NEJLEPŠÍ VŮNĚ JARO-LÉTO 2025: Matt Morris a Sergey Borisov
Fragrantica
od
Matt Morris, Sergey Borisov
07/03/25 03:30:02
Matt a Sergey vybírají vůně z ultra malých i dobře zavedených niche, v širokém cenovém rozpětí, včetně velmi dostupných.
S radostí mohu říct, že mě v téhle první polovině šíleně rušného roku zaujaly a uchvátily novinky ze všech koutů parfémového trhu. Nové nezávislé domy, zavedené niche i designérské značky, ale i regály s celebritními licencovanými třpytkami v Ulta – všechny přinesly jak překvapení, tak hloubku.
NEJLEPŠÍ VŮNĚ
Serviette je nový newyorský projekt Kanaďana Treye Taylora, chráněnce indie ikony Marissy Zappas. Se zkušeností z psaní a editace pro řadu prestižních uměleckých a kulturních magazínů nesou čtyři úvodní vůně Serviette Taylorovy otázky a postřehy kolem chytrých kontrastů: minulost/současnost, vysoké/nízké, botanické/umělé.
Všechny tyto vůně jsou kuriozity, které stojí za to zažít. Každá je vystavěna s rozverně chytrým využitím hořkých tónů, které vystupují z hedvábných směsí. Ale mým favoritem, a upřímně i nejoblíbenějším letošním vydáním vůbec, je Ruche – nesmazatelná kompozice ovoce, zeleně a krémového dřeva. S galbanem zacházím obzvlášť opatrně – je pro mě synonymem Bandit od Germaine Cellier a objevuje se v řadě mistrovských děl starých téměř sto let. Galbanum se umí rozkmitat od ostrých, povzbuzujících koženo-zelených efektů až po trpkou, šťavnatou ananasovou stránku. Brilantnost Ruche je v tom, že využívá obě polohy k smyslové nádheře. Skutečně krásná malina – jako kdyby byla ta malinová nota v pozadí Misii od Oliviera Polge pro Chanel zesílena do hlavní role – dál rozvíjí tu nejsofistikovanější ovocnou zápletku.
Na dandyskou osobnost Ruche má podíl to, jak zeleno-ovocná kompozice spočívá na latentně hladkých, jemně pudrových a krémových tónech santalového dřeva. Ruche by mohla nosit Romaine Brooks, dekadentní hrdinové z filmu Saltburn (2023) od Emerald Fennell, nebo ten mile podivínský školák, co do školy nosí vesty a kapesní hodinky.
Už je to pár let, co Wienerblut představil novou vůni do své řady – konceptuálního historického projektu inspirovaného Vídní přelomu Belle Époque. Čekání se vyplatilo, protože v kolekci, kde je víc parfémů, do kterých jsem se bezhlavě zamiloval, je Ballroom Bohème možná mým nejoblíbenějším. Letos mám pocit, že mě víc než kdy jindy dusí sladké-a-pouze-sladké-a-nic-než-sladké vanilky, takže je o to výraznější užít si tu opravdu jemnou, nuancovanou vanilku, která se vine jako stužky kolem tabákovo-hřebíčkové směsi, hedvábně vyvážené ve směsi koření, kouře a luxusně hebkého těla.
Wienerblut je značka s vytříbenou inteligencí, která se nikdy neopakuje ani nezahltí svou kolekci zbytečnostmi. Stejně jako kulturní dědictví rakouské metropole – její promyšlenost je vyvážena tou nejrafinovanější rozkoší.
Marlou je jednou z mých nejoblíbenějších parfémových značek, která ovládá ty nejelegantnější a nejvíce vytříbené tělesné nuance. Vůně v jejich portfoliu patří k nejvíc erotickým, chlupatým, animalickým na trhu – každá je svébytnou, výmluvně smyslnou fantazií. Preciznost v každém detailu značky je bezchybná a já zůstávám oddaným fanouškem.
