Říká se, že zamilovanost si nevybírá čas ani místo, věk ani okolnosti. Prostě se stane – když se dvě energie rozpoznají v pozastaveném okamžiku. Mezi nimi začne vibrovat ta nejkrásnější frekvence, nezaměnitelná a nemožná skrýt – ani před sebou samými, ani před světem kolem.
Cítíte, že žijete. Jste lehčí, záříte. Vaše myšlenky se rozletí jako hvězdný prach. Přestáváte se soustředit na každodenní starosti – zůstává jen ten ohromující, naplňující pocit, že vás nese něco většího než vy sami. Čekáte, až přijdou ty drobnější věci, abyste si potvrdili správnost svých pocitů, a necháváte je růst – cítíte hluboké spojení, které obepíná vaši vlastní energii a pozvedá ji tím nejharmoničtějším způsobem.
Chemie je okouzlující malý rošťák – neustále rozdmýchává jiskry tam, kde je nejméně čekáte. Je to také hravý šepot mezi věcmi a dušemi – půvabná rozpustilost, která uvádí vše do pohybu.
Parfém vnímám celý život nejen jako vůni, ale jako jazyk energie.
Setkala jsem se s mnoha výtvory mimořádného řemesla – bezchybně vystavěnými, technicky obdivuhodnými. A přesto, pokud jejich energie nerezonuje s tou mojí, často se rozhodnu je nerecenzovat – ne z odmítnutí, ale z úcty. Raději uchovám jejich krásu, než abych jim vnucovala příběh, který není upřímně můj. Vnímám je jako milostný příběh někoho jiného, ne můj, abych jim nekazila jejich měsíční svit.
Některé vůně však dokážou zastavit čas, stejně jako ty chvíle citové jasnosti. Často se k nim vracím, přitahuje mě, jak přirozeně se naše energie protínají. Je to velmi podobné zamilovanosti. Vůně vás formuje zevnitř, nejen tím, jak vás prezentuje ostatním, ale hlavně tím, jak se cítíte, když jste sami se sebou. Je zvláštní pomyslet na to, že je nosíte na kůži, ale ony se musí dotknout vašeho srdce, vašeho vnitřního světa. Stejně jako záře lásky.
Pro někoho je parfém jako architektonický skvost – přesně vymezený a pečlivě vystavěný. Pro jiné je prostředkem sebevyjádření, určeným k vystižení jedinečnosti vnitřního světa. Někteří hledají projekci a výdrž, odvážné a velkolepé jako stadionový koncert, jiní touží po jemném záblesku svěžesti – lehkém, zářivém a pomíjivém. Pro některé je to jen detail, každodenní rutina.
Pro mě však nejde o hlasitost, vždy jde o rezonanci. O smysluplné propojení. Volím to, co je v souladu s mým vnitřním rytmem. Vůni, která se stane mou součástí, a přesto zůstane sama sebou. Stejně jako když milujete – nehledáte vlastnictví, ale spojení. Chcete se ponořit, být jedno. Toužíte, aby energie spolu tančily, přirozeně zářily, aby se navzájem umocňovaly. Aby pohnuly vašimi emocemi. Aby vás objaly. Aby zrcadlily vaši podstatu a tiše uchovávaly všechny vaše pocity ve svém voňavém kokonu.
Nechci ji rozebírat na jednotlivé tóny ani vyzdvihovat jediný akord. Důležitá je harmonie, kterou splétá s vaší podstatou.
Zamilování se nikdy neobejde bez procesu svádění. Svádění potřebuje čas a vzájemné interakce. Je to fascinující vesmír setkání. S vůní je to stejné, že? Musí vás svést duševně i emocionálně. Rozeznít ty správné struny. Je to i filosofická perspektiva, protože s vámi rezonuje. Všechno je to o tom, jak chcete být svedeni.
Svádění není jen o dobývání – je to o jemném dráždění, o vytváření prostoru, kde může rozkvést napětí. Je to umění ukázat právě tolik, kolik je třeba, něco zadržet a pozvat druhého, aby se přiblížil. S vůní je to stejné. Neodhalí vše najednou. Přitáhne vás letmým prvním tónem a pak se proměňuje – ponoří se hlouběji do svého jádra, do tlukotu svého srdce, toužícího po teplejší, komplexnější fázi doznívání – jako tajemství, které se odhaluje po kouscích. Postupně vám přiroste k srdci, stejně jako láska naplňuje.
