European Green Deal (Evropská zelená dohoda): Jak ovlivní udržitelné strategie parfumerii?
Sloupce

od Matvey Yudov
08/08/23 01:18:07

Je docela možné, že o Evropské zelené dohodě slyšíte poprvé. Jak je však známo, neznalost zákonů nezbavuje odpovědnosti. Dnes navrhuji ponořit se poněkud hlouběji do podrobností toho, co se stalo. Zhodnotím také, jaké změny mohou brzy postihnout parfumérský průmysl.

Evropská zelená dohoda je soubor politických iniciativ Evropské komise. Jejím hlavním cílem je dosáhnout klimatické neutrality v EU do roku 2050. Jinými slovy, členské země EU se musí vzdát fosilních paliv a přejít na obnovitelné zdroje energie, čímž dosáhnou nulových emisí skleníkových plynů a nulového znečištění životního prostředí. Tato iniciativa je chvályhodná, rozumná, i když poměrně ambiciózní.

Hlavním plánem je revize všech stávajících zákonů a zavedení nových legislativních iniciativ týkajících se oběhového hospodářství, zemědělství, inovací a mnoha dalších oblastí.

Evropský parlament 15. ledna 2020 hlasoval pro podporu Evropské zelené dohody a požádal, aby nezůstalo jen u toho. Přibližně o rok později byl přijat evropský zákon o klimatu, který požaduje, aby emise skleníkových plynů v roce 2030 byly o 55 % nižší než v roce 1990. "Fit for 55", jak je klimatický zákon často nazýván v tisku, tedy není kondičním kurzem pro lidi středního věku, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Je zřejmé, že tak razantní a rychlé snížení emisí bude vyžadovat radikální změny v mnoha oblastech.

Mimo jiné se počítá se zákazem používání nejškodlivějších chemických látek ve spotřebním zboží, přičemž při posuzování rizik z nich vyplývajících je třeba zohlednit koktejlový účinek chemických látek. A v tomto bodě se blížíme k pochopení toho, jak nové zákony ovlivní parfémový průmysl.

Na první pohled není na výše uvedených iniciativách nic špatného, až na nádech populismu v duchu "dohnat a předehnat" a "pro vše dobré a proti všemu špatnému".' Vedení IFRA však po důkladnějším přečtení nových zákonů zažilo skutečný šok a dokonce vydalo oficiální tiskovou zprávu, v níž velmi nečekaně hovoří zcela netypickým tónem, vhodným spíše pro poplašné články typu 'vše je zakázáno, s parfémy je konec'.

V kolektivním podvědomí se IFRA často objevuje jako univerzální zlo a zdroj všech parfémových strastí, ale osvěžme si paměť, čím se tato organizace oficiálně zabývá:

Stručně řečeno, právě v této tiskové zprávě vedení IFRA souhlasí s tím, že ekologické otázky jsou nesmírně důležité, ale přesvědčivě žádá, aby chemofobie byla někdy mírněna zdravým rozumem.

Vonný průmysl zastoupený prostřednictvím Mezinárodní asociace pro vůně IFRA - jako její celosvětový zástupce - podporuje vizi ekologické dohody a je odhodlán přispět svým dílem k tomu, aby EU dosáhla tohoto dlouhodobého přechodu. Jednou z dílčích strategií Green Deal je Strategie pro udržitelnost chemických látek (CSS). Jedná se o jednu z klíčových strategií s přímým dopadem na mnoho průmyslových odvětví včetně parfémového průmyslu. Podporujeme zastřešující cíle strategie CSS: "zajistit naši pohodu, chránit naše zdraví a bezpečnost a čelit novým výzvám prostřednictvím inovací".

Podporujeme tyto ambice, ale zároveň musíme zajistit, aby navrhovaná politická opatření nezpůsobila nezamýšlené důsledky, které by měly negativní dopad na hospodářskou, sociální a environmentální udržitelnost evropských občanů, komunit a podniků. Jsme přesvědčeni, že věda musí zůstat základem veškerého politického rozhodování a že rozhodování založené na vědeckých poznatcích je i nadále nezbytné pro "lepší právní úpravu". Jsme také přesvědčeni, že je třeba pečlivě prozkoumat všechny navrhované postupy zjednodušení ze strany EU, aby se předešlo nezamýšleným negativním důsledkům pro všechny aktéry.

Nebyrokratickým jazykem to zhruba znamená: Než se však do něčeho pustíte, měli byste se poradit s kompetentními lidmi. Jaké jsou tedy ony "nezamýšlené důsledky", před nimiž IFRA varuje? V čem jsou nové evropské zákony v rozporu s těmi vědeckými?

Každý den média straší lidi novými, stále děsivějšími látkami: toxiny, alergeny, karcinogeny a zákeřnými jedy, které narušují endokrinní systém, se to jen hemží. Jak se navrhuje regulovat složení parfémů a kosmetických přípravků? Zhruba takto: vypracovat přístup k řízení rizik (GRA), doplnit nařízení EU o klasifikaci, označování a balení (CLP) o třídy nebezpečnosti a zavést "faktor hodnocení směsí" pro hodnocení kombinovaného účinku chemických látek. Jinými slovy: roztřídíme látky na bezpečné a nebezpečné a ty nebezpečné zakážeme, i když jsou součástí nějakého většího systému (směsi).

A zde je problém v tom, že žádné bezpečné látky neexistují. "Jed je ve všem a žádná věc není bez jedu. Dávkování z ní dělá buď jed, nebo lék." - rozumní lidé neúnavně citují Paracelsova slova, pronesená před půl tisíciletím.

