Svěží pojetí gurmánských vůní
Recenze parfému

od Viktoria Vlasova
08/02/23 08:35:02

Gurmánské vůně ovládly trh s parfémy zhruba před třiceti lety a nejeví žádné známky toho, že by se vzdaly své pozice. Již dnes můžeme používat označení "klasické gurmánské vůně", což znamená sladké vůně připomínající všechny možné dezerty, od ovoce v sirupu po čokoládové dortíky a rýžový nákyp. Dezerty jsou mou slabostí, takže mě sladké vůně těší. Pokud jsou odborně zpracované, ráda je pochválím. Protože mi vlastní zdraví pravidelně připomíná, že cukr je zlo, jsem bohužel nucena zdržet se jak sladkostí, tak gurmánských parfémů, které je oslavují.

Pro mnoho lidí, kteří drží dietu, slouží sladké vůně jako jakási náhradní terapie, ale u mě to bohužel nefunguje. Vyvolává to jen záchvaty chuti. Kolikrát jsem se zasnila: kéž by parfuméři dokázali vytvořit něco, co by ve vás vyvolalo chuť ne na ekléry, ale na syrové zelí a cukety!

Samozřejmě ne tak přímočaře - sama bych nechtěla vonět jako salátová mísa a neočekávám, že ostatní budou projevovat takové nadšení. Kdyby se však někdo pokusil s tímto tématem experimentovat stejně virtuózním a kreativním způsobem, jaký vídáme u citrusových a konvalinkových vůní, byly by zdravě smýšlející, ale slabé dietářky, jako jsem já, šťastné a vděčné. Odpověď na svou prosbu k vesmíru jsem podle očekávání našla v segmentu niche. Všechno je přesně tak, jak jsem si objednala: lákavě se přiklání k zelené (nejprospěšnější!) zelenině a ovoci a zároveň je parfémová a ne banální.

O novince ...& The Pea od Bel Rebel jsem se již podrobně rozepsala: zasáhla mě autentickou vůní křehkého mladého hrášku, podpořenou květinovými a okurkovo-zelinovými tóny. Při nošení vzorku, který jsem si přinesla domů z Esxence, se mi nezdálo o pečivu, ale o čerstvém zeleném hrášku. Poprvé v této sezóně jsem na tuto zeleninu netrpělivě čekala. Také lidem kolem mě se vůně ...& The Pea líbila: reakce cizích lidí na veřejných místech byla taková, jakou obvykle vyvolávají šeříkové soliflores: začali se rozhlížet kolem sebe s výrazem příjemného poznání ve tváři.

Jablka, stejně jako mladý hrášek, mají sladkou a rozpoznatelnou vůni a v parfémových kompozicích nejsou nijak neobvyklé. Každý má jistě své oblíbené jablko. Co se týče mě, nosím letos v létě Bettinu od Eily s lahodným tónem zeleného jablka. Ve vůni jsou i další druhy ovoce, a kdyby jich bylo víc, dělaly by vůni příliš sladkou, ale v Bettině je rovnováha posunutá směrem k jablkům, stejně jako v ovocném koktejlu, vedle kterého bylo na jídelním lístku napsáno "fitness" - dokonce v něm cítím něco jako řapíkatý celer, i když oficiální pyramida zmiňuje jen abstraktní "zelené listy". Ovocné srdce vůně doplňuje akvarelová kytice bílých květů a podporuje ho bílé pižmo. Základ je velmi parfémový, dřevitě-jantarový, ale Bettina se zaměřuje na jablka a zeleň.

Kdyby existovalo okurkové šampaňské, vonělo by jako Cocktail Lane od EDIT(h) - tohoto efektu však nelze dosáhnout pouhým smícháním šampaňského s okurkovou šťávou: ze šampaňského si tato vůně nebere alkoholovou složku, ale šumivou náladu. Efektu vzduchových bublinek, které vesele praskají a lehce šimrají, je dosaženo spojením zázvoru a jemného vodního tónu. Okurka a bazalka vám dodají pocit, že děláte vše správně po zdravotní stránce. Cocktail Lane je remixem Rose Mochito, který dosud nebyl v Evropě představen. Značka má v nabídce ještě jednu zeleno-zeleninovou vůni, Green Velvet, vyrobenou ze zázvoru a zeleného pepře. Řekla bych, že v této vůni jsou dva druhy pepře: nezralá zrnka černého pepře, která jsou ceněna pro svou pikantní chuť a vůni, a zelený pepř, který má méně sladkosti a více trpkosti než červený. Díky kosatci a pačuli však Green Velvet působí více parfémově než Cocktail Lane.

