Co se skrývá uvnitř Spoturno 1921?
Recenze parfému

od Viktoria Vlasova
05/03/25 08:00:03

Když v roce 2021 organizace La Cité des Parfums, která se věnuje zachování odkazu Françoise Cotyho a v jejímž čele stojí jeho pravnučka Véronique Spoturno, vydala vůni Spoturno 1921, málokdo pochyboval, že jde o rekonstrukci legendární Emeraude. Pravda, webové stránky La Cité des Parfums nic takového neuváděly, ale načasování se shodovalo se stým výročím Cotyho mistrovského díla; silné použití zelené barvy v designu jako by "mluvilo samo za sebe" a pyramida vůně se nápadně podobala historickému originálu.

Ani odlišný název nevyvolal pozdvižení. V té době už bylo všeobecně známo, že Coty – společnost, kterou už více než půl století nevlastní potomci zakladatele – se ohradila proti používání historických názvů parfémů Françoise Cotyho pro pamětní edice. To byl důvod, proč předchozí projekt La Cité des Parfums – sada L'Origan, Jasmin de Corse a La Rose Jacqueminot – musel být vydán s bezejmennými etiketami označenými pouze rokem vzniku. Přesto nikdo nepochyboval o tom, co se skrývá uvnitř.

Když se tedy objevilo Spoturno 1921, mnozí se jednoduše domnívali, že jde o jiný název pro Emeraude. Parfém byl vydáván v elegantních broušených skleněných lahvičkách dvou odlišných designů, oba evokující charakteristický styl Coty z počátku 20. století. Mám podezření, že v roce 2021 byl málokdo ochoten tyto lahvičky odšpuntovat, aby si ověřil teorii o Emeraude, protože podobné předměty nejsou určeny k nošení; jsou to čistě sběratelské kousky. Já jsem například tu svou neotevřela, i když jsem si koupila menší láhev, která nebyla nijak závratně drahá.

Znám různé verze a koncentrace Emeraude a mám obecnou představu o tom, jak by se dal originál rekonstruovat s použitím moderních materiálů. Vlastním reedici z roku 2004 a vyzkoušela jsem verzi, která se nachází v Osmothèque ve Versailles. Možná se k ní jednou vrátím, ale zatím jsem si říkala, ať láhev zůstane krásně zapečetěná.

O několik let později se Véronique Spoturno rozhodla založit vlastní značku a z výroční limitované edice Spoturno 1921 se stala běžným produktem. Vůně se nyní dodává ve dvou koncentracích a nový flakon si zachovává historickou siluetu, ale je nyní pohodlně vybaven rozprašovačem – už neexistuje psychologická překážka, která by bránila porušení pečeti a nošení.

Hlavní intrika pro dnešní kupující zůstává: Je Spoturno 1921 skutečně tak blízké Emeraude, jak by se mohlo zdát z jeho prezentace a názvu?

Zvědavost jen zvyšuje skutečnost, že na oficiálních stránkách Spoturno opět není o Emeraude ani zmínka – dokonce ani náznak. Místo toho se dozvídáme o jisté receptuře objevené v dokumentech Françoise Cotyho z roku 1921, kterou Christopher Sheldrake citlivě reprodukoval a nahradil zastaralé ingredience moderními protějšky, které se vůni co nejvíce blíží. A v soukromých komentářích se Véronique Spoturno vyjádřila jasně: Ne, nejedná se o rekonstrukci Emeraude.

Mohlo by se zdát, že tím zvědavost končí. Ale v roce 1921 Coty možná pracoval na několika formulích zkoumajících téma Emeraude – některé možná dokonce geniální –, které byly nakonec zamítnuty, možná kvůli vysokým výrobním nákladům. Takže přísně vzato Spoturno 1921 možná není Emeraude, ale vzhledem k okolnostem (datum vzniku, Cotyho autorství, Sheldrakeova adaptace) to nelze ignorovat. Naštěstí, na rozdíl od roku 2021, značka nyní nabízí vzorky a každý zájemce může posoudit sám.

Jakákoli odpověď bude samozřejmě do značné míry záviset na tom, kterou verzi Emeraude jste vyzkoušeli a považujete za definitivní. Jako každá vůně s tak dlouhou historií byla i Emeraude několikrát přeformulována a různé vintage mohou vonět zcela odlišně – téměř jako flankery, i když mají společnou rozpoznatelnou DNA.