Marlou letos uvedl dvě nové vůně; obě jsou výjimečné, ale Doliphor je, upřímně, natolik ohromující zážitek, že bych ji označil za vysoké umění. Nedokážu rozhodnout, jestli Doliphor není pro slabší povahy, nebo právě naopak – jeho jemnost je součástí jeho výjimečnosti. Doliphor je extrémně subtilní záležitost, která přesto nabízí tolik komplexity, že pro ni těžko hledám slova. Vím ale jedno: pro tu skupinu milovníků parfémů, kteří si stěžují na výdrž, siláž a výkon za své peníze, tohle bude jen urážka vašich smyslů. Pokud máte sklony reptat nad jemností, pokud považujete měkkost za chybu designu, pokud vás uspokojí jen ty nejhlasitější, nejvýraznější supervýkonné vůně a baví vás jen střet fast fashion triků s übermensch eugenikou, pak s touto nenápadnou, pečlivě vycizelovanou rapsodií nemáte co dělat.
Doliphor žije těsně u kůže, svádí nositele k rozkošnému vnitřnímu prožitku a erotické fantazii à la Anaïs Nin. Nejvýraznější notou mezi těmi nejtiššími, dechovými odstíny Doliphoru je suchý, oříškovo-kosatcový akord semínka mrkve, plyšově usazený v laktónovém oblaku. Neslazená krémovost – vařené mléko a šlehačka v jednom – doplňuje téměř neznatelný tón syrového ovsa. Příjemný, zářivý kmín – ne kyselý, ne spálený, ale velmi veselý – se prohání ve spodních tónech spolu s kostusem, který spolu s mrkvovým semínkem patří k mým nejoblíbenějším čichovým materiálům. Doliphor je zpocený, aniž by byl odérový, a je to jeden z nejsmyslnějších parfémů, jaké jsem kdy cítil. Ale znovu opakuji: osloví jen ty, kdo si libují v tichém rozjímání. Je to, jako by se edwardiánská pornografie předčítala šeptem.
DALŠÍ OBLÍBENÉ VŮNĚ:
Ylang Ylang Fizz od Régime des Fleurs
Jen málokteré značce zůstávám tak věrný jako Régime des Fleurs. Je vizionářská, umělecká, vždy promyšlená a hledá nečekané způsoby, jak vzdát hold opravdu krásným materiálům. Od prvních vůní je to kult květin – podává je opojně, svůdně, vodnatě a svěže. V posledních letech přinesli několik parfémů, které znovu interpretují témata a konvence, jež jinde končí jako přeslazené cukrové bomby, a místo toho dávají vyniknout důstojnosti a hloubce precizně vystavěných kompozic: Green Vanille i Fleur Éclair – naprosto dokonalá kombinace kakaa a kardamomu, kterou miluji natolik, že si šetřím každý tester a přeji si jednou plnou lahvičku.
Nově se k této skupině přidává Ylang Ylang Fizz, další elixír, který má stejně tolik rozumu jako krásy. V této novince pro řadu Fait Main značky Régime des Fleurs hledala zakladatelka a zkušená parfémářka Alia Raza, co ještě může ylang ylang – přírodní bonbón – nabídnout kromě své typické svůdné sirupovosti. Výsledkem je osvěžující suchá limonáda, která klade důraz spíš na podstatu tropických květů a plodů než na jejich sladkost. Nosí se jako soliflore v tom smyslu, že všechny složky směřují k novému pohledu na ylang ylang. Guava dodává tělo, pepř a koriandr zase ostrost. Vybavují se mi příběhy o žhavém životě a rozmnožovacích rituálech džunglových rostlin: květy, nektar, pyl, šťavnaté plody, semena vydolovaná z měkké dužiny – ach ano! Je to skvělá volba do horkého počasí, ale má i bohatost, která překračuje roční období.
Jérôme Epinette přináší novinku rozvíjející se značky NOYZ: Detour je velkolepá bílá květinová kytice podpořená mandarinkou a vanilkou. Čte se jako velkorysost a opulence pozdně osmdesátkových květin, ale při přivonění je svěží, elegantní, strukturovaná a vzdušná. Naprosto současná, aniž by sklouzávala do vágního, bezzubého nihilismu, Detour navazuje na společenskou, uhlazenou estetiku snadno nositelných vůní populárních v open space kancelářích, ale i v této zdrženlivosti nabízí jemně formulovanou báseň, která ukazuje, jak nádherné mohou být ovoce, květiny a hlavně vanilka v dechu kvaziminimalistických žánrových fúzí.