Miluji vůni Sous le Figuier od Godeta pro její neobvyklou (nikoli dezertní) interpretaci fíků. V této vůni je cítit vůně listů a kůry fíkovníku a ovoce je zelené, méně sladké odrůdy. Nejzajímavější jsou zde však tóny, kterými vůně začíná: vavřín a kopr, díky nimž fík přestává být vnímán jako sladké ovoce. Podobný efekt, i když dosažený jinými prostředky, předvádí i Mousse Arashiyama od Le Jardin Retrouve: fík je v této svěží i kouřové vůni také zbaven ovocné sladkosti, protože kadidlo a dubový mech mění děj a požitek z vůně fíku se nestává touhou ho hned sníst.

V Mandarine & Mate Vert od Carlotha Raye už samotný název napovídá, že byste měli očekávat čaj maté s mandarinkou. Dostanete však komplexní bylinný nálev, poměrně hořký, s chutí sušené limetkové kůry. K takovému nápoji nelze najít sladký doprovod, který by nepřehlušil jemné nuance jeho chuti. Cukr v tomto čaji je prostě nepředstavitelný - a to je dobře! Ráda si něco takového objednávám při setkáních s přáteli u oběda: zajímavé rozhovory rozjasní nedostatek sladkosti. Vůně Mandarine & Mate Vert je zároveň lehká a komplexní. Je zajímavé sledovat její vývoj a pozorovat, jak tymián se slabým nádechem levandule přechází v lipový květ s osmanthem. V závěru pak přichází na řadu plnohodnotný chypre základ z pačuli, vetiveru a mechu.

Další velmi zelená a zdravá vůně, Hakka od J-Scent, je příjemná zejména v létě, protože je postavena na chladivém tónu máty (od níž dostala svůj název). Neodchyluje se k mentolu, takže si zachovává jemnost a přirozenost. V Hakka můžete vidět svěží stinnou zahradu s liliemi a kosatci, ale většina rostlin už odkvetla nebo ještě nevykvetla, takže převládá zeleň a někde v hloubi této zahrady se skrývá záhon máty, jejíž několik stonků utrhneme, rozmačkáme a zalijeme ledovou vodou.

Máta je přítomna i v Silence Des Calanques od Aemium, ale této vůně jsem si všimla z jiného důvodu: pyramida tvrdí, že má mořské řasy. Zbožňuji mořské řasy. Miluji jódem a solí vonící hromádky na mořském pobřeží ráno po bouři. Nejvíc mě však přitahují ty jedlé - kombu, nori, wakame, a dokonce i obyčejné laminárie. V Silence Des Calanques můžete zachytit suchý, slaný jódový tón připomínající uzené listy nori. Tento tón je detailem, který dodává v podstatě klasické fougére Silence Des Calanques moderní nádech. Líbí se mi také, jak je v ní použita máta: současně vytváří zelený akcent a slouží jako náhrada tradiční fougère levandule, protože má dostatek sladkosti a chladu. Vůně neobsahuje dubový mech, ale nezbytná lesní temnota pro fougère je dovedně reprodukována kumarinem a vetiverem. Silence Des Calanques voní luxusně, komplexně a klasicky, přesto neobvykle a svěže. Takové kompozice navíc krásně vyniknou v zimě a na podzim. Myslím, že Silence Des Calanques bude vynikající alternativou k "cukrářským" vůním, které máte tendenci používat během chladného počasí.

Celkově vzato, "zdravé" gurmánské vůně existují. Vzhledem k tomu, že většina vůní tohoto směru, které znám, jsou novinky, zdá se, že tento koncept pomalu získává na popularitě. Vidím v tom vtipnou analogii: není to tak dávno, co myšlenka, že krásné sportovní oblečení může být pro mnoho lidí silným impulsem k návštěvě posilovny, nebyla příliš uznávána, takže možná "zdravé" gurmánské vůně brzy popostrčí ke správné výživě více lidí než všechna přesvědčování dietologů? Uvědomělí parfuméři, citliví na myšlenky ekologické šetrnosti, politické korektnosti, rozmanitosti a tak dále, mají o čem přemýšlet...