K vůni Fragrance du Bois Sirène jsem přistupoval dobře připravený. Ačkoli to obvykle nedělám, prošel jsem si několik recenzí. Lidé nejprve obdivovali eleganci balení a pak dramaticky vyčetli pyramidu vůně. Prohlédl jsem si také doprovodný text na oficiálních internetových stránkách:
Fragrance Du Bois hrdě představuje Sirène, průkopnickou vůni, která oslavuje ženskost ve všech jejích podobách. Tato posilující vůně je směsí tajemství a smyslnosti a nabízí pozvání na cestu sebepoznání a růstu. Přijměte svou vnitřní Sirène a odemkněte v sobě podstatu posílení.
Můžete mi říct, kde se tyto vůně, ve kterých se mohu ztratit, nacházejí? Znovu jsem se zamyslel. Ale všiml jsem si ještě něčeho: v tiskových zprávách k niche parfémům se stále méně často objevují námitky, že skutečné umění by se nemělo dělit na mužské a ženské. SPOILER: V Sirène jsem nenašel nic radikálně ženského, co by bránilo mužům ji nosit, kdyby chtěli.
Věděl jsem také, že se tato vůně točí kolem třešní a oudu. Název odkazuje na sirény – démonické bytosti se vzhledem mimořádně přitažlivých žen a s podmanivými hlasy. Jejich okouzlující písně lákaly nic netušící námořníky, a jak si jistě dokážete představit, pro tyto námořníky to nedopadlo dobře.
Z literatury víme, že se tyto ženy pokoušely zlákat Odyssea i Argonauty. Protože se vše odehrávalo na moři, jsou sirény často zobrazovány jako mořské bytosti, někdy dokonce s rybími ocasy jako mořské panny. Ikonickým obrazem sirény je však okřídlená ptačí žena.
V roce 2018 Louise Turner, pomocí kouzla loga Tom Ford, oživila zájem o třešňové tóny v parfumerii. Předtím parfuméři považovali třešeň za příliš kulinářskou, přízemní, dětskou a nehodnou toho, aby hrála hlavní roli v opravdovém uměleckém díle. Je to podobný příběh, jaký jsme mnohokrát slyšeli o ethylmaltolu. Od uvedení tónů Lost Cherry se třešňová nóta rychle stala "prodejní". Třešeň se začala v pyramidách objevovat standardně vždy, když byl součástí kompozice benzaldehyd (vůně hořkých mandlí) nebo dokonce kumarin. Od té doby se mnohé změnilo, ale stále jsem se ve vůních nesetkal s více či méně realistickou třešní. Většinou jde o sirupy, koktejlové třešně maraschino a nejrůznější jedovaté květy.
V Sirène má třešeň podobu džemu, který lehce karamelizuje v měděném hrnci; babička ho míchá dřevěnou špachtlí. Je to typická venkovská scéna: starý jednopatrový dřevěný dům, který býval obytný, nyní se změnil v kuchyni a je čas připravit se na zimu. Nad kamny se z křivé skříňky po otevření vysypou bobkové listy a zrnka černého pepře.
Přesněji řečeno, třešně v Sirène balancují mezi marmeládou a náplní čokoládových bonbonů. V těch "opilých třešních" je nádech čerstvého ovoce, ale zastíní ho ostrý koňakově-vinný tón cukrářského likéru. Myslím, že právě tady přicházejí ke slovu "laktonové tóny" pyramidy. Jak už jsem milionkrát řekl, laktony navzdory svému názvu nevoní po mléce, šlehačce nebo kondenzovaném mléku, jak si mnozí recenzenti parfémů představují. Voní po svíčkách, mýdle, kokosu a plastu. Mimochodem, prvním laktonem použitým v parfumerii byl kumarin, který je chemický lakton, i když jeho čichový profil není pro laktony typický. Druhým byl s největší pravděpodobností gama-undekalakton, známý také jako "aldehyd C14", který, jak víme, není ani aldehyd, ani C14.
Na některé laktony jsme přirozeně velmi citliví. Látka, která se prohlašuje za nejintenzivněji vonící, se nazývá vinný lakton. Jeho vůni můžeme zaznamenat v koncentraci asi 0,00000000000001 gramů na litr vzduchu. Tato citlivost možná není náhodná: zdá se, že vůně laktonu, stejně jako vůně některých esterů, slouží jako marker zralého ovoce.
Ale vinný lakton se tak nejmenuje jen tak pro nic za nic. Existuje celá podskupina parfémových laktonů (například whiskey lakton), které mají tu zábavnou vlastnost, že dodávají kompozicím nejen kumarinovo-kokosový charakter, ale také zajímavý fusel-alkoholický nádech, často s podtónem pražených oříšků, podobně jako některé látky s vůní javorového sirupu.
Zdá se, že Sirène obsahuje něco z rodiny laktonů whisky. (Mimochodem, tuto látku můžete vidět zářit v nádherné Anti Anti.) Vůně, zejména v úvodu, má velmi výrazný alkoholický nádech, něco jako rum.
Jsem si jistý, že parfuméři z Givaudanu, kteří kdysi dávno vytvořili základ s vůní oudu, tak učinili spíše proto, aby zpestřili své portfolio, a tajně doufali, že se bude hodit pro blízkovýchodní trh v "kosmetických produktech nebo vonných tyčinkách". Od doby, kdy se objevily první oudové vůně Montale, uplynulo téměř dvacet let. Cena již zmíněného oudového základu prudce vzrostla a nyní jsou tyto první Montale vnímány nejen jako zastaralé, ale vyvolávají pocit nostalgie, jako by patřily do "starých dobrých časů". Právě takové emoce ve mně vzbudila oudová nóta v Sirène.
Má Sirène sladký hlas? Spíš jen sladká, i když jsme určitě viděli i sladší. Tón tohoto zpěvu ve mně osobně vyvolává asociace nikoliv s okřídlenými zpěváky, ale s červenými a modrými blikajícími světly. Možná je to podstata metafory a drsná realita života: Nebeské dívky lákají pocestného sladkými písněmi a lahví alkoholu, a než uplyne půl hodiny, pocestný ukolébán popěvky a pitím usne a v tu chvíli je roztrhán a pohlcen. Takto bych popsal tóny "labdanum" (pokud někdo zapomněl, je to součást klasického jantarového akordu) a "mech" v základu.
