Gurmánský trend se zdaleka nechystá odeznít. Lidé stále sahají po rychlých sacharidech, aby utišili své úzkosti, a sladké vůně jim nadále přinášejí útěchu. Jelikož už nelze před gurmánskými parfémy zavírat oči, zaměřila jsem se nyní na ty méně sladké. Na letošním Pitti byl klíčovým slovem jemnost: ovocně-květinové či oříškově-dezertní kompozice s decentní sladkostí.
Kajal představil Topaz, k velké radosti svých příznivců. V typickém duchu značky je orientální, zářivý, bohatě ovocný a svou plnost odhaluje už od prvního nadechnutí. Ve srovnání s předchozími vůněmi jako Ruby a Kolada působí Topaz chladněji, méně sladce, s dostatkem vzdušnosti – slunečním světlem, které hřeje, ale nespaluje.
Úvod patří pomerančovému květu, květu černého bezu a růži. Ovocné srdce tvoří limetka, černý rybíz a kandovaný citron, zatímco loomi – citron sušený speciální metodou, která mu propůjčuje kouřové a pryskyřičné podtóny – propojuje ovoce s kořením. Základ je kouřově-dřevitý s dotekem ambry. Mladistvý rumový akord dodává pikantnost a místy evokuje daiquiri. Občas se vír ovoce a květin spojí do dojmu křupavého zeleného jablka. Ideální letní vůně.
Florentská značka Antiqua Firenze představila Secrets of Tuscany. Podle oficiálního popisu je vůně inspirována atmosférou letních večírků a slavnostních setkání – a proto kromě ovocného akordu najdeme v pyramidě i alkoholový: stařený rum s bohatými vrstvami švestky, čokoládovo-karamelových tónů, dřeva, vanilky a mandlí. Ovocný motiv staví na pomeranči, jablku a ananasu. Pro mě souhra těchto tónů evokuje sladkokyselou vůni červených vinných hroznů – možná díky tomu, jak se ovoce snoubí s kumarinem, dřevem a ambrou. A přísahala bych, že v úvodu mají jablko i pomeranč květinový dozvuk – jako by květy těchto stromů už v sobě nesly slib plodu. Složitá, mnohovrstevnatá, a přitom vyvážená a harmonická kompozice – Secrets of Tuscany působí jako dokonalá vzpomínka na Florencii a Toskánsko.
Jednou ze dvou nejnovějších novinek značky Tobba je Lovers and Strangers, která se také kloní ke gurmánské kategorii, ačkoli její celková struktura i vývoj připomínají pačuli chypre. Náladu jí udává klasická trojice káva, tabák a rum (rumové tóny si zjevně užívají svých pět minut slávy!). Srdce obohacují růže, vanilka a tonka boby, zatímco santalové dřevo, hřebíček a jalovec přinášejí podprahovou dávku tajemství. Lovers and Strangers je jako stvořená pro podzimní a zimní dny.
Réserve en Afrique 1934 uvedla dvě dlouho očekávané novinky, poprvé oznámené v Miláně: Rouge Karkade, inspirovanou ibiškovým čajem, a Vanille Mafonja, věnovanou madagaskarské vanilce.
Vanilka jako hlavní hrdinka mě téměř vždy zavede do světa cukrářství, ale u Vanille Mafonja úvodní spojení vanilky s mořskou solí okamžitě odvádí mysl od pekařských asociací. I když záhy nastoupí jemně kořeněný akord, vývoj se rychle stáčí ke květinám a pryskyřicím. Vanilka zůstává ústředním motivem, ale každá změna kulisy jí propůjčuje nový, nečekaný rozměr.
Rouge Karkade přináší vanilku také, tentokrát však v roli doprovodu květinového akordu ibišku a ylang-ylang. Úvod patří živé trpkosti nápoje, po kterém je vůně pojmenována, zatímco sladkost sirupu z granátového jablka jí propůjčuje gurmánský tón. Mátový buchu olej drží sladkost na uzdě a zachovává rovnováhu. Vůně působí jako průsvitná červeň, a aby byl obraz saharského západu slunce dokonalý, parfémářka Alexandra Monet do ní vetkla atlaský cedr a kouřový oud. Osvěžující nápoj se stává součástí krajiny a Rouge Karkade možná přesvědčí i ty, kdo jinak k gurmánským parfémům přistupují s nedůvěrou.
Ideo představilo na Pitti tři nové vůně, všechny s gurmánským charakterem – což není překvapení, když jejich inspirací jsou tradiční libanonské dezerty. Přesto je zde sladkost pečlivě dávkovaná – dokonce bych řekla, že odpovídá standardům parfumerie před nástupem gurmánských vůní. Tahle zdrženlivost zasluhuje obdiv: sladkost zde není cílem, ale jemně ovládaným nástrojem.
Mou favoritkou je Ashta Symphony, óda na krémový dezert ashta z mléka a vody z pomerančových květů. Vůně je laktonická, bílokvětinová, zvýrazněná pistácií a mastichou. Je téměř nesladká, hladká a třpytivá jako opál. Nese v sobě onu něhu, kterou si děti spojují s mateřským teplem a muži s ženskou smyslností. Výtvor ohromující krásy, nezaměnitelně zakořeněný ve francouzské parfemářské tradici.
Baklava Bliss působí exotičtěji, vystavěná na dnes módní myšlence přidat ke květinovým a ovocným akordům špetku soli. Otevírá se pistácií a mandlemi, rozjasněnými svěžími citrusy, a poté přechází do známého laktonicko-pomerančového akordu Ashta Symphony. Ten se posléze usadí na dřevitě-pižmovém základu s pikantním jehličnatým podtónem. Představte si malý čtvereček pistáciové baklavy na porcelánovém talířku, jehož vůně se prolíná se svěžestí mořského vánku, který jemně rozvlní bílé lněné závěsy – taková je Ashta Symphony.
Třetí, Maamoul Mon Amour, vzdává hold datlovým sušenkám maamoul. Je nejsladší z celé trojice, i když stále mnohem méně sladká než samotné pečivo. Otevírá se vláčným ořechovo-datlovým akordem, přechází do tahini a karamelu a rozplývá se na chladivém balzamickém základu s náznakem kouře a pryskyřice. Koření – muškátový oříšek a pepř – občas problesknou klidem jako náhlá jiskra. Oceňuji, že navzdory poctě cukrářským skvostům Ideo nikdy nesklouzává k flavoristickým efektům a zůstává pevně zakotvena v umění parfumerie.
Pochopitelně jsem otestovala mnohem víc dezerty inspirovaných parfémů, než kolik se jich vešlo do tohoto výběru. Už od začátku veletrhu jsem si dala za úkol recenzovat gurmánské vůně, které odpovídají mému vkusu – vybírala jsem jen ty nejstřídmější. Obecně cítím posun směrem k menší sladkosti ve vůních. Na evropském trhu je styl „dubajské čokolády“ očividně na ústupu – ty hutné vůně, vedle kterých kdysi i kandovaný džem působil dietně. Mnozí objevili krásu pistácie jako samostatného tónu, který už není pohřbený pod sirupem. V nových vůních jsem zaznamenala méně třešní a naopak stoupající oblibu černého rybízu. Přesto trh stále zásobují těžké gurmánské vůně z minulých let a značky se jich zatím nechtějí vzdát.