U každé látky existuje množství, které škodí, ne-li zabíjí. A naopak, pod určitou prahovou hodnotou na nás látka vůbec nepůsobí. Kolem každého z nás je nespočet atomů uranu, ale jejich množství je nedostatečné na to, aby nás jakkoli ovlivnilo. Jednou z nepříjemných vlastností lidí je velmi špatná schopnost posuzovat měřítko a proporce, a to i z hlediska rizik; snažíme se vše dichotomicky dělit na škodlivé a prospěšné, ale tak to nefunguje.

Zvláště překvapivé je, že v dokumentaci nemají pojmy jako "nejškodlivější látky" a "obecný přístup k řízení rizik (GRA)" jasné definice.

Jeden konkrétní příklad možného dopadu GRA lze uvést u esterů salicylu v kosmetice. Estery salicylu se používají při tvorbě vůní a přirozeně se vyskytují zejména v některých druzích rostlin. Vhodným příkladem je přítomnost methylsalicylátu v silici zimostrázu (až 99 % v silici). Tyto silice dodávají aromatické, květinové a balzamické tóny. V souvislosti s probíhajícím vývojem v EU se zvažuje omezení esterů salicylu, které zahrnuje 27 jednotlivých látek. Toto omezení se extrapoluje pro opatření k řízení rizik ze 2 na 27 látek. Přístup seskupení byl navržen s ohledem na strukturální podobnost látek a možnost substituce.

IFRA je velmi znepokojena zjednodušeným seskupením a následným uplatněním VOP, které by zakázalo látky bez jakýchkoli úvah o riziku a bezpečném použití. Potenciál pro substituci esterů salicylu dnes neexistuje, protože jen velmi málo jiných látek má podobný olfaktorický profil. Takové regulační opatření by tedy mohlo vést k decimování celé rodiny vůní (květinové, balzamické), aniž by na paletě parfumérů měla obdoby; přitom na základě předchozích hodnocení bezpečnosti (jako v případě methylsalicylátu) bylo Vědeckým výborem pro bezpečnost spotřebitelů (SCCS) potvrzeno bezpečné použití při použití v kosmetických přípravcích do určitých maximálních koncentrací.

Opatrně dodávám, že bez salicylátů budou zničeny prakticky všechny fougére, módní minerální vodní a mnohé orientální vůně, spolu s květinovými a balzamickými vůněmi. A salicyláty, jak jistě chápete, nejsou z pohledu zákonodárců jedinými "nejškodlivějšími látkami".

K navonění výrobku je zapotřebí velmi malé množství vonných látek. Parfémové kompozice jsou směsi desítek jednotlivých složek. Navíc je obrovský rozdíl v tom, jak bude výrobek používán: aromatická svíčka, něco, co se aplikuje na kůži, nebo ochucovadlo do potravin - to všechno jsou velmi odlišné věci.

Měla by být zachována rozumná rovnováha mezi vědeckou integritou a použitelnými regulačními přístupy. Rozšíření obecného přístupu k řízení rizik (GRA) na skupiny látek by mělo být založeno na riziku, nikoli na nebezpečnosti, a vyžaduje vědecká, transparentní a spolehlivá kritéria pro seskupování látek.

IFRA se staví proti dalším krokům směrem k regulačním nástrojům založeným na nebezpečnosti, kdy by se opatření k řízení rizik automaticky spouštěla na základě zjištěné nebezpečnosti a příslušné klasifikace. V centru rozhodování musí zůstat věda a údaje a řízení rizik chemických látek by mělo být i nadále založeno na dobrém porozumění jejich použití a potenciální expozici.

Riziko smrti není nikdy pro nikoho nulové; otázkou je, jak velké je.

IFRA (International Fragrance Association) oslovila společnost Ricardo Energy & Environment, globální inženýrskou, environmentální a strategickou poradenskou firmu, a ta provedla výzkum, jehož výsledky jsou uvedeny v této zprávě.

Zelená dohoda ve smyslu chemické strategie pro udržitelnost (CSS) vyzývá k nahrazení chemických látek a ke změnám ve složení výrobků. Vše, co se doposud stalo, jako například zákazy lyralu a lilialu, se na tomto pozadí jeví jako naprosto nesmyslné. Konkrétně bylo spočítáno, že to může vést k ročním ztrátám v průmyslu ve výši dvou miliard eur. Z jejich pohledu bude navrhovanými změnami tak či onak postižena více než čtvrtina portfolia odvětví. To nevyhnutelně ovlivní celý řetězec tvorby parfémů od dodavatelů surovin přes výrobce, společnosti vyrábějící spotřební zboží až po maloobchodníky. Takový dopad samozřejmě rychle pocítí i spotřebitelé.

Svůj postoj již vyjádřila řada známých osobností z oboru: Prezidentka IFRA Martina Bianchini, předseda IFRA Hans Holger Gliewe, parfumérka a spolupředsedkyně Mezinárodní společnosti parfumérů-tvůrců (ISPC) Calice Becker (její prohlášení si můžete prohlédnout zde). Jak uvedli, Zelená dohoda staví parfémový průmysl na rozcestí.

Takže i když se evropské legislativní orgány dohodnou na projednání detailů této složité problematiky s IFRA a dalšími zástupci průmyslu, můžeme očekávat nejvýraznější otřes celého parfémového průmyslu za poslední dobu. Většina vůní buď úplně zmizí, nebo se změní k nepoznání a parfuméři budou muset na základě nových pravidel z velké části vymyslet parfémy znovu.

Paleta parfémů se samozřejmě neustále mění a podle toho se mění i samotné vůně. V současné době je prakticky nemožné vydat vůně v jejich původní podobě z doby před patnácti lety, natož starší. Zdá se mi však, že podobné bezpečnostní záležitosti by měli řešit vědci, nikoliv politici.