S řadou Miss Dior se děje něco zvláštního. Obecně se má za to, že parfémy jsou čím dál „intenzivnější“, protože zákazníci touží po větší výdrži a projekci, dávají přednost síle před jemností. Když se podíváte na jinou neustále upravovanou řadu, třeba Armani Code, je cítit, jak strategie hrubé síly vyšších koncentrací prosakuje i do způsobu, jakým se dnes vyrábějí EdT. V podstatě se tak výrobní pás posouvá od parfému k toaletní vodě, dole zůstává prostor pro inovace – ti nejtěžší mohou experimentovat, ti nejlehčí splývají. Sauvage Elixir je toho dobrým příkladem.
U Miss Dior je to ale spíš naopak. Ne že by těmto Miss chyběla síla nebo ona fackující jednorozměrnost, která je dnes typická pro neonové Lego vůně – hranaté a těžkopádné. Dior do tohoto trendu zapadá výborně. Co ale dělá strategii Miss Dior podivnou a odlišnou od zbytku, je to, že intenzivní flakony přebírají stylové vzorce od sousední, o stupeň lehčí koncentrace, a mezera, která vzniká, je na samém vrcholu řady – u EdT. Jako obrácené domino si nová Miss Dior Parfum 2024 bere z původní Eau de Parfum 2017, a nová Eau de Parfum 2021 zase z původní Eau de Toilette 2013. Současná toaletní voda je z roku 2019 a čeká ji obměna. Místo aby Miss Dior zapustila kořeny, prohlubovala se do stínu, byla celá franšíza vytržena ze země a přelita cukrovou polevou. Aby zastavil rozklad, Kurkdjian jen vrství další a další cukrový sirup, až už nejsou vidět ani květy.
Napsal jsem článek chválící Miss Dior Le Parfum 2012. V té verzi byla cítit zemitost růží stejně jako jejich vášeň. Moc se mi líbila její vyváženost a jemné odkazy na dávné chypré, zasazené do dnešní doby. Jak poznamenal Miguel, tenhle nový Parfum je prostě „meh“. Téměř nic, co by stálo za řeč (aspoň v pozitivním smyslu). Není to ani šokující průšvih. Ne, jen průměrná ovocně-květinová, cukrově-pižmová mlha jahodovo-třešňového bonbonu a vanilkové kaše (což byl do značné míry i můj dojem z Eau de Parfum 2017, přičemž reformulace 2021 je ještě bonbónovější a ještě kašovitější).
Miss Dior Essence 2025 jsem na pultech zatím neviděl, ale hlavní tóny ostružin a marmelády mi moc důvěry nedávají – čekám spíš další dětinskou sladkost od Francise, který možná opět sáhne i po motivech Parfum 2012, pokud se bude držet svého obvyklého schématu.
