O jednorožcích, středověké historii a parfémech
Umění, knihy, akce

od John Biebel
03/29/24 05:30:01

Navštívit The Cloisters v newyorské čtvrti Washington Heights znamená vrátit se v čase. Toto muzeum a areál je zvláštní odnoží Metropolitního muzea umění a tvoří ho řada středověkých evropských kostelních klášterů, které byly rozebrány, převezeny do USA a přebudovány na fascinující muzeum propojených cest, sálů, zahrad pod širým nebem a kamenných galerií s nejlepším středověkým uměním, které lze ve Spojených státech vidět. Jedním z nejpozoruhodnějších uměleckých děl, která se v The Cloisters nacházejí, je skupina nizozemských tapiserií vytvořených v letech 1495-1505. Jsou známé po celém světě pro své vynikající detaily, vypravěčskou zajímavost a téměř vědeckou úroveň katalogu rostlin, jak byly známy v severní Evropě v době jejich vzniku.

Právě při návštěvě The Cloisters pozoroval parfumér Michael Nordstrand z New Yorku a New Jersey gobelíny, když ho napadlo, že událost, při níž se protnou tyto oblasti života rostlin, středověkého umění, mytologie a parfémů, by mohla být fascinujícím setkáním oborů. Nebylo by však místo pouhých přednášek o parfémech a dobových vůních obzvlášť zajímavé přivést účastníky přímo do centra dění a umožnit jim, aby si sami namíchali vůně?

Michael Nordstrand, parfumér a kreativní ředitel

Nordstrand má pro takový podnik jedinečné předpoklady. Je jedním z nejlépe střežených tajemství newyorského světa parfémů, má působivé zkušenosti s konstrukcí parfémů, kreativními konzultacemi, grafickým designem, dějinami umění, mytologií a botanikou. Mezi jeho tituly patří tituly a certifikáty v oblasti tvorby parfémů od společností Givaudan, ISIPCA a The Grasse Institute of Perfumery (aka GIP), stejně jako certifikát v oboru léčivých rostlin na Cornellově univerzitě se zaměřením na aromatické rostliny středověku. Pracoval na parfémech, projektech, konzultacích a kampaních pro značky Tom Ford, Jo Malone London, Estée Lauder, Parfumeurs du Monde, Robertet a mnoho dalších. V blízké budoucnosti bude na trh uvedena jeho vlastní parfémová řada Mythologist, kterou vyvíjí již několik let.

S ambiciózním nápadem v hlavě tedy Nordstrand přišel se svým návrhem k zaměstnancům The Cloisters a ti nadšeně souhlasili. Společně se rozhodli, že by měl za několik měsíců uspořádat workshop, který by byl zčásti historií, zčásti výrobou parfémů a zčásti dějinami umění, nazvaný What Do Unicorns Smell Like? (Jak voní jednorožci?) Datum bylo stanoveno a jednoho jasného únorového dne se v jedné z venkovních křížových chodeb muzea sešly desítky dychtivých studentů a nadšenců do umění, aby se naučili některé základy kompozice parfémů a lépe pochopili, jak botanika ve středověku ovlivňovala vonnou paletu. V rámci přípravy Michael vytvořil materiály, které byly naředěny na odpovídající úrovně použití pro míchání. Na velkém stole osvětleném denním světlem proudícím dovnitř byly materiály rozestavěné jako "laboratoř", volně rozdělené do pachových a funkčních kategorií. Řada z nich byly přírodní oleje a extrakty; některé byly akordy, které Michael sám namíchal, aby usnadnil míchání a pochopení jejich funkce v parfumerii. Například s akordy pižma složeného ze současných syntetických pižmových prvků se pracuje snadněji než s pižmem živočišného původu. Poskytl také více než tucet demonstračních receptur, které se týkaly jak konkrétních zástupců parfémových rodin (jantar, kůže, ovocně-květinové), tak historických "typů" (kolonie, chypre, fougère a voda královny Uher).

Pomocí těchto receptur jako hrubých proporčních vodítek by studenti mohli dosáhnout pochopení toho, jaké části se podílejí na výrobě konkrétního druhu vůně. Jakmile pracovali tímto způsobem, mohli si je libovolně upravit, a to buď pomocí materiálů v receptuře, nebo přidáním nových prvků, které v ní nebyly uvedeny. Stejně jako u mnoha jiných tvůrčích počinů, které zahrnují jak umělecké, tak vědecké poznatky, vede rozhovor mezi technickým a inspiračním přístupem k největším uměleckým skokům. Studenti v The Cloisters byli toho dne vyzbrojeni obojím.

Michael zahájil přednášku prohlídkou samotných tapiserií. Jsou to pozoruhodná umělecká díla plná pečlivých detailů a narativních sugescí. Prohlížet si je znamená vrátit se do pozdního středověku, těsně na prahu renesance, kdy byl západní svět ještě převážně agrární a hluboce mystický. Tapiserie vyprávějí příběh o jednorožci, který byl zajat, ačkoli celý příběh tapiserií není zcela znám. Spekuluje se, že byly vytvořeny jako svatební dar a mohou zobrazovat alegorii Kristova života. Vzhledem k tomu, že tapiserie byly během Francouzské revoluce zabaveny, o jejich původu se toho zachovalo jen málo, ale mnohé lze odhadnout ze samotných obrazů.