V současné době vlastním tři vintage vůně Emeraude z různých desetiletí před prodejem společnosti Coty farmaceutickému gigantu Pfizer v roce 1963 a také výroční edici z roku 2004. Subjektivně bych řekla, že každá z nich se od ostatních liší asi o 20 procent – a Spoturno 1921 se od každé z nich liší zhruba stejným rozdílem. Nelze říci, jak daleko jsou všechny od původní Emeraude z 20. nebo dokonce 30. let, protože tyto verze, vyrobené za Cotyho života, jsou mizivé. Celkově lze upřímně říci, že Spoturno 1921 není Emeraude – i právník by souhlasil – a přesto vůně bez námahy zapadá mezi nejlepší iterace Emeraude v průběhu desetiletí.

Hlavní rozdíl mezi Spoturno 1921 a vintage Emeraude spočívá v její jasnosti, a to především díky citrusovým akordům v horní části. Nóta bergamotu je vynikající a víme, že tato nóta má u vintage vůní tendenci časem mizet. Nejstarší Emeraude v mé sbírce byla v době, kdy jsem ji získala, zapečetěná a po prvním otevření citrusy doslova zářily – ale tento jas se brzy otupil a téměř okamžitě po aplikaci se objevily charakteristické balzamické tóny. Ve Spoturno 1921 jsou citrusy svěží a živé. V kombinaci s levandulí získává lehce chladivý tón, takže úvodní fáze působí spíše fougére než orientálně, zejména díky výrazné přítomnosti kumarinu.

Tato citrusově-fougérová fáze nečekaně přetrvává – nejméně dvě hodiny – což může být nepříjemné pro fanoušky vintage Emeraude, kteří jsou zvyklí na jeho teplý, pryskyřičný charakter, který se projevuje od samého začátku. Spoturno 1921 se rozvíjí velmi pomalu a své plné krásy dosahuje až mnoho hodin po aplikaci. Je to v podstatě vůně "na příští ráno". Moderní parfumerie nás od tohoto druhu neuspěchaného vývoje téměř odnaučila.

Spoturno 1921 Extrait de Parfum vybízí k zahájení dne zářivými citrusovými tóny, k večeru pak objevíte soumračné, jemně pudrové růže, smyslný jasmín a ylang-ylang smíšené s živočišnými tóny ambry, a teprve po tom všem se plně projeví její orientální charakter, bohatý na luxusní kombinaci myrhy, santalového dřeva, vetiveru, vanilky a civetu. Spoturno 1921 má nezaměnitelný živočišný podtón, stejně jako parfémy v době Françoise Cotyho, ale Sheldrakeovi se ho podařilo dosáhnout bez použití jakýchkoli materiálů živočišného původu.

Ve svém základu se Spoturno 1921 nejvíce podobá ročníku Emeraude, i když jeho barvy jsou jasnější a nuance výraznější. Extrait má fenomenální výdrž a jeho drydown se vyhýbá rozvernému ambroxanu a bílému pižmu dnešní doby ve prospěch pryskyřic a balzámů se sladkým, lehce kouřovým charakterem. Siláž je mírná – znatelná, ale ne dusivá.

Verze Eau de Parfum Spoturno 1921 se samozřejmě od Extrait mírně liší. Ačkoli pyramidy jsou stejné, vyváženost tónů se posouvá. Citrusy v EDP jsou hořčí a méně dlouhotrvající, levandule je výraznější, květinové srdce se přiklání spíše ke květu pomerančovníku než k růži a základ je méně pryskyřičný, spíše dřevitě kořeněný. Verze Eau de Parfum je také vzdušnější; vůně působí jasněji, ale rozptýleněji, lehce zastřeně. Přesto je její výdrž působivá.

Podle mého názoru jsou jak Extrait, tak Eau de Parfum verze Spoturno 1921 technicky bezchybné. Ještě více mě nadchla jejich historická autenticita – ne v tom smyslu, že by kopírovaly Emeraude, jak mnozí doufali, ale v tom, že věrohodně představují, jak mohl vonět parfém z 20. let minulého století. Pro mě jako nadšenkyni vintage bylo objevení Spoturno 1921 hlubokou odměnou. A přesto na ní není nic staromódního; je to nadčasová krása. Ideální vlajková loď vůní. Za prozkoumání stojí i další výtvory značky – ale to už je příběh na jindy.

Tento článek obsahuje jak oficiální tiskové fotografie, tak snímky z autorčiny osobní sbírky.