Další z mých nejvyšších doporučení pro parťáka do horkých letních dnů je další z prvních vůní Serviette. Ačkoliv Frisson D'Hiver v překladu znamená „zimní mrazení“, vnímám to spíš jako jméno pro noblesní sorbet nebo stánek s ledovou tříští. Frisson D'Hiver je marmeládový dreamcicle, který jiskří vílím prachem a ledovými krystalky. Kdyby Fleurs d'Oranger od Serge Lutense měla rozvernou mladší sestru, Frisson D'Hiver je Skipper ke klasické Barbie. Konvalinka a jasmín rozvíjejí povznášející, jemné stránky pomerančového květu, který je tu v nejkřišťálovější a nejzářivější podobě. Pod ambrozií květin se smyslnější stránka jasmínu noří do jantarově semišové smyslnosti s labdanem a špetkou vanilky. V pozadí tančí odkazy na rané Guerlainy jako Jicky, Mouchoir de Monsieur a Candide Effluve. Frisson D'Hiver se nosí jako procházka jasným, pečlivě upraveným parkem – samé volno, mlsání ledových dobrot a sluneční paprsky.
OLFACTORY SERIES 1 od Jil Sander
Ke značce Jil Sander jsem si našel cestu, když její přehlídky navrhoval Belgičan Raf Simons. O něco později jsem si zamiloval řadu jejich parfémů: bývají chytré, ale ne překombinované, nejsou tak drahé jako jiné designérské značky, ale voní luxusně. Na začátku letošního roku mě zaujal příchod OLFACTORY SERIES 1 – flakony snad poprvé připomínají plyšovou minimalistickou estetiku značkového oblečení a kabelek. Tahle kolekce je cenově výš než většina předchozích Jil Sander vůní, takže jsem k ní přistupoval s vyšším očekáváním.
Co mě dál fascinuje, je, jak elegantně každá vůně interpretuje noty – a upřímně, často právě ty, které jinde nemusím. Miluju med, ale málokterý parfém, který nabízí žhavý pohled na jeho bohatý, voskový, sladký, balzamický profil, je opravdu nositelný. A přesto Miel od Jil Sander může být poslední medovou vůní, kterou potřebuju hledat. Je realistická, ale uhlazená a hladká, nikdy nesklouzne k přeslazenosti. Aldehydy, které prostupují celou kolekcí, jsou skvělé, ale nejvíc mě baví ve svěžím, trpce jiskřivém Leaf. Kolekci stále poznávám nošením, ale momentálně je mým překvapivým favoritem Coffea. Upřímně, nemám rád, když mi po kavárně načichne oblečení, a tohle je naštěstí něco úplně jiného – nečekaně pudrová skladba, kde orris a peru balzám vytvářejí oslnivou čichovou poezii. S delším nošením se tahle vůně možná dostane do mého výběru roku.
Le Perce-vent není nejdivočejší nebo kulturně nejprovokativnější novinkou od Serge Lutense – možná si je ty největší pecky šetří pro chystanou kolekci Royaume des Lumières. Ale v Lutensově domě a fantazijním vesmíru, který nám za poslední téměř čtyři dekády dal tolik svůdných provokací, se i zdánlivě jednoduchý úkol může proměnit v něco výjimečného (neříkám, že vždycky – nechoďte po mně). Od začátku je jasné, že tahle vůně míří jinam než oblíbené kořeněné, dušené, lepkavé svůdnosti, které tvoří jádro Lutensova portfolia; přesto v ní cítím ozvěny několika klamně jednoduchých předchůdců. Le Perce-vent je novou generací průzračného, jiskřivého kadidla, které známe z L'orpheline (2014), s přívalem aldehydů, co se rýmují s Dent de Lait (2017). Stužky suchých bylin a koření ze Serge Noire (2008) se tu potkávají se zdrženlivou pikantností Poivre Noir (2022). Myslím, že časem tohle období v Lutensově tvorbě pojmenujeme jako svébytnou etapu navazující na relativní lehkost kolekce Les Eaux de Politesse. Je to krásné zpracování šalvěje a obdivuji, jak se tu náznaky hřejivosti prolínají s jiskřivou, šumivou vzdušností.
