Moje oblíbená značka Fort & Manle vydala novou vůni, ale ani jsem neměl čas plně prozkoumat ty předchozí. Připadá mi to velmi dětské: když se objeví nová hračka, instinktivně zahodíte ty staré a sáhnete po nové. Možná jen krátce, ale kouzlu novinky se skutečně nedá odolat.
Mám skupinu umělců, jejichž vidění téměř absolutně důvěřuji, i když mi jejich styl není příliš blízký... nebo blízký, ale ne takový, který bych si osobně vybral. Je to něco jako: "Respektuji to, ale nenosím to." Například uznáváte řemeslné kvality Woodyho Allena a se zájmem sledujete jeho tvorbu, ale není to váš režisér. Zato jste blázen do Tima Burtona a bez ohledu na to, jak moc kritici tvrdí, že "tohle už není ten Tim Burton, kterého jsme kdysi znali a milovali", se vám rozhodně líbí všechno, co dělá.
Jak říká nesmrtelný klasik: "Milý Festere, který jsi skutečný: to odporné, podrazácké monstrum, kterým ses stal, nebo to odporné, podrazácké monstrum, které jsme si zamilovali?".
Na Rasei Fort se mi líbí všechno, protože oceňuji jeho režijní rukopis. Zároveň si vážím jeho vize, a to i v tématech, která pro mě nejsou nejzajímavější, jako je vetiver. Vždycky ale k jeho výtvorům přistupuji s myšlenkou: "Tohle bude určitě něco vzrušujícího... i když ne nutně podle mého gusta." Tohle je pro mne jako stvořené.
Vetiver je stereotypním symbolem pánské parfumerie, když ve vůni zaujímá hlavní roli. Když tento indický kořen hraje vedlejší roli, dodává každé kompozici lehce gotický nádech a někdy úspěšně nahrazuje mech v moderních chypre fantaziích.
Vetiver je obecně chladný, drsný, přímočarý a strohý. Spojuji si ho s ostře nabroušeným mečem v kožené pochvě. A ano, je nesmírně mužný a dokonce dodává jistou výraznou pevnost nominálně ženským kompozicím.
A tu vezmete do ruky lahvičku s agresivním názvem V for Vetiver (který vám nevyhnutelně připomene ponurou dystopii Jamese McTeiguea podle scénáře Wachowských o boji mezi totalitou a anarchismem)... a ucítíte něco hřejivého, omamného, útulného a sladkého. Funguje tu stejný trik jako u krvežíznivého sultána proměněného v něžnou a krásnou vůni – je to moment překvapení.
Vetiver od Fort & Manle se zároveň ujímá i neujímá vedení. Je těžké to vysvětlit.
Vůně je skutečně o vetiveru, ale klíčový tón je podán tak neobvykle a kompozice je tak bohatá, že se v něm téměř utápí. Vnímání se rozptyluje ovocnými, dřevitými, kořeněnými tóny, slastně nachází v této hojnosti růži, a pak - ejhle!" - vetiver tu byl celou dobu!
Je to jako hostitel opulentního večírku ve stylu Velkého Gatsbyho, který nechá hosty zazářit a ani jednou za hodinu nepřipomene, kdo je tu skutečně pánem.
V je zkrátka typická pro Fort & Manle, ale netypická pro vetiver, jak ho známe, a někteří ji milují, nebo naopak ne.
Vzhledem k olejovité, hedvábné struktuře vůní, kterou nikdo jiný nemá, jsem ochotný koupit si všechno od Rasei Fort (i když ne tak docela: ceny těchto parfémů se k nadbytku nehodí). Ale také kvůli tomu, jak využívá orientální téma.
Východ ve výtvorech Fort & Manle je jemný, uvolněný, melodický a nepopsatelně útulný: postrádá jakoukoli vášeň a patos, s nimiž je obvykle spojován. Je tu teplo. Nebo spíše lenošení při siestě.
Vývoj je zvláštní – minimálně lineární a maximálně kaleidoskopický, opět připomínající přírodní parfémy. V tomto kaleidoskopu se však střídavě soustřeďuje pozornost na celkový aromatický obraz a na některý jeho prvek, který se z neznámých důvodů líně vynořuje přímo před vámi jako běluha v akváriu, aby se vzápětí opět ponořil do jemného oparu pozadí.
Hádám, že začíná velmi černou třešní s koňakem a tabákem (jen mějte na paměti, že všechny odstíny jsou olejovité a smíšené a barva je rembrandtovská, takže vše voní velmi temně a jemně). Pak se objeví dva chóry současně: dřevitý vlevo a kořeněný vpravo. Mezi nimi se vznáší jakési lehké kouřové kadidlo a zemitá, avantgardní, naprosto hořká čokoláda. Zřejmě jsou tak krásné a chytré, že nevědí, na čí stranu se postavit. Celkovou paletu lze nejspíš nazvat sušeným ovocem, ale to by bylo velké zjednodušení.
Pokud existuje "slow living" a "slow fashion", pak Fort & Manle představuje pomalou parfumerii.
Ano, tato definice na značku dokonale sedí. Je prostě nemožné vést aktivní, dynamický život, honit se za úspěchem a lajky na sociálních sítích a přitom nosit tyto vůně. Nejlepší je lenošivě se natáhnout a s mírným zmatkem pozorovat králíky, kteří se řítí kolem v časové tísni.
I soustředěný a odhodlaný vetiver v salonkách Fort & Manle odpočívá mezi polštáři v bohatě vyšívaném županu a kouří vodní dýmku. Jeho přítomnost si člověk hned neuvědomí: zdá se, že tam jen tak nebyl a teď je – jako by se z téhle pohovky posledních pět hodin nehnul.
Kouřové zlomky kadidla a suché odstíny stromové kůry vás k němu přibližují. V určitém okamžiku si uvědomíte, že vůni vládne vetiver a orientální doprovod se nesnaží ukrást si pozornost, ale spíše si hraje na svého pána tak originálním způsobem... A v dalším okamžiku se vetiver lstivě rozpustí do pozadí a na jeho místě se objeví svěží, orosená a zároveň nektarická růže, stejně jako v Harem Rose, tak nádherná, že na vetiver úplně zapomenete.
Je skvělé, že tento vetiver (i když se momentálně skrývá) má také zelenou část: drsnou, travnatou a kyselou, která dává jasné lineární záblesky připomínající blesky. Bez nich by vůně byla pravděpodobně příliš orientální. V tomto uvolněnějším režimu nabývá podoby borovicového jehličí, vykuřovaného kadidlem (nebo lehce opáleného – stejně okouzlujícího).
V závěrečné scéně této komorní hry (vůně Fort & Manle voní spíše v blízkosti kůže, klidně a ne vražedně dlouho) se na scéně objeví drobivý, pudrový akord skořice, vanilky a hřebíčku – odvážně navržený a netriviální, stejně jako vše ostatní.
Pak se kaleidoskop rozjede znovu – z libovolného bodu – a prosívá dolů, jemně slábne a ukolébá vás do klidného spánku.
Z mnoha vetiverových vůní, které mi utkvěly v paměti, je tato možná nejzajímavější. Všechny vůně Fort & Manle sdílejí společnou genetickou výbavu a podobají se jedna druhé jako členové jedné rodiny, ale jejich osobnosti jsou různé a docela pestré.
Dodnes ani nevím, která se mi líbí víc. Každopádně Vetiver je jedním z kandidátů.
