Whispering Kiss: Novinka od Le Persona
Recenze parfému

od Nicola Thomis
01/15/26 05:30:02

Na loňském PITTI Fragranze představila korejská značka Le Persona dvě nové vůně: Masquerade Ball a Whispering Kiss. Tyto vůně tvoří druhou kolekci značky, která čerpá inspiraci ze světa maškarních bálů. Vzorek Masquerade Ball se mi nepodařilo sehnat, takže se tady budeme věnovat čistě jen Whispering Kiss.
 

O Whispering Kiss značka píše: „Jak hudba v sále dohasíná, partner vás zavede do skryté knihovny. Teplý koňak sklouzne do hrdla; krb plane do ruda a osvětluje dvě srdce. Sladký opar rozvíří pravdu za maskou a dva rty, dotčené vůní, se setkají – pomalu a tiše.“

Po přečtení popisu a seznamu tónů jsem vlastně neměla úplně jasnou představu, jak bude vonět, ale přiznávám, že mě zaujalo to alkoholové srdce s červenými fazolemi usazenými mezi koňakem a rumem. Červené fazole si spojuji s korejskou kuchyní, jenže tady byly spárovány s věcmi, které… no… korejské nejsou. Jak to bude fungovat? Bude mezi těmi dvěma polohami vznikat napětí, nebo se parfumérovi podařilo tuhle spolupráci sladit do harmonie? Musela jsem to zjistit. 

První, co mě překvapilo, když jsem Whispering Kiss stříkla na kůži, bylo, jak nečekaně silně evokuje pánskou kolínskou – řekněme někde z konce 80. let. Nemyslím tím, že by ty vůně kopírovala; spíš je výrazně kořeněná, má jak čistou stránku, tak mnohem temnější, kouřovější prvek. Okamžitě mi to připomnělo, jak jsme o deset let později chodili do hudebních klubů s kluky, kteří si „štípli“ pár střiků z tátovy kolínské a hodinu předtím si potají dali cigaretu. 

Textura vůně je hutná a sytá a popírá všechno, co mi kdo vykládá o tom, že korejské vůně jsou pro evropský vkus příliš uhlazené. Minimálně na začátku je to rozhodně razantní vůně s výraznou přítomností. 

Pepř a kardamom v hlavě jsou natěsnané těsně u sebe a moc jsem nezachytila zeleň ani jiskřivé záblesky, které kardamom někdy umí přinést. Tohle je samé úderné, svalnaté koření nacpané do kožené bundy. Zázvor tomu dodává trochu vzduchu a i ten nádech „čistoty“, o kterém jsem se zmiňovala, zatímco kouřový vetiver v základu občas vykoukne. Celkově je nálada spíš ponurá – méně smyslná, než by se z popisu mohlo zdát.

Postupně se vůně zjemňuje a její hlasitost se trochu stáhne. Pořád bych ji ale neoznačila za tichou nebo prchavou. I v klidnější fázi má hutnost a váhu, která se drží ve vzduchu.

Vedle téhle zajímavé fazolové linky se ukazují alkoholové akordy. Nedokázala bych říct, jestli je to konkrétně koňak nebo rum (v poznámkách jsou oba). Vnímala jsem spíš jemný pocit teplého alkoholu, který je v kompozici nízko a poměrně rychle mizí. Suchost koření přetrvává a alkoholové tóny ji jen lehce uhlazují a povolují. 

A pak přichází na scénu akord červených fazolí. Má tu lehce drsný, „chraplavý“ aspekt, který mi připomíná pevnější vnější slupku. Je tu i krémovější stránka a také něco na pomezí krémového a dřevitého, s výrazně slaně-slanou, až umami hranou. Když přivoním znovu, objeví se i pudrová, skoro sušenková textura. Ten akord je fascinující, protože je zároveň povědomý i nezvyklý – a jak se ho mysl snaží pojmenovat, střídá se v ní celá řada dojmů. 

Červené fazole působí, jako by seděly uprostřed pavučiny: sušenkové prvky se natahují ke koňaku a pozdější vanilce, dřevitá stránka se zaplétá do dřevitých tónů v základu i do koření v hlavě a krémová poloha míří ke kouřovému vetiveru – který se občas opravdu připomene jako záblesk cigaretového kouře. Samotná červená fazole je středem, kolem něhož ostatní složky obíhají. Její skutečný tah ale netrvá příliš dlouho: postupně vybledne a nechá po sobě zbytky koření, které nás dovedou do ambrově-dřevitého základu.

Pudrové ambrově-dřevité vůně jsou už ohrané a i oddaní fanoušci tohohle stylu začínají být unavení a touží po něčem novém. Whispering Kiss ale dokáže do žánru, který trochu klopýtá na místě, vnést díky červeným fazolím dost zvědavosti na to, aby stálo za to si ji přivonět. Další věc, která jí hraje do karet, je její korejská citlivost. I když vyrazí ze startu opravdu razantně, postupně se výrazně zklidní – takže není bombastická ani protivná, jako umí být tolik „líných“ ambrových dřev. Tahle pracuje chytřeji a parfumér Ilias Ermenidis má dost zkušeností, aby se těmhle žánrovým nástrahám vyhnul. 

Na kůži zůstává teplá, útulná a přívětivá stopa s nádechem křupavé slané krystalky. Je to dobrá vůně do chladných dnů, kdy potřebujete obalit se ambrovým teplem, aby vám bylo příjemně. A po celou dobu vás nebude dusit ani „škrtit“ okolí – s nošením se stává jemnější, uhlazenější a uvolněnější.

Novost Whispering Kiss stojí na červených fazolích v srdci a doufám, že značka přinese do budoucích vůní víc podobně zajímavých akordů, aby dál rozvíjela svůj specifický pohled i zkušenost. Právě v tom je kouzlo globální parfumerie – přinést něčí důvěrně známý dotek na jeviště, kde se pro někoho jiného může stát novým zážitkem. Vidím, o co se Le Persona s Whispering Kiss snažila, a myslím, že spojováním těchto vlivů míří správným směrem – jako značka si buduje zajímavou perspektivu i hlas a doufám, že tuhle jedinečnost budou s dalším vývojem dál oslavovat.