Přečtěte si první část: Cale Fragranze d'Autore: Chci tančit tuto vůni. Část I. Assolo
Pokračuji ve zkoumání italské niche značky Cale Fragranze d'Autore...
A toto zkoumání vedlo k různým zajímavým myšlenkám.
Po velkou část 20. století si dámy (které byly skutečně hlavními konzumentkami parfémů... i když pánové nezůstávali pozadu) vybíraly jednu konkrétní vůni a té se držely - ne, ne na celý život, ale přinejmenším po dlouhou dobu. Parfém byl v podstatě čichový podpis, který se podobně jako autogramy časem měnil, i když ne příliš výrazně.
Existovaly však výjimky. Na této fotografii ze 40. let 20. století zdobí toaletní stolek mladé dámy nejméně dvacet různých lahviček. V určitém věku prochází téměř každý obdobím experimentování a hledání - intelektuálního, sexuálního, duchovního; navíc milovníci parfémů nejsou novým fenoménem, sběratelé vůní existovali vždy, jen jich je nyní mnohem více.
Přesto je výběr parfému, ve kterém budete žít, velmi zodpovědný úkol. Neměl by se jen líbit; měl by být příjemný téměř ve všech životních situacích - v nemoci i ve zdraví, ve smutku i v radosti!
Vytvořit krásné vůně s různými charaktery, a přitom vždy příjemné, bylo úkolem návrhářských značek. Tržní niche se pustila do čichových experimentů a začala rozlišovat parfémové výrobky: ten pro smutek, ten pro radost, ten pro šarm a svůdnost, v tomhle budeme plakat a v tomhle dobudeme svět.
Dalo by se to přirovnat i jinak: hrdinkami (nebo hrdiny) byly designové vůně. Tržní niche však nadšencům nabízela celou řadu výrazných rolí. Jsou živější, výraznější, ale také užší, lokalizovanější. Výrazná postava stráví na jevišti či plátně v průměru třikrát až čtyřikrát méně času než hrdina, který ve hře plní funkční role.
Niche rozděluje stavy, masky a persony a vybízí nás k nákupu většího množství parfémů, abychom měli co na sebe v kteroukoli denní dobu.
Tuto tezi krásně ilustruje kolekce Cale Fragranze d'Autore. Vidíme jasné, originální vůně... u žádné z nich si nedokážu představit, že by byla jedinečným nebo univerzálním podpisem. Díky své výrazné výstřednosti jsou vnímány jako barevné střípky smaltu, prvky neznámého mozaikového celku. Každý kousek, vzatý samostatně, není soběstačný a bez svých společníků v kolekci nemá žádný význam.
Ne každý ovšem musí být hrdinou. Ale když si kupuji parfémy, očekávám, že se k nim budu vracet poměrně pravidelně. A pravidelně se vracím k těm stavům a vůním, které mají hloubku, komplexnost - úplnost v sobě.
Čím déle se zabývám Cale Fragranze d'Autore, tím více si všímám tohoto charakteristického rysu: ano, vůně jsou zajímavé, profesionálně upoutávají pozornost, vyvolávají úsměv uznání, je příjemné s nimi sedět na sluníčku u stolku v pouliční kavárně, povídat si u kávy nebo Negroni... Chybí však touha znovu se setkat, pokračovat v přátelství, zamilovat se....
Jedno rande je víc než dost.
Ten jas a originalita jsou jen pro jednu příležitost. Plná vášně a vzájemné zvědavosti, ale jen jednou.
Nicméně pokud je dobré počasí a Negroni ještě nedošlo, jsou tyto zářivé obrazy docela fascinující k rozjímání.
Libera Mente má výrazný náboženský a mystický nádech. Faktem je, že Libera Me, "Vysvoboď mě", je v katolické církvi responsoriální částí zádušní mše.
Libera me, Domine, de morte æterna, in die illa tremenda
Quando cœli movendi sunt et terra
Dum veneris iudicare sæculum per ignem...
Liberamente doslova znamená "svobodně", zatímco libera mente se překládá jako "osvobodit mysl". Navíc menta je máta.
V moderních magických praktikách se kadidla na bázi máty používají pro práci s posmrtným životem, dotazování mrtvých nebo aktivaci vzpomínek.
Jak víte, každé vůni u této značky odpovídá krátká skladba, kterou Philippe Abussi speciálně složil na základě svých přímých emocionálních dojmů z nich. Hudba k této vůni je hádankou. Tajemná meditativní zvuková sekvence s gongem a "dešťovými holemi" se náhle utne, nedokáže se rozvinout ani říct mnoho. Je to škoda.
Samotná citrusovo-mátová vůně se vůbec nepodobá mojitu. Nejsou v ní žádné šumivé bublinky, je hedvábná a klidná. Kombinace kyselých, studených, matně-mléčných a dřevitých tónů vytváří pocit otevřeného prostoru, noci, klidu; pocit holé kůže po moři, třpytící se v měsíčním světle, a netečného mramoru. Vetiver přesně a výstižně vykresluje čerstvě obdělanou půdu. Pižmo, sůl, minerální akordy a podtóny temného listí a vodních květů dotvářejí obraz starobylého hřbitova, kde se ještě nekonají obřady pánům podzemí, ale je tu jen tma, měsíční světlo, ticho a spící příroda. Zajímavé je, že květiny se objevují jako poslední a uvádějí kompozici do snového snění.
Vůně v sobě nese úzkostnou předtuchu rozkladu a sladké chvění pochybností: živé, nebo bez života? Naladíme-li se na gotiku od samého počátku, jeví se nejen originální, ale i ucelená.
* * *
Brezza di Seta (Hedvábný vánek; není tu žádná slovní hříčka, nebo jsem ji alespoň nezachytil) je nekonvenční vůně, dynamická ve své nepředvídatelnosti. Začíná hutnou černou vanilkou a pryskyřicí a teprve později se z této horké, bublající tůně vynoří chladnější rostlinné tóny. Patří k nim zelená a syrová vůně fialkového listu, obklopená třpytem bílé kafrové levandule. Vedle nich se objevuje vůně džemu z černého rybízu, sladká a téměř černá, která se v chytrém kontrapunktu mění v živé bobule s výrazným "kočičím" podtónem... který však nikdy zcela nedosáhne stavu úplné vlhké svěžesti.
Pryskyřičná frakce postupně kondenzuje a vysychá do zemitého vetiveru s lahodnými vanilkovými nuancemi. Z této dvojice se rodí pudr a z něj se vynořují drobivé, nenápadné květiny orámované mátovým chladem. Jsou však jen slabě znatelné: v této fázi se vůně stává mírně vlhčí a vzdušnější a dřívější kořeněná balzamická sladkost se mění ve sladkost bylinného nálevu se lžičkou cukru.
Hudba k Brezza di Seta se line, cinká a plyne s klavírním minimalismem. Na tak neobvyklý vývoj působí až příliš vyrovnaně a lehce.
* * *
Sottosopra lze přeložit jako "dolů a nahoru." Hudba doprovázející tuto vůni je rozkošná: marocký tanec ve světle ohně se střídá s viskózním a úzkostným adagiem. Obojí je, tuším, hráno na violu, ale tanec je doprovázen také tamburínou.
Vůně začíná jako živá absintovo-mátová a rozmarýnová fougére doprovázená proudem kyselé citronové šťávy. Pak se do této scény s hukotem vřítí slaná mořská vlna, vzplane ve spršce sluncem ozářených kapek... a pak se promění v salát z vodnaté zeleniny bez soli a dresinku. V této fázi jsou dominantními tóny okurky a nezralé, ještě bílé a pevné jahody. V obavě, že ztratí publikum, se soubor rychle přeskupí a vrhne vpřed buket aromatických bylinek na ledu, který postupně sklouzne do nakyslého vetiveru a skrze něj do kůže. Kůže je docela příjemná hlavně proto, že nikdy zcela neztratí zelený a zemitý vetiverový nádech... a v určitém okamžiku se dokonce rozvine do bizarních a zdánlivě jedovatých květů neznámého zemního druhu.
Na testovacím proužku je vývoj vůně úplně jiný. Je to jednoduchá boutonniere konvalinek a jasmínu... a možná sirupovitého neroli, přecházejícího k labdanum. Na kůži nejsou květinové tóny vůbec patrné, ale kompozice, řekl bych, hraje zajímavěji.
* * *
Jediná hypotetická etymologie, kterou bych mohl u Roboris vysledovat, je latinské "robur", což znamená dub, a s tím spojené ctnosti odolnosti a síly.
Philip Abussi pro něj složil inspirativně válečný pochod, který se hodí pro Atreidy k přistání na Arrakisu... nebo k předvedení Simby na vrcholu útesu obdivující savaně.
První, co mě na Roborisu zaujme, je jeho nádherná vůně mokré vistárie po jarním dešti. Je tak nádherná, že je těžké se jí nabažit. Působí jako sladká, staromódní anglická květina, podobná noční vůni Stock od Penhaligonu, zejména proto, že vistárie má také znatelný nádech fialky.
Ve vůni této květiny se nejpříjemněji snoubí vlhce sladké, kořeněné a kyselé frakce. Poslední z nich je sice zcela zastřena prvními dvěma, ale přesto tam je a bez ní by celkový dojem nebyl tak lahodný.
Postupem času Roboris migruje směrem k vodnaté zelenině, která se ve výrobcích této značky často vyskytuje... i když ne, spíše připomíná šťavnatou, poloprůhlednou dužinu aloe. Současně se do směsi přidávají svěží zelené tóny čerstvě rozřezaného dřeva. Znovu ucítíme lehce únavný vetiver z dnešního sezení, hořký, rostlinný a zemitý; sladce zatuchlý kumarin a mořskou sůl.
* * *
Když vyzkoušíte vůně Cale dohromady, asi čtyři najednou (nezachycujete jen první dojem, ale hluboce čicháte a přemýšlíte), uvědomíte si, že jejich nápaditost a živost může být docela vyčerpávající. Křiklavé vůně a široké tahy typické pro italskou parfumerii en masse jsou ve hře i zde, i když se zprvu zdá, že moderní, autorský podpis niche tento rys vyrovnává.
Jejich monology jsou dobře strukturované a hýří nekonvenčními nápady. Po chvíli se však sytý témbr zavrtá do mozku a v textu zajiskří vnitřní "producentská" klišé, což v kombinaci s nezkrotnou touhou značky po originalitě vyvolá touhu po klidu a pohodě a po tichém, klidném parfému, ne tak... jiskřivém.
Existuje však východisko: nechoďte v mých stopách a seznamte se s vůněmi individuálně. Jeden papoušek je krásný, veselý ptáček, ale třicet osm už je zatraceně nepříjemné.
Foto: calefragranzedautore.com a Fragrantica
