Jsem si jistý, že téměř každý má jednu nebo dvě vůně, které se mu špatně nosí. Ne kvůli jejich špatným čichovým vlastnostem, ale spíše kvůli specifickým obrazům, které vyvolávají ve vaší (a pouze vaší) představivosti. Marketéři mohou lyricky líčit rozkvetlé zahrady a dlouho očekávanou dovolenou na Francouzské riviéře; návrháři mohou flakonek vymalovat v těch nejjemnějších pastelových barvách a zabalit ho do krabičky výjimečné umělecké kvality; a co víc, samotnou vůni může vytvořit váš oblíbený parfumér pro jednu z nejuznávanějších značek. Ale všechno, úplně všechno, bude marné!
Vychytávky naší paměti nás někdy nutí dívat se na vůně přes zabarvené brýle našich osobních asociací, ne-li odpudivých, pak natolik neodbytných, že nám brání dívat se na složení parfému nezaujatě. Takové vůně mám i já. A právě nedávno se do jejich řad přidal další - Blossom Love od Amouage. Svou jemnou růžovo-stříbrnou září bezděčně rozptýlila mléčnou mlhu zapomnění v tom nejnečekanějším koutě mé paměti...
Blossom Love mi vytrvale připomínala doby, kdy jsem byl - takříkajíc - mezi ženami mimořádně oblíbený. Četné půvabné dámy vyhledávaly mou společnost a těšily se jako děti i z toho nejmenšího náznaku mého zájmu o ně. Ach, jaká to byla doba! Žertoval jsem - nadšeně se smály; mluvil jsem - pozorně poslouchaly; seděl jsem na židli - extaticky mě obdivovaly. Obdarovávaly mě dárky - já je laskavě přijímal; zasypávaly mě komplimenty - já se červenal a styděl se, ale šetřil jsem vlastními city. Co na to říct? Byl jsem oblíbený.
Nebudu skromný; takových okouzlených žen bylo mnoho. Říkal jsem jim smíšci - líbilo se jim to. Toto slovo jsem si vymyslel v angličtině, abych se alespoň přiblížil jeho ruskému protějšku, který byl rovněž výplodem mé jazykové tvořivosti. Tímto slovem jsem nazýval každou ženu, která propadla mému kouzlu a byla schopná se často a hravě smát - což je nesmírně vzácná vlastnost, která se vyskytuje mezi lidmi ostřílenými životem, shovívavými k rošťárnám druhých a hlavně, kteří neztratili kouzelnou schopnost brát věci nedoslovně.
Smíšci přebývaly na autobusových zastávkách a ve vagonech metra, posedávaly ve veřejných institucích a nechávaly si barvit vlasy v kosmetických salonech, scházely se v pekárnách a radily se v lékárnách - kdekoli jsem se objevil, nevyhnutelně se rozdávaly.
Několikrát do roka jsme se se skupinkou vybraných smíšků scházeli v jednom bytě a trávili spolu večer. Tyto nezapomenutelné chvíle kvetly pohádkovými barvami, štědře posypané voňavým pudrem jasných odstínů; jiskřily prskajícími, živými aldehydovými bublinkami jako šampaňské; jemně je naplňovaly písně Julia Iglesiase, vůně vanilky, třešní a rtěnky. Ale víc než cokoli jiného byla tato setkání plná mýdla. Ano, mýdla. Voňavého, vždycky růžového mýdla, které jedna ze smíškových slečen přinesla, aby potěšila své kamarádky. V tomto (promiňte mi ten vulgarismus) záhonu krásných květin, namačkaná mezi kyprými těly třesoucími se smíchy na velké a příliš hluboké pohovce, jsem seděl já - naprosto bezmocný a znehybněný. Byl jsem "králíček", "zlatíčko" a prostě "roztomilá bavička." Byl jsem příliš mladý na to, abych plně pochopil veselí, do kterého mě uvedly. Ale - řekněte mi!" - co můžete čekat od šestiletého dítěte, které se ocitne na pravidelných babiččiných setkáních obklopeno jejími nadšenými kamarádkami?