Jednorožec odpočívá v zahradě, tapiserie, The Metropolitan Museum Cloisters

Jednorožec odpočívá v zahradě, tapiserie, The Metropolitan Museum Cloisters (Detail, zobrazující kosatce a roztrhané květy dianthusů).

Jeden z nejznámějších panelů, známý jako The Unicorn Rests in a Garden (Jednorožec odpočívá v zahradě), zobrazuje jednorožce poté, co byl chycen při lovu, a je obklopen bohatou nádherou vegetace (známou také jako millefleurs pozadí). Jak Nordstrand poznamenává ve svém průvodci, který workshop doprovázel:

Ve 40. letech 20. století pracovala Newyorská botanická společnost na identifikaci rostlin zobrazených na tapiseriích a úspěšně identifikovala mnoho druhů, což obohatilo naše znalosti o složité botanické detaily vetkané do uměleckého díla. Mnohé z těchto rostlin byly jedlé a ještě více jich bylo voňavých; pro středověké oko by mnohé z nich měly také druhotný význam nebo účel, do značné míry symbolizovaly ctnosti a neřesti, o nichž se v té době významně uvažovalo, a lidové asociace s pověrami, magií, medicínou, a dokonce i s jedem.

Mnohem více rostlin si můžeme prohlédnout na větší tapiserii Jednorožec čistí vodu, na níž je vidět jednorožce, jak namáčí svůj roh do potoka, který současně vytéká z kašny. I zde je kolem lovců, kurtizán a divokých i ochočených zvířat hojnost vegetace. Jak upozornil Nordstrand, některé z konkrétních rostlin, které lze na tapiseriích vidět (včetně kosatců, fialek, měsíčků, pomněnek, ošatky růžové, lísky, barvířského šípku, stonků a nástěnných květin), jsou známé svou vůní a mnohé z nich jsou dodnes zastoupeny jako vonné akordy ve voňavkách.

Jednorožec čistí vodu, tapiserie, The Metropolitan Museum Cloisters

Jednorožec čistí vodu, tapiserie, The Metropolitan Museum Cloisters (detail ptáků, dubů a lískových stromů)

Inspirováni staletými vyobrazeními jednorožce a jeho středověkého světa se studenti pustili do výroby svých parfémů. Vytvoření vůně však bylo ve skutečnosti až posledním krokem v procesu, který začal mnohem více jako studium materiálů. Brzy mnozí studenti chodili a čichali z mnoha dostupných lahviček. To, co začalo jako proces naplňování vzorce, se pak stalo zkoumáním různých materiálů a poznáváním jejich různých vlastností. Ačkoli může být skličující čelit tolika různým olfaktorickým možnostem najednou, jen málo studentů se ostýchalo prozkoumat dostupné možnosti. Nordstrand byl spolu se svými asistenty po ruce, aby jim pomohl prosadit jejich nápady nebo navrhl směr, kterým by se kompozice mohla posunout, aby nabídla větší rovnováhu a harmonii.

Po několika hodinách, když účastníci dosáhli jakési "hotové" práce, Michael jejich díla zředil etanolem do sprejových forem, vložil je do lahviček s parfémy a označil je jmény, která vybrali jejich tvůrci. Při náhodném výběru prací, které studenti vytvořili, byly variace obrovské – někteří se poměrně přesně drželi zavedených vzorců, zatímco jiní se rozhodli překročit své počáteční ochranné mantinely a ponořit se do hlubšího experimentování. V druhém případě někteří přiznali, že se v nesčetných variantách, které měli k dispozici, ztratili. Na čem se však téměř všichni shodli, byla důležitost čichání – často a opakovaně. Ať už šlo o očichávání jejich práce v průběhu práce, nebo o očichávání surovin v rámci procesu učení, na všech tvářích byl vidět pohled plný zkoumání a intenzity očichávání.

O několik hodin později a po mnoha parfémování a návštěvách artefaktů v okolí galerií byli všichni připraveni k odjezdu na celý den. Nordstrandova třída byla v mnoha ohledech velmi hlubokým ponorem do světa parfuméra a jeho inspirací – v tomto případě se v jednom odpoledni spojila technická, tvůrčí a výzkumná stránka. Někomu by se mohlo zdát, že tolik informací a aktivit je příliš mnoho na to, aby je vstřebal v krátkém časovém úseku, ale tento druh pohlcující činnosti byl pro dychtivé začátečníky jako stvořený. A pracovat v tak inspirativním prostoru, obklopen uměním a architekturou v centru kvetoucího středověkého světa, s sebou jistě přináší jakýsi osvícený optimismus, který je uspokojivě inspirativní.

Děkujeme Michaelu Nordstrandovi a The Metropolitan Museum Cloisters za laskavé pozvání na tuto akci a za pomoc.