Málokdy se zajímám o příběh vůně – to, jí inspirovalo, komu nebo čemu je věnována, není tak důležité jako to, jak skutečně voní. Koneckonců většina "věnování" a "inspirací" se vymýšlí, když už je parfém připraven k prodeji. Existují však výjimky – parfuméři, kteří osobně utvářejí své výtvory od konceptu až po uvedení do prodeje. U nich jsou věnování skutečná a nesou pro tvůrce zvláštní význam.
Mám také slabost pro parfémy inspirované historickými nebo literárními postavami. I když je věnování smyšlené, jako v případě 12 Parfumeurs Francais, stejně mě zaujme. Ale ještě víc, když jde o skutečnou, hluboce promyšlenou poctu, jako je tomu u těch od Francescy Bianchi.
"Renesanční kapitán Giovanni Dalle Bande Nere spolu se svou věrností, spartánským životním stylem a morální angažovaností inspiroval tuto tvorbu. Představte si vůni vojenského tábora: sladkost divokých keřů, kouř táborového ohně, vůni kožených koňských ohlávek. Pudrová růže – symbolizující jeho tajnou milenku – završuje intenzivní jádro vetiveru, velkého protagonisty tohoto parfému."
Takto popisuje vůni The Black Knight Francesca Bianchi na svých oficiálních internetových stránkách. Tato vůně je poctou poslednímu velkému kondotiérovi, Giovannimu delle Bande Nere. Černý rytíř – jak praví legenda – byl vždy oděn v černé zbroji, jezdil na černém koni a následoval ho elitní oddíl, rovněž celý oděný v černém. Podle téže legendy útočili pod rouškou tmy, neviděni, jako duchové.
Existuje o něm nespočet legend, z nichž většina vznikla ještě za jeho života. Fascinující je však i pravda: Giovanni delle Bande Nere, potomek rodů Medici a Sforza, byl výjimečný válečník a vojevůdce. Mnozí toužili sloužit pod jeho vedením, ale on přijímal jen ty nejlepší. Obdivoval ho dokonce i Machiavelli. Historici ho nazývají Bonapartem 16. století.
Portrét od Gian Paola Paceho, Galerie Uffizi
Vzpomínalo by se na něj, když žil pouhých dvacet osm let a zemřel na následky zranění v bitvě, nebýt jeho přítele a současníka, spisovatele Pietra Aretina? Těžko říct. Zdá se mi, že to byl právě Aretino, kdo Giovanniho delle Bande Nere skutečně zvěčnil, když o něm napsal:
"Nikdy si pro sebe nevzal větší podíl na žoldu nebo kořisti, než jaký dával svým vojákům. Útrapy snášel s nejvyšším klidem. V boji nenesl žádné rozlišovací znaky a mezi svými muži ho bylo možné poznat jen podle jeho nezaměnitelné statečnosti. V sedle byl vždy první, pěšky poslední. Lidí si vážil jen pro jejich zásluhy, na bohatství nebo hodnosti mu nezáleželo. Jeho činy vždy předčily jeho slova, ale ani v radě nikdy nesklízel plody své proslulosti nadarmo. Měl pozoruhodnou schopnost velet svým mužům – někdy vlídně, jindy hněvivě. Ze všeho nejvíc pohrdal zahálkou. Jeho ctnosti byly nepochybně vrozené a kromě hříchů mládí neměl žádné; kdyby mu Pán dopřál delší život, jeho velikost by byla všem stejně zřejmá jako nyní mně. V jádru byl nejšlechetnějším z lidí. Řeknu to otevřeně: mnozí mu budou závidět, ale nikdo ho nebude moci napodobit."
Muž velkorysý i bezohledný zároveň. A Francesca Bianchi mu věnovala vůni, která je stejně velkorysá i nemilosrdná.
Zpočátku je The Black Knight medová. Hustý, lepkavý, přeplněný med. Máte pocit, že ho nejen cítíte, ale i ochutnáváte – bohatý a ohromující, téměř dusivý ve své intenzitě. Není to jen med, je to celý svět včelařství zhuštěný do jediného nádechu – plástve, voskové svíčky, propolis, pyl a kdoví, co všechno ještě lze najít na medovém jarmarku. Je to med ve své nejkoncentrovanější, neúprosné podobě.
Ještě nikdy jsem se v parfumerii nesetkala s tak intenzivním medovým tónem. Až dosud byla Akaba od Antonia Viscontiho tou nejmedovější vůní, kterou jsem znala, ale ve srovnání s The Black Knight bledne a ustupuje do pozadí.
Jakmile vás The Black Knight téměř utopí v medu, uvolní své další prvky – kouř a kůži. Kouřový nádech, mísící se s medem, evokuje vůni vykuřovaného úlu. Kůže je drsná, intenzivně živočišná, nasáklá buď koňským potem, nebo strojním olejem – nebo možná obojím najednou. Přesto je souhra medu, kouře, kůže a vosku nečekaně fascinující. Je to vůně divoké šelmy, ale zároveň hluboce mužné přítomnosti. Dokonce i med se k ní hodí – možná proto, že tento rytíř bojoval za samotný úl. Bitva byla krutá, ale on z ní vyšel jako vítěz.
Když se med v The Black Knight spojí s kouřem a navrství na kůži, výsledek je úžasně krásný.
Tím to však nekončí.
Nejkrásnější fáze vývoje The Black Knight přichází několik hodin po aplikaci. Sladkost medu se zmírní, kouř z ohniště se rozptýlí a syrová, živočišná kůže změkne. V tomto okamžiku se zpod vrstev kůže, vosku a kouře vynoří jemná, ale přesto důrazná vůně – rozkvetlá mlžná louka porostlá divokými kosatci a narcisy.
Nemohu si být jistá, že takové místo existuje ve skutečnosti – kosatce mají raději nížiny v blízkosti vody –, ale The Black Knight voní přesně takhle: narcisy a kosatce v mlze. Nóta kosatce se projevuje nejen jako mlhavá květinová přítomnost, ale také jako bohaté, pudrové máslo kosatce – hladké a luxusní, plynule se mísí s kůží, zjemňuje ji, činí ji sofistikovanou a elegantní.
A pak přichází vetiver, dechberoucí ve své kráse. Skutečný klenot pro milovníky vetiveru.
To vše proměňuje The Black Knight z něčeho prvotního a zvířecího v něco sofistikovaného a komplexního. Zůstává silná a expanzivní, ale její charakter se mění – z bouřlivé a divoké na vyrovnanou a galantní.
Jako by se rytíř vrátil z bitvy, vykoupal se, převlékl do slavnostního oděvu, sundal si cestovní rukavice páchnoucí koňským potem a kouřem, nasadil si parfémované rukavice s vůní kosatce a vydal se vstříc své dámě.
Dámou, která zase voní narcisy, pudrem a rtěnkou.
A přesto je The Black Knight tak odvážný a osobitý, že jeho dáma nepůsobí jako skromná, doma uzavřená holubice, jakou se zdá být Giovanniho žena Maria Salviati, soudě podle toho mála, co o ní víme. Ne, tato vůně vykouzlí ženu stejně skvělou a hrozivou jako jeho matka Caterina Sforza, známá jako "Lvice z Romagny" pro svou statečnost a divokost.
Co se týče slibované růže v The Black Knight, najdete ji, jen pokud ji umíte hledat, a i to až po několika hodinách nošení. Není to vůně čerstvého květu, ale hutné, mastné růžové rtěnky. Přesto tato růže do kompozice dokonale zapadá, hladce se snoubí s medem a na vrcholu drsné kůže se proměňuje v kouřový akord připomínající lokum.
The Black Knight je intenzivně mužný, hluboce drsný parfém. I kdyby byla věnována Giovanniho matce, a ne jemu, stále bych ji vnímala jako mužnou.
Z celého srdce ji doporučuji každému, kdo se nebojí medu a kouře. Je úchvatně krásná. A úžasně vytrvalá. Malá lahvička vydrží – když ne věčnost, tak alespoň několik let, zejména pokud vlastníte více než jeden parfém.