Upřímně: nevím, jestli Iconic voní jako *některá* z uvedených složek. Možná vůbec. Podle marketingu jsem nečekal, že se mi bude líbit, ale jsem přesvědčený, že kdyby ten juice byl v jiném flakonu s jiným logem, každý by ho snadno přijal jako vkusnou, nenápadnou narážku na odlesky disko koule – postříbřený, prostě příjemný na nošení.
Iconic se nosí ultra lehce – je to voňavý ekvivalent rozjasňovače, který přidává jemný, třpytivý závoj na ostře modelovaných lícních kostech. Iconic není ikonická; její krása je přízračná, složená z neposedných abstraktních vírů techno-pižem. Je to paradoxní potomek stříbrných třpytek a mizícího inkoustu. Jsou to kovové pláty, které dřív foley artisté používali k napodobení hromu. Je to chromování.
Nemám nic proti slečně Hilton. Většinou o ní moc nevím, i když si myslím, že její klubové singly zhruba od roku 2006 jsou podceňované – za mě mají šmrnc. Taky vlastně nechápu, kdo je její publikum, komu je značka určena. Možná proto cítím u Iconic zvláštní rozpor mezi „čím“ a „jak“. Ať tak nebo tak, ty vzdušné, kovové, kyberkvětinové přízraky tvořící Iconic jsou fantasticky avantgardní-lite – kovové, éterické, minerální v dekonstruovaných průchodech údajnou pyramidou složení.
Když přijde čas sestavovat seznamy nejlepších vůní roku nebo pololetí, vždycky si říkám: „Všechno dobré vzniklo DÁVNO, rozhodně ne letos.“ Začnu touhle smutnou myšlenkou, pak postupně sepíšu dlouhý seznam vůní, které mě letos zaujaly – a nakonec ho musím zkrátit. Nových skvělých vůní je prostě příliš mnoho!
NEJLEPŠÍ VŮNĚ
Větrná květnová zahrada zalitá sluncem – konvalinky, pivoňky a magnólie rozkvétají v průsvitné pižmové mlze. Vůně vytváří bezstarostnou, čistou atmosféru líné letní dovolené v lehkém lnu, za zpěvu ptáků a naprosté absence zpráv.
Pro milovníky silných kořeněných nápojů a fanoušky tvorby Bertranda Duchaufoura je nová vůně vytvořena v jeho typickém stylu „kadidla a koření“. Struktura je povědomá – jako by byl Jubilation Man zkoncentrován a ozdoben pomerančem, aldehydy a borovicovou pryskyřicí. Altamura je velmi silný a opojný parfém, doporučuji na chladnější dny.
Neuhasínající jiskra v oku, zvonivá energie kolínské, náboj vitality a síly na celý den. Kořeněná kolínská pro muže 21. století: hřebíček, muškátový oříšek, grep a zázvor na moderních „věčných“ ambrových materiálech.
DALŠÍ OBLÍBENÉ VŮNĚ:
Vůně rozkvetlého lipového háje. Nic víc, nic míň.
Jemné bílé světlo na kůži, hlava v oblacích, srdce v klidu – i lopatky začínají svědit, jako by vyrůstala andělská křídla.
Zkoumání zeleného světa flóry, návrat do dětství s poškrábanými, zeleně zbarvenými koleny.
Naturalistická ambra. Výrazné mořské tóny evokují vůni živých ekosystémů – jako by vracely život zpět do moře.
Autoři

Matt Morris
Matt Morris is a dedicated polymath who has exhibited art...

Sergey Borisov Editor, Columnist
Sergej Borisov vystudoval fyziku na Krasnojarské univerzi...
Nové komentáře
Staňte se členem této online parfémové komunity a budete moci přidávat své vlastní recenze.
Recenze vůní: 254
Milovníci parfémů: 3,012
Online právě teď: 2
Fragrantica in your language:
| English | Deutsch | Español | Français | Italiano | Русский | Polski | Português | Ελληνικά | 汉语 | Nederlands | Srpski | Română | العربية | Українська | Монгол | עברית |
Autorská práva © 2006-2025 Magazín parfémů Fragrantica.com - Všechna práva vyhrazena - bez předchozího písemného souhlasu nic nekopírujte. Přečtěte si prosím podmínky služby a zásady ochrany osobních údajů.
Fragrantica® Inc, Spojené státy