Tento článek bych měl začít tím, že Fanfare je kouzelná vůně, jedna z nejlepších vůní, které jsem v roce 2023 vyzkoušel. Fanfare, kterou vyvinul kreativní ředitel Thameen Christopher Chong a parfumér společnosti Firmenich Bruno Jovanovic, je první kolínskou z kolekce The Britologne Collection. Všechny vůně v této kolekci jsou v koncentraci Cologne Elixir a jejich vůně, ačkoli jsou svěží a navenek jednoduché (jak napovídá koncentrace), jsou plné zajímavých nuancí.
Bruno Jovanovic vysvětluje: "Úvod této vůně jsem navrhl jako sofistikovanou vůni odpoledne stráveného popíjením citrusového čaje na květinovém trhu, která po několika hodinách, kdy tradiční kolínský akord vyprchá, přechází ve svěží a dekadentní sklenku vermutu."
Přiznávám, že ve Fanfare nenacházím vermut, o němž tvrdí Jovanovic, ani květinový trh v Covent Garden z divadelní hry Bernarda Shawa Pygmalion, který Christopher Chong navrhl jako zadání. Když cítím vůni Fanfare, vybaví se mi zcela jiné obrazy.
2023
Parfémář: Bruno Jovanovic
Vrchní tóny: neroli, citron, bergamot, květinové tóny
Střední tóny: vermut, jalovcové bobule, rozmarýn
Základní tóny: vetiver, pižmo, pačuli
Fanfare jemně mísí jed s melasou: citrusy v ní, zprvu slunečné a jiskřivé, postupně získávají odstín zvadlých bylin, nasbíraných ráno, aby se k večeru dostaly do čarodějnického kotle. Co když je uvnitř zakletý lektvar?
Klasický účinek citrusové kolínské se nejúčinněji rozšiřuje v prostoru a čase - letí daleko od svého majitele, následuje ho a někdy i předbíhá a plní místnost za místností. Důležité je, že citrusy ve Fanfare postrádají zázvor a jantarovou dřevnatost: parfumér Bruno Jovanovic prodloužil jejich životnost jinými prostředky, když je smíchal se silně vyluhovaným jasmínovým čajem, květinami, bylinami, ovocem a mechy.
Výsledkem je nádherná kolínská voda, jejíž esence je květinová a ženská. Zpočátku voní lehký, vzdušný a trpký jasmínový tón v souznění s citrusy, poté se objeví teskný, večerně vonící tabák. Fanfare voní jako retrospektiva samotného života se svým slunečným citrusovým svítáním, jasmínovým květem, bylinným dozníváním a ovocně-mechovým západem slunce.
Ve Fanfare skutečně nacházím cosi mystického. Je to citrusový západ slunce a tabákový květový východ měsíce. Poté, co se jemný, mechový citrus setká s obzorem, jako v nejlepších vintage kolínských, začne se po zemi linout omamná vůně voňavého tabáku, jako bělavá mlha proklouzávající mezi mechy a neznámými plody, které spadly z čarodějnických stromů - tak zralých a sladkých, že se zdá, že každou chvíli prasknou.
Mlha odnáší jen část jejích chutí, tu část, která vám může dát pocit nasycení ještě předtím, než se dužina plodu dotkne vašich rtů. Fanfare si zároveň uchovává vzpomínku na slunečné citrusové paprsky, tu a tam vás oklame, smíchá světlo a stín, realitu a iluzi a zavede vás hlouběji do mechové temnoty, tajemné, a proto tak přitažlivé.
Tato kolínská se nepodobá žádné jiné: na první pohled se zdá být jednoduchá, ale než se nadějete, propadnete se do králičí nory jako dítě.
Je mi líto, Christophere a Bruno, ale to, že jste se inspirovali hrou Bernarda Shawa Pygmalion, pro mě není podstatné. Aniž byste to věděli, vytvořili jste něco geniálního, co je v podstatě odkazem na mnohem starší texty - kolínskou pro čarodějku.