Ano, Blossom Love zavání právě těmito nezapomenutelnými večery. A za všechno může růžové francouzské mýdlo, které Marina, jedna z babiččiných kamarádek z univerzity, dávala jako dárek. Pracovala jako účetní ve firmě, která obchodovala s dováženou kosmetikou pro osobní hygienu. Jako náboženský neofyt rozdělovala značkové nádobky, lahvičky, tuby a flakony: v případě nečekané svatby nebo památky, k narozeninám a jakémukoli výročí, a dokonce i bezdůvodně, měla Marina vždy připravené dárky. Drahé (i když pro ni levné) francouzské mýdlo bylo jejím charakteristickým překvapením pro oblíbené "holky".
"Ach, Marino, raději nám přines nějaké krémy," děkovaly jí "holky", když přijímaly další krabici mýdla. Figurální kostky (nejčastěji ve tvaru růží), rozložené v barevných svátečních krabičkách, celý večer vytrvale provoněly místnost a mísily se s vůní večírku, který nevoněl saláty a dorty, ale různými parfémy a dojemně zoufalou snahou dívek udržet si prchavé mládí s pomocí širokého arzenálu kosmetických přípravků.
Pro mě je Blossom Love koncentrovaným ztělesněním těchto večerů. Svou pronikavostí neustupuje francouzskému růžovému mýdlu, ale překonává ho. Pokud rozložíme kompozici na jednotlivé složky, každý prvek se stane dílkem jednoduché skládačky onoho útulného dámského večírku, jehož jsem byl tolikrát nevědomky svědkem.
Blossom Love vás od samého začátku obejme chladnými, svěžími mýdlovými aldehydy, téměř jako v Chanel No. 22, ale zde jsou ozdobeny bohatým heliotropně-pudrovým orámováním, které vytváří výrazný pocit slavnostní oblečenosti, který občas poznáme v neobvyklých vůních charakteristických pro takovéto neobyčejné dny. Mezi touto pestrostí vůní často vyniká jedna. Tato vůně je složena z mnoha prvků, přesto je vnímána jako něco jednotného - vůně hojně používané dekorativní kosmetiky a parfémů. To lze snadno rozpoznat u vůně Blossom Love. Stačí několik okamžiků o samotě s touto vůní. Jádro kompozice se však skrývá za jejím bohatým začátkem, v srdci vůně. A srdce Blossom Love, jak lze snadno odvodit z názvu, je květinové.
Celou kompozicí rezonuje růže, která se třpytí v broskvově růžových tónech. Zdá se, že je utkaná z jemného světla. Její neuchopitelný obraz mění své rysy a vlévá záři na hutné aldehydově-heliotropní plátno. Vůně růže se prolíná s aldehydy a chvílemi se zdá být od nich neoddělitelná natolik, že ji někdy vnímáme jen jako fasetu aldehydového akordu, jemnou růžovou záři objímající pevné heliotropně-pudrově-aldehydové tělo kompozice. Tento neobvyklý charakter růže neznamená, že voní bledě, bezkrevně - právě naopak. Růže je mnohotvárná a každý její aspekt je okouzlujícím způsobem krásný, umně zasazený do celkové struktury parfému.
Možná se ptáte, co má společného se setkáními starých přátel a mýdlovými krabičkami? Po krátké době růže pevně zapadne do zvětšujícího se těla kompozice a ztratí svou eleganci a nádhernou éteričnost, která potěšila na začátku. V tu chvíli se třpytivá a mnohotvárná růže promění v typickou kostku francouzského mýdla. V pozadí hlavního motivu Blossom Love rezonuje mandle s marcipánovou fazetou a nádechem třešní. Do hutné vůně amaretta, která je uvedena v pyramidě, je daleko. Působí spíše jako prvek spojující "syčení" aldehydů a zeleno-ovocný aspekt růže.
Poté, co poskytne bohatou paletu aldehydově-růžových dojmů, Blossom Love těsně přilne k pokožce čistou a beznadějně realistickou vůní právě onoho mýdla - voňavou připomínkou posledního teplého setkání, které si staří přátelé přenesli v taškách do svých bytů. Doma tyto dárky zaujmou čestné místo v koupelnové skříňce spolu s dalšími růžovými mýdly. Pokaždé, když se otevřou dvířka skříňky, bude se mýdlově-růžová vůně rozlévat v husté vlně a připomínat "děvčatům" citovou štědrost a pozoruhodnou originalitu drahé Mariny... ale především jim bude připomínat její hravý smích, když předávala svým přátelům tyto barevné krabičky.
Fotografie flakonu: vitkovskaya (Fragrantica.ru). Děkujeme!
