč a růži k vykreslení červené kyselosti, Teti voní ostře, ale zároveň tvářičkově, hravě, v odstínech pokožky od fuchsiové po korálovou.
Vystoupí tu i škrobová, až křupavá nota ve stylu Granny Smith, podpořená vláknitou kosatcovou vibrací. Je to jako zkřížit Be Delicious od DKNY s Love In White od Creed – křupavé hotelové povlečení napuštěné jablečně sladkým pracím gelem. Tuhle fázi miluju i nenávidím. Na jednu stranu je v rámci niche světa jedinečná. Na druhou, každá druhá jablečná svíčka voní trochu jako cukrová řeřicha Teti. No, když už další Creed, Acqua Fiorentina, staví na jablku, citrusech, růži a švestce, můžeme ho přihodit jako kontrapunkt k Tetiho gumovému rybízovému ceviche. Na mé kůži vše skončilo na kyselé notě, doslova i obrazně. Teti začíná širokým jiskřením a do čtvrté hodiny se z jahodového mojita zostří do citronové hořkosti – tenká, ale alespoň krajková ve své ženskosti.
Pro mě Teti staví na osvědčeném komerčním profilu jahodovo-jablečného punče, kterému dodává špetku niche noblesy texturami dřevěných třísek a čajového ubrousku. Docela jednoduché, docela příjemné, ale možná až příliš jednoduché a ne úplně dost příjemné.
