Vlny se opíraly o záď člunu jako kočka, která pod dohledem pije vodu, nejprve nesmělé jednotlivé plesknutí, po němž následovala podezřelá pauza, pak rychlý sled klapnutí a mlasknutí synkopující tajnou šifru, do níž lidská mysl není zasvěcena – morseovku přírody volající do hluchých uší. Prozatím mohlo dešifrování počkat, takový byl tlak spánku, který pulzoval na J-ových spáncích, hnětl se po stranách lebky a pak synchronizovaně se vzdycháním vln šuměl až k temeni. Nechat se unášet je tak příjemné pod uklidňujícím teplem slunečních paprsků, které kompostují vaši mysl pro budoucí růst, nabídl se J. Spánek přišel jako kluzké máslo klouzající po finesách jeho starostí s jedinou vyčerpávající odpovědí. Čas se rozplynul.
J se probudil s drásavou bolestí drážkovaného mahagonu, který mu svými štěrbinami tlačil do všech styčných kloubů nezbytných pro tuto nepohodlnou polohu vleže, jeho kostrč, pravý bok, pravý loket a levá lopatka připájené k otlučenému dřevu, které se vzdorovitě vzpíralo gravitaci. Levou nohu měl z nečinnosti ztuhlou a příjemné objetí slunce mu teď připadalo spíš jako tetelící se varování, aby se vrátil do stínu. Koho to zajímá, dopřejme si přehršel oslnivých paprsků a pobytu na čerstvém vzduchu, pomyslel si.
Rychlé zhoupnutí, tupé zadunění. Dlouhé, pulzující trhnutí a pak stručné prasknutí. Trocha břečky žuchla na zem. Aha, personál kuchyně určitě otevírá kokosové ořechy na dnešní večeři. J věděl, že by se neměl rozbíjet v hotelovém kotvišti, ale to se stalo rituálním útočištěm před každou noční směnou – někam, kde se dá uniknout, ztratit se, ale také se cítit usazený a uzemněný. Proč je volný útěk tak často spojován s návratem domů, a přitom se člověk může cítit tak nepatřičně v prostředí, které si léta a léta prošmejdil? Objevování, zvažování J, to je ono. Ne samotný akt objevování, ale emoce objevování jako proces upevňování. Přidávání a doplňování je kurátorský proces, který potvrzuje základní zásoby prostřednictvím přídavků a přístavků, které se neustále balancují jako láva tryskající z vaší mysli a tvořící novou zemi. Neschopnost objevovat obvykle znamená, že čistý náboj mezi erozí a rozkvětem postupně vydlabává vaše srdce. Dobrodružství neprodukuje objevování, ale schopnost objevovat předchází úspěšnému dobrodružství.
Kolem skifu bublala skvadra kalamárního inkoustu a slizkého kamene. Jaké může být větší dobrodružství než plavba po moři? J se zamyslel v odpověď. Nekonečné, bezedné, neomezené. Ale také pusté, holé a nevalné, záleží na úhlu pohledu. Z výšky nad čárou ponoru uprostřed Atlantiku není nic, čeho by se dalo chytit, jen omšelá čerň a modř, které vám propadají konečky prstů jako průsvitné nicky, když se je snažíte uchopit, občas plivou a pění jako kyselina, která kvasí svou kořist a chce vás dostat ven. Všichni asi potřebujeme hnízdo, vydržel J. Tady na břehu vás kožovitý polštář písku zve, abyste se usadili, lehli si, zahrabali se nebo se shlukli, jako by říkal: Jsem tu pro vás. Můžeš mě stavět, srážet, přežvykovat a vysoušet – mně je to jedno, já se jen vrátím k zrní a splynu zpátky se svým kmenem, bezbřehým béžovým mořem písku, kovově vonícím, ale věrným jako záchranný člun.
Vítr se začal měnit, jakmile se v restauraci ozval zvonek na šestou hodinu večerní a začal s hlasitým cinkáním svolávat k nástupu. Míchalo se s novými záměry, šustilo listí, kola skřípala do pohybu a vzdálené rozhovory vířily známými otázkami a odpověďmi. J pomalu vstal, ztuhlý jako prkno, na kterém spal, a ucítil slané brnění nádobí vykládaného z průmyslových myček, zemitou vůni sterilizovanou šuměním a párou. Popadl příď lodi a se štěrkovým, chrčivým crescendem ji táhl dál ke břehu.
Zatímco se pleť oblohy zamlžovala očními stíny zaprášené slámy a meruňkové marmelády a prosila slunce, aby neodcházelo, dýchavičné sípání oceánu čím dál víc kropilo J. kůži kapkami studené rosy a vymáhalo travnatý pot z dlaní, které celý den chránily pevninu. Konečně mohou klesat v únavě soumraku, omlazovat svůj cukr a škrob po náročném dni, kdy nás chránily před úpalem. Když jsme se plahočili kolem pěstěných trávníků, které teď osvětlovaly lucerny a světelné vtipy, J si vychutnával výživný spánek. Kdybych tak mohl přesně tuhle záložku do lahve, pomyslel si J. Rád bych se tam vrátil během svého příštího snu a pokračoval v průzkumu.
V článku jsou použity některé propagační obrázky značky