První dojem může jiskřit, ale je to pomalé odhalování, co skutečně uchvátí. Zanechává za sebou stopu. Hraje si s kontrastem, napětím i vzpomínkami. Ve vzduchu nechává otázku, ne odpověď. Ani jedna z nich se nevnucuje – spíš probouzí zvědavost.
Svůdnost a vůně nemají pronásledovat – mají zvát. Obě se rozvíjejí ve vrstvách, zůstávají, jsou sugestivní, vtahují vás bez nátlaku. A to nejnezapomenutelnější z obou? Zanechávají stopu – něco bezejmenného, ale nezapomenutelného. A je to tak osobní, něco, co cítíte jen vy.
Dokonalou shodu způsobuje mnoho věcí a někdy ji nedokážeme vysvětlit. Vypadá to iracionálně. Říkáváme, že je to osud, vyšší síly, vesmír jako dárce.
Jsem vděčná za každý vjem.
Nezanedbávám ani intuici, ani emoce – všechno je propojené. Všechno má svůj význam. Čich je jedním z našich nejdůležitějších receptorů, má tak zásadní vliv na naše životy, že jsme o tom mluvili už mnohokrát; prožili jsme ho skrze mnoho vůní. Vůně našich maminek, mléka z jejich prsou, oblíbených dětských dezertů, čerstvého chleba a pečiva, prvních jarních květů, oblíbeného ovoce, zkaženého jídla, pocitu nebezpečí, deště v lese, nového auta, čerstvě uvařené kávy, moře a západu slunce, dětské pokožky nebo kůže našeho milovaného... to všechno v nás rezonuje s našimi vzpomínkami tak hluboce a intenzivně.
Ta přirovnání mi přijdou kouzelná – připodobňovat parfém k člověku a jeho tóny k různým aspektům, které rozmlouvají s mou vlastní energií. Samozřejmě, praktické věci jako klima, roční období nebo prostředí ovlivňují naše volby. Vůně skutečně rezonují různě. Svoji roli hrají i kulturní aspekty. Ale v jádru, když se vrátíme k podstatě, ať už si to uvědomujeme, nebo ne, ta nejtrvalejší spojení jsou vždy o energii – o té jiskře, která všechno rozhýbe a promění, stejně jako naplnění lásky.
Někdy stačí to nejjednodušší, nic velkolepého ani složitého, aby vás něco pohnulo – i když je to iracionální, a přesto se to stalo.
Zamilovanost se s lety jistě proměňuje. Myslím tím v našem životě. To, jak ji prožíváme v mládí, není stejné jako v dospělosti. Stejný vývoj má i náš vztah k parfémům. To, co kdysi byla vášnivá posedlost Dior Dune nebo Dolce Vita, se postupně proměnilo v hlubší, trvalé pouto – zralou lásku, která zůstává na celý život. Ani je nenosím často, ale obě jsou součástí mě a zůstávají mými věčnými společníky.
A pak jsou tu ty skutečné lásky napříč lety – okamžiky lásky na první kapku, které bez námahy a intuitivně přerostly v celoživotní spřízněnost. Orza, Basso, Vibrato, Orange Sanguine, Coco Noir, Kajal, Flamant Rose, Alexandria Anniversary, Fiore d'Ulivo, Tuberóza X, I Love Love, Madison Square Park... a ta, podle které mě mnozí poznávají: můj současný milovaný podpis, vůně, do které se teď opravdu nořím, Liquides Imaginaires Blanche Bête. Každá je tak odlišná, a přesto mi každá svým způsobem dokonale sedí. Nejenže na mně „sedí“ – rozšiřují se se mnou. „Rostou s mou osobností“, ale nejsou „větší než já“. Energie souzní.
Existuje nespočet vůní, které obdivuji a které mě těší, když se mnou jiskří; během minuty bych mohla sestavit jejich seznam a radovat se z jejich úžasných pocitů... ten dlouhý seznam voňavých požehnání. Ale nejvíc si cením těch, které jsou intenzivní, emocionálně zářivé a bezvýhradně moje. Ne proto, že bych se je snažila přizpůsobit svému stylu, ale protože se přirozeně staly mým stylem – jako duše naladěná na svou spřízněnou duši.
Jsme každý tak odlišní a měli bychom si vážit a respektovat různé pohledy a rozdíly. Nejprve porozumět sami sobě a pak respektovat záři a svit druhých. Učit se celý život. Když se zamyslíme nad tím, jaká je dnes ohromná nabídka vůní, jsme požehnaní – je tu celý svět k objevování a cesta hledání i poznávání sebe sama je tak vzrušující.
Pro mě je to pravá láska.
Láska mnou hýbe.
Co hýbe vámi?
