Nový Oud Voyager od Toma Forda je hladký, lehký oud s peřím vyrůstajícím ze zad – načechraný, růžový a huňatý jako pomeranian. Ale na první dojem to tak rozhodně nepůsobí. Úvod vůně je temný, kořeněný a svůdně vtahující, v sobě spojuje skořicové kulfi vibrace Noir Pour Femme s indolickými tóny červeného vína z Jasmin Rouge. V této fázi má vůně blíž k jablečnému koláči se šafránem než k oudu a květinám. Dušená a pikantní.
Věřte mi, naneste ji na zápěstí a sledujte její proměny. Je to opravdové divadlo a dramaticky mění emoční tón tohoto cestovatelského oudu. Květinová složka roste, roste a roste, až oud zůstává jen jako tichý šepot. Byl tam vůbec někdy doopravdy? To je otázka. Není nijak zvlášť živočišná, zemitá, kouřová ani temná a sotva dosahuje hranice, kdy byste ji nazvali „oudovým“ akordem. Je spíš dřevitá, oblá, hořkosladká a zářivá. Připomíná pokračování staršího Oud Fleur od Toma Forda s jeho klasickým poměrem hlíny a růže. Připomene mi i Oud Vendome od Ex Nihilo.
Růžovost je v Oud Voyager také přítomná, ale je ovocnější než v Oud Fleur a mnohem nadýchanější. Tu příjemně načechranou sladkost a měkkost vnímám jako jahodový marshmallow – pružný a vzdušný. Jistě za to může pivoňka, která se svým krémovým bobulovým coulis přináší i trochu svěží rosy a smyslného půvabu.
Pokud bych měl být konkrétnější: kardamom, šafrán a pelargonie se tu spojují v ohnivě šumivý efekt, který trochu připomíná chai, proměněný v latté s ambrovými tóny a perleťovou jemností, kterou pivoňka přirozeně má. Jako byste vzali kus oudového dřeva, ponořili ho do skořicového mléka a posypali kůru valentýnskými marshmallows a růžovými okvětními lístky. Jak myslíte, že by taková vůně voněla? Myslíte, že byste ucítili oud? Ani moc ne; byla by sladká, kořeněná a ovocně-květinová – což přesně vystihuje Oud Voyager se stínem hlíny a pasty z pekanových ořechů. Kombinace je zajímavá, velmi jemně oudová a je evolucí toho, co Ford ve svých vůních přinesl dříve.
