NOKI od Pineward Perfumes: Na křižovatce přírody a snů
Recenze parfému

od Alex (Sane-Witch) Osipov
10/28/25 05:00:02

O této značce nevím vůbec nic – kromě toho, co jsem si přečetl na jejich webových stránkách.

Vzorek jediné vůně ke mně doputoval náhodou, od přítelkyně a spřízněné duše v parfémovém šílenství, těsně před mým vystoupením ve hře U jestřábí studánky, kde se dějí jiné zázraky.

Nejdřív jsem k ní jen přivoněl (a považoval ji za další chytlavý řemeslný niche), pak jsem si přečetl Slova tvůrce – a pak jsem ji zkoumal pozorněji... a byl jsem ohromený.

Teď chci víc, ale značka nemá mezinárodní distribuci a mimo Státy na její vůně narazíte – jako já – jen náhodou. Nebo musíte vědět, koho se ptát.

Název značky, Pineward, mě okamžitě zaujal. Nick Nilsson chce tvořit parfémy, které člověka přenesou za hranice současné civilizace, do země divokých lesů s jejich mlhami, mechy a bažinami, s kapradinami a vlhkostí stékající z listů, s kulatýma žlutýma očima pozorujícíma z houští. Zve vás nejen do skutečné přírody, ale i do prastarých černých lesů fantazie – což je téměř totéž.

Nick miluje borovice a jehličnany obecně a jejich aroma tvoří základ jeho kolekce, ale děje se toho mnohem víc. A ano, snaží se tvořit vůně, které jsou krásné, nahé a nestydatě upřímné. S ohledem na to, že "Noki" je pro Nilssona docela netypická – je až příliš ovocná –, myslím, že se mu to daří dokonale.

První, co vás na "Noki" zaujme, je silný mátový tón – tak autentický, že máte pocit, jako byste žvýkali mátový keř přímo na záhoně, aniž byste jej utrhli, na všech čtyřech. Je úžasné, jak všestranná máta dokáže být! Sladká, chladivá, trpká, pálivá, až esenciálně olejová.

Hned je jasné, že tím vůně nekončí a že je mnohem bohatší, ale máta všechno zastíní, dovoluje jen tušit, jen předjímat přítomnost bujné vegetace okolo. Zajímavé je, že máta v sobě skrývá podtóny borovice, borovicového dehtu a ananasu – a ten ananas je skoro kosmický, hliníkový, raketový, evokuje jasnou tvář androida spícího v srdci vesmírné lodi mířící ke hvězdám. Máta v této fázi řídne do úzkého paprsku světla, oslepujícího a ledového na dotek, ztrácí vše tělesné, zemité, živé.

Je to vůně monoaromatická a zároveň ne. Zdá se, že v ní není nic než máta, ale pod ní se skrývá tucet dalších barev, které ještě nebyly odhaleny, a navíc charakteristická šedá ambra – ne orientálně hřejivá, ale přesně ta olejovitá, bezbarvá, rybí a živočišná; hutná, lehce štiplavá šedá ambra.

Už dlouho jsem se nesetkal s něčím tak originálním a lakonickým, co se týče olfaktorického myšlení – minimalistickým. Máta a ambra voní z flakonu všepohlcujícím způsobem, ale na kůži, jak se pomalu zahřívá (metamorfóza trvá asi půl hodiny), začíná na povrch vystupovat kyselý ovocný tón rebarbory – také nesmírně autentický, fotorealistický; kapku po kapce, po vlásečku.

Vůně se rozvíjí tempem largo – je neuvěřitelně neuspěchaná; člověk ji chce doslova popohnat, ale není možné jí vnutit jiný rytmus, takže vám nezbývá než ji přijmout... a to je samo o sobě zen, malá aromatická autoterapie. Noki tanec není vleklý, není zpomalený oproti nějakému běžnému standardu. Je mimozemsky plynulý a pomalý. Vše, co v sobě má, odkryje jen ve svém vlastním tempu – a ani o vteřinu dřív.

Další tón přináší intenzivně zralé, sladké tropické ovoce. Proti předchozím chladným, kyselým, bezbarvým a kovovým prvkům působí nepatřičně. Až téměř obscénně, téměř opile, téměř bujně – ale to vše je jen iluze kontrastu. Jak odvážný a talentovaný tah!

Do tohoto medově sladkého ovoce pak vstupuje další kontrast, opět kyselý a trpký: rybíz, v mé oblíbené podobě celého keře vhozeného do mixéru, kde cítíte bobule, listy, větvičky i pupeny. Keř se však chová milosrdně – není ho mnoho, ale všechny složky ucítíte naprosto jasně. Právě na této notě se vrací pocit sterilního vesmírného kovu, současně ledového i rozžhaveného.

A jak napovídá název i filozofie značky, závěrečná část plató přináší fantaskní borovicový dojem s nádechem žuly a vody. Tóny posledního dějství se prolínají až k nerozeznání – je to ten rozkošně záměrný a umělecky sjednocený akord, v němž je přítomno vše výše zmíněné, ale hranice mezi jednotlivými hlasy už mizí. Teprve v samotném závěru se objeví zajímavý a kvalitní santal, rovněž přírodní, mírně slaný, sladký a dřevitý, který se také rozpustí ve scénografii. A ano, po tom všem je "Noki" vnímána jako pinie – ale naprosto oneirická, snová, halucinační... a nelze se od ní odtrhnout.

Tyto parfémy nejsou určeny k ozdobě, zkrášlení ani k žádnému jinému účelu, který by mohl pomoci v orientaci ve společnosti. Jsou tu pro cestování, pro vnitřní výpravy, pro rozjímání nad krajinami představivosti... Navíc já, vášnivý vizualista, jsem zjistil, že když k nim přivoním, téměř nevidím obrazy – můj nos je vnímá bez obvyklého převodu do vizuálních představ, a to je samo o sobě nová a zajímavá zkušenost.

Nevím, jestli jsou ostatní vůně Pineward stejně dobré, ale pokud na ně na svých cestách narazíte, nenechte si je ujít.