Pražské parky a zahrady: Zahrady pod Hradem
Sloupce

od Viktoria Vlasova
08/01/25 02:30:02

Návštěvníci jižních teras Pražského hradu obvykle upírají pohled na velkolepé panorama města – kaskádu terakotových střech Malé Strany – a jen málokdy si všimnou, co se skrývá přímo pod hradbami. A přece i na úpatí opevnění je ukryto svébytné kouzlo: střechy, okna, klikaté cestičky, stromy, květiny. Vyhlídky jsou ale nasměrovány ven, k obzoru, nikoli dolů. Jen z výjimečně šťastného úhlu zahlédnete útulné květinami lemované dvorky, lavičky, fontány a občasného chodce, který stoupá či sestupuje po úhledných schodištích.

Pohled na Ledebourskou zahradu od hradní zdi

Není třeba být přesycen pražskými dechberoucími pohledy – to snad ani nejde! – ale určité zdomácnění pomůže. Teprve tehdy oko zabloudí od širokého horizontu k zastíněným chodníčkům těsně pod hradbami a člověk začne přemýšlet: Co jsou to za stezky? Jak se tam dostat?

Pohled na Pálffyho zahradu z hradní zdi

Mně osobně trvalo asi sedm let po přestěhování do Prahy, než jsem si tuto otázku vůbec položila. A k mému překvapení – jen pár kroků od jedné z nejrušnějších turistických tras Evropy – leží stranou skrytý klenot renesančního zahradního umění, zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO: historické palácové zahrady.

Pohled na Malou Stranu z Pražského hradu

Dnes jsou sdruženy pod názvem „Zahrady pod Hradem“, ale každá si uchovala své historické jméno podle paláce, k němuž kdysi náležela: Pálffy, Ledebour, Fürstenberg a Kolowrat. Zahrady vznikly v 16. století na místě vinic, které byly založeny už o dvě století dříve za Karla IV., když strmý svah ztratil svůj vojenský význam. Pozemky postupně přešly do rukou místní šlechty, která si na svahu vystavěla své honosné barokní paláce.

Vinná réva ve Velké Fürstenberské zahradě

Meruňky ve Velké Fürstenberské zahradě

Z palácových interiérů se bohužel dochovalo jen málo a to, co přežilo, je veřejnosti nepřístupné. Většina budov dnes slouží státním institucím, kam se běžně nedostanete. Zato zahrady, které byly v 90. letech citlivě obnoveny, opět září svou krásou a jsou otevřené návštěvníkům. Abyste je ale mohli plně vychutnat, je třeba trochu vytrvalosti – jde o spletitý systém malých teras rozprostřených po strmém svahu, a žádná vyhlídka nenabízí úplný pohled. Neexistuje místo, odkud by šlo říct: „Viděl jsem všechno.“ Prozkoumat zahrady znamená několikrát vystoupat a sestoupit svah – vždy po schodech, nikoli po pozvolných cestičkách jako v botanické zahradě.

Naštěstí je téměř na každé terase lavička a výhled na Prahu, kde si můžete oddechnout. A pokud potřebujete, můžete zůstat jen ve Velké Fürstenberské zahradě – je totiž jediná, do které se dá vstoupit shora, ulicí Staré zámecké schody od východní brány Hradu.

Vstup do Velké Fürstenberské zahrady

Nepřehlédněte malou branku ve hradbě. Za ní se skrývá maličká kavárna s obvyklým turistickým menu, ale s nádhernou terasou. Zadními dveřmi kavárny projdete rovnou do zahrady – stačí u baristy zaplatit vstupenku a pustí vás dál. Tahle část Fürstenberské zahrady kdysi sloužila čistě prakticky – pěstovalo se tu ovoce a bylinky pro kuchyni. Dnes tu meruňky, jabloně, mišpule a jedlé kaštany půvabně připomínají minulost. Prostor je útulný a zastíněný.

Velká Fürstenberská zahrada, schodiště

Malebné schodiště s malou fontánou vede dolů a otevírá pohled na parter a samotný Fürstenberský palác – obojí je přístupné jen při zvláštních příležitostech, neboť patří polskému velvyslanectví. Občas se naskytne příležitost během letní slavnosti s řemeslným jarmarkem, ale tehdy bývá zahrada natolik plná, že si ji nelze v klidu vychutnat.

Vstup do Zahrad pod Hradem

Do ostatních zahrad se dostanete, když se vydáte Valdštejnskou ulicí směrem k Malostranskému náměstí. Hned za Kolowratským palácem (dnes sídlo Senátu) je otevřený vstup do malého zeleného nádvoří. Projděte jím – na úpatí schodiště najdete společnou pokladnu a vstup do Zahrad pod Hradem. Přímo před vámi leží Kolowratská zahrada (nádvoří je její součástí), na východě Malá Fürstenberská zahrada, na západě Malá a Velká Pálffyho zahrada a za nimi Ledebourská zahrada. Protože ze ulice nejsou vidět, mnozí kolemjdoucí ani netuší, jaká krása se skrývá za zdmi paláců.

Květinové a ovocné parfémy s tóny, které odrážejí rostliny a květy zdejších zahrad, jsou ideálními voňavými průvodci při návštěvě. Jasně rozpoznatelný motiv ve vůni zrcadlí architekturu terasovité zahrady, vystavěné kolem ústředního schodiště. Ale pozor – nemělo by jít o lehké, bezstarostné akvarely. Ne, zde je třeba barokní bohatosti, vrstevnaté složitosti a sytých barev, které odpovídají opulenci Zahrad pod Hradem. Ještě jedna vlastnost je klíčová – pokusím se vysvětlit proč.

Když stoupám po schodech z jedné terasy na druhou, slyším zurčení fontán, nastavím tvář hřejivému slunci a vdechuji květinový vzduch, znovu a znovu mě napadá: Tohle všechno – každá terasa, arkáda, fontána – si vyžádalo skutečné inženýrské umění. Vybudovat a udržovat takovou nádheru stálo obrovské jmění, zvlášť když šlo o exotické rostliny. Představte si, jak se tu kdysi zalévala zeleň bez automatického zavlažování! Nebo jak se stromy v květináčích přenášely sem a tam mezi skleníky. Vyžadovalo to celou armádu pracovníků. V té době každý kámen a květina v těchto palácových zahradách svědčily o nepředstavitelném bohatství jejich majitelů – takové zahrady byly větším luxusem než jakýkoli pozlacený interiér. Současníci tomu rozuměli beze slov.

Abychom tento vzkaz nechali zaznít i dnes, navrhuji spojit tyto zahrady s vůněmi, které navzdory svému květinovému či ovocnému charakteru neomylně šeptají (nebo křičí): Luxus! Nejlépe s vintage nádechem, protože čas zde a tam zanechal své stopy.

Mitsouko se svou broskví na chyprovém základu je pro Velkou Fürstenberskou zahradu jako stvořená.

Ledebourská zahrada

Každá zahrada má svůj osobitý charakter. Ledebourská je nejvíc slavnostní, definovaná velkolepým symetrickým schodištěm lemovaným citrusy a vavříny v květináčích.

Každé rameno schodiště vede na samostatnou terasu, dobře chráněnou před větrem a v závislosti na roční době rozkvétající kosatci, tulipány, růžemi či astrami.

Spodní část schodiště lemuje levandule, která tu proudí jako jarní potůček.

Otevřená hala Ledebourské zahrady

Schodiště ústí do rozlehlého nádvoří s trávníkem, fontánami a otevřenou halou zdobenou nástěnnými malbami – ideální místo pro koncerty staré hudby, ale častěji využívané pro svatby a focení.

Formální eleganci Ledebourské zahrady a jejích citrusových stromů dokonale vystihují parfémy Aqua Allegoria Forte Oud Yuzu od Guerlain, Bergamote Fantastico Extrait 11 od Guerlain a Bizzarria od Santa Maria Novella. Kosatcové záhony evokují L’Iris od Santa Maria Novella, Iris Pallida Extrait 6 od Guerlain, Iris Pallida od Marie Jeanne a Velvet Iris od Essential Parfums.

Pálffyho zahrady

Pálffyho zahrady působí méně formálně – spíš lyricky a intimně. Výsadbě dominují popínavé rostliny (vistárie, vinná réva, pnoucí růže) a ovocné stromy (mišpule, mandloně, fíkovníky). Na nádvoří Velké Pálffyho zahrady s kašnou si můžete odpočinout ve stínu kaštanu, níže pod lípou, a na jaře tu rozkvétají konvalinky.

Ke špalírům fíků v Pálffyho zahradě patří Rue Rance Rêve d’Été od Rance 1795, Figuier Noir od Houbigant a Sous le Figuier od Godet. Rozložitá lípa ladí s De Licious od Renier Perfumes a Vouloir Être Ailleurs od C.G. D’ORSAY. Na horní terase Malé Pálffyho zahrady rostou mandloně – ideální pro Heliotrope Blanc od Oriza L. Legrand.

Kolowratská zahrada

V Kolowratské zahradě jsou v současnosti otevřené jen nejnižší a nejvyšší partie – nezbytné pro průchod mezi ostatními zahradami. Shora lze zahlédnout svěží zeleň uzavřených částí. Cesta vede podél horních teras všech zahrad a nad Kolowratem se noří do keřů pustorylu; jejich jasmínová vůně smíšená s vlhkým vzduchem mi připomíná Chanel №5 a Jasmin de Toscane od Jacques Fath.

Malá Fürstenberská zahrada, věž a lodžie

Malá Fürstenberská zahrada sice není tak majestátní jako Ledebourská, ale přesto působí slavnostně. Její kouzlo spočívá v hravých stavbách: věžičce, pavilonu-lodžii s kolonádou a malém belvederu. Najdete tu také dva skleníky, kde v zimě přebývají citrony a vavříny.

Počítejte s tím, že schodiště je tu delší než v ostatních zahradách a zcela rovné – snadněji se po něm sestupuje než stoupá. Dominantními rostlinami jsou vavříny v květináčích u skleníků a růže šplhající po altáncích a mřížové střeše schodiště.

Růže ve Fürstenberské zahradě evokují Rose Centifolia Extrait 1 a Aqua Allegoria Forte Rosa Rossa od Guerlain, A Rose is a Rose od Aphorismes by Dominique Ropion, Absolue Hot As Rose od Lancôme a Rose Shiso od Marie Jeanne. K vavřínům se hodí Potpourri od Santa Maria Novella a Esencia pour Homme od Loewe.

Projít všechny zahrady zabere asi 90 minut až dvě hodiny. Nejkrásnější jsou v květnu a červnu, kdy kvete většina květin naráz. Ale i léto je půvabné a zlaté odstíny podzimu jsou prostě magické. Bohužel v zimě a za deště bývají zahrady uzavřené, protože mokré kamenné schody jsou nebezpečně kluzké. Před návštěvou vždy zkontrolujte oficiální webové stránky zahrad.

Fotografie: autorka